Rodina je základ státu

90% ... Tak jsem se dočkal. Robert Sedláček, v současném českém filmu zjevení, dostal i mě a jak tady píšou ostatní, ani já jsem nečekal, že někdo natočí film z naší současnosti, který bude tak přesný. A přemýšlivý navrch. Gratuluju! PS přesně padnoucí píseň u závěrečných titulků, můj nejoblíbenější kus od Karla Kryla jen dokazuje, že tenhle bard rozhodně zapomenutý není a jeho dílo je i dlouho po smrti živé, byť se nás o opaku pokoušejí přesvědčit lidé z opačného spektra, jako například špatně vyrobený nácek Landa. (01.11.2011)

Pro mě těžko hodnotit, Sedláček je moje srdeční záležitost. Ale tady jsem si s ním sedl nejméně, přitom jeho asi nejangažovanější film. Snad ve mně časem uzraje. 19.3.2012 Už sme si sedli, po x-tým shlédnutí je to hlavně silný film, s aktuální a nosnou myšlenkou. Takovýc filmů, které neuhýbají, by mělo být víc. (09.01.2012)

Nejsmysluplnější porevoluční český film, který se nezabývá ani válečnou ani totalitní tématikou a přesto funguje, neuvěřitelné! Ačkoli se i v tomhle přípádě jedná o vážné téma prohnilosti naší společnosti, je kladen velký důraz na postavy a jejich lidskost. A ta rodina v tomhle filmu opravdu funguje. K hercům není co dodat, tam se snad našli všichni a všichni mě bavili. Každá scéna, i ta divná s tím chudákem psem, tam patří a má svůj důvod. Ovšem vrcholem filmu je ta neuvěřitelná část ve Strážnici, kde padá co slovo to perla:-) Celkově to moc dobře funguje a otevřený konec tomu sedí jak hrnec na ... Líbí se mi hudba, písnička Lenky Dusilové "Smiluje" je uhrančivá, výprava po vlastech českých je taky fajn atd. Po dlouhé době jsem si vychutnal český film se vším všudy. (11.05.2014)

Konečně silný autorský film vypovídající něco podstatného o současné době, o marasmu kolem a uvnitř nás. Narozdíl od všech těch tendenčních Hranařů a přehnaně manýristických ,,ulovených miliardářů" se Sedláček dovede držet podstatných vodítek a jeho motivací není jen tupá nabroušenost (jako v případě Hranařů) nebo intelektuální opovržení či sarkastický škleb (jako v případě Ulovit miliardáře), takže jeho zpráva o stavu republiky přináší popis kolektivně tušeného, přesto však umělecky zatím jen zřídka (a dosud spíše neúspěšně) pojmenovávaného. Sedláček vyniká absolutním pozorovacím talentem ,,U nás ve školství je krize furt, takže svět nás konečně dohnal." a umí si pomoci silnou paralelou či rovnou zaštítěním se mravní autoritou minulosti (Masarykův výrok v titulu, inscenování scény vědomě či nevědomě odkazující k Passerovu Intimnímu osvětlení či použití sakra nadčasové Ukolébavky Karla Kryla...), dovede se vyjadřovat působivě a pojmenovávat precizně a především, již z charakteru a podstaty jeho předešlé tvorby, nebojí se a chce se angažovat. Narozdíl od mnoha jiných českých tvůrců. Trochu problém je jen vizuální podoba celého snímku, nemohl jsem se totiž celou dobu zbavit dojmu, že se dívám na televizní film, což je nejspíš způsobeno malým rozpočtem. Osobně bych také vypustil scénu s bizarní plastikou, s kozou a se synem v kimonu, přijde mi to jako přespříliš levná metafora. Vyváží to ovšem silné symbolické scény (loď s ohňostrojem plující po setmělé řece, umírající pes v lese...). Přes tyto výhrady totiž cítím, že Sedláčkův film je skutečně silnou autorskou reflexí dnešního status quo Česka, navíc, narozdíl od výše zmiňovaných tématicky spřízněných filmů, Sedláček nikdy explicitně nevyřkne soud a nechává diváka, aby si svůj postoj k hrdinům (především tedy k tomu hlavnímu a jeho vině/nevině) udělal sám, což je fakt velmi chvályhodný, byť jistý ironický podtón pana režiséra pozorný divák cítit musí, už jen třeba v té masarykovské paralele v názvu filmu... (03.03.2012)

Jediný český film za dosť dlhú dobu, ktorý sa ako-tak dotýka súčasnej reality a poskytuje možnosť zažiť katarziu. Asi prvýkrát som pri českom filme zažil thrillerové napätie, aj keď scenár nie je taký uzatvorený a konzistentný ako pri televíznych Sráčoch. Sedláčkovi sa oplatilo jeho tvrdohlavé samoučenie. Na jeho štýle to je poznať. Stále tie isté technické a štylistické chyby začínajú vytvárať jeho autorský rukopis. Má šťastie, že ho nikto neučil režírovať hraný film a sám si našiel svoj výraz. To je dôvod, prečo jeho filmy v kontexte súčasnej českej kinematografie pôsobia tak živo a vymykajú sa zabehaným výrobno-estetickým kritériám zvyšnej českej produkcie. (24.05.2012)