Rodina je základ státu

Tuzemský trumf letoška, který svým provedením strká do kapsy naprostou většinu dokonce i hollywoodských podobných filmů za tento rok v kině! Všechno tu je: napětí, akce :), povedený casting... Ke konci jen zopakuji desítky komentářů přede mnou, a rád napíši, že Sedláček svou profesionalitou hravě zvládá look světové kinematografie: větší zážitek pro mne byl sledovat technickou a uměleckou stránku filmu, než dravou story ala Tři dny ke svobodě. (14.10.2011)

„Padouch nebo hrdina, všichni jedna rodina“ Jako zachycení stavu české společnosti vcelku dobré, scénáristicky nijak komplikované a režijně dobře zvládnuté (jen by mě zjímalo, co si pan Sedláček tolik oblíbil na kamerových jeřábech, a proč je tu tolik „stoupajícíců záběrů) dílo, které ovšem má několik ale. Nevím, možná je to tím, že nejsem žena, natož abych byl manželka tuneláře, ale chování drahé polovičky našeho (ne)hrdiny jsem opravdu nepochopil. Že by jí nic nedošlo? Že by opravdu neprohlédla tak jednoduchou záminku s výletem? Že by ji nenapadlo, že její muž, kterému peníze očividně nikdy nescházely, může mít taky něco na triku, když v poslední době tolik jeho nadřízených skončilo ve vazbě? Byl bych schopný uvěřit tomu, že ji „něco“ zaslepilo… Ale to by mě o tom děj musel jakkoliv přesvědčit. Druhou nadmíru podezřelou věcí bylo pátrání po titulní rodině, především pk závěrečný nablblý policejní manévr a – obzvlášť – nepoužití vrtulníku ve chvíli, kdy by byl sakra zapotřebí. Takové přehmaty z „Rodiny“ dělají jen lepší průměr. (11.06.2012)

Není zdaleka tak radikální jako předchozí Největší z Čechů. Pověstných Sedláčkových "zcizováků", které tak zábavně znepokojují a matou široké spektrum diváků, je zde mnohem méně. Jedná se tudíž asi o divácky nejpřístupnější (když nepočítám televizní Sráče) a "nejnormálnější" film. Osobně mě docela iritovala hudební složka - už od úvodní písničky Lenky Dusilové. Pořád je to ale hodně dobré a zajímavé, takže určitě stojí za zhlédnutí. (02.08.2011)

Nepřipadalo mě to ani jako drama ani jako Road movie. Zdlouhavé a nudné, pro mne žádný záchytný bod. Jako kritika společnosti? To snad ani ne. Pseudomoravština mi lezla na nervy, povídání mezi děvčaty či chlapská debata v garáži působí nepřirozeně. Možná skrytá genialita, která mi totálně unikla ...? Ovšem závěrečné titulky - ty se povedly!! :o) Třeba to vyjde napodruhé. (27. 4. 2014) Tak jsem si dala více méně nedoproveolné repete. S odsupem času nesoudím film tak přísně, ale stále se mi zdá, že klouže hodně po povrchu. Z původní jedné hvězdičky navyšuji na neutrál.(17. 4. 2019) (27.04.2014)

Výborný film, jejž sráží pouze z mého pohledu nereálný závěr. Roberta Sedláčka respektuji jako jednoho z našich nejlepších současných režisérů, každý jeho film je svým způsobem originální a zcela z jiného soudku. Igor Chmela je pan divadelní, ale i filmový herec, celá herecká sestava je zde nadprůměrná. Jako absolventa strážnického gymnázia mě potěšily záběry z tohoto jihomoravského městečka a vůbec návštěva u dvojice Babčáková-Vyorálek mě náramně pobavila. (18.08.2012)