告白
Confessions
Režie:
Tecuja NakašimaScénář:
Tecuja NakašimaHudba:
Tojohiko KanahašiHrají:
Takako Macu, Jošino Kimura, Masaki Okada, Ai Hašimoto, Mana Ašida, Jukito Nišii, Hirofumi Arai, Juiko Karija, Maaja Kondó, Rena Nónen, Kaoru Fudžiwara (více)Obsahy(1)
Yuko Moriguchi je učitelkou na střední škole. Její život se zhroutí poté, co je její čtyřletá dcera nalezena mrtvá v bazéně. Yuko časem zjistí, že se nemuselo jednat o nešťastou nehodu, ale že její dcerka mohla být zavražděna dvěma studenty, které shodou okolností sama vyučuje. Rozhodne se školu opustit, ale ještě předtím se třídě přizná, že viníky rozhodně nehodlá nechat nepotrestané. Šokující drama z prostředí japonské školy podle stejnojmenného románu Kanae Minato. (Sesshoumaru)
(více)Recenze (286)
Jeden z najlepších filmov o pomste ... plán pani učiteľky bol výborne premyslený. ()
Temné, napínavé, originální, ale neskutečně pomalé. Na druhou stranu ideální odbočka před vším co vzniká v Hollywoodu. ()
Od fantastického rozjazdu po „prednáške“ triednej učiteľky sa dostávame k ukričanej a prekombinovanej dráme. Film má svoje čaro a tajomno, občas prekvapuje, ale prečo toľko psychopatických výjavov hrajúcich postáv? To bolo vyslovene obťažujúce. Myšlienka rešpekty a úcty k životu skrze bolestné udalosti bola zasadená dobre. Ďalšia idea, že pomsta ubolenú dušu nevylieči je takisto veľmi hodnotná. Film je emočného typu, otvára silné témy, hoci väčšina postáv je taká japonská, bez emócii. V krajine vychádzajúceho slnka točia veľmi dobré filmy. Tento mal svoj potenciál, ktorý ale druhou polovicou trošku skazil. Je ale možné, že japonský divák to bude vidieť a chápať inak. ()
Překombinovaná výstřednost na téma pomsta, s přisvorkovanou zprávou o stavu společnosti. Tahle stupňovaná vyšinutost v mátožném provedení má i svoje silné momenty, ty však přehlušuje urputná snaha o extrém, maskovaná lyrickými intermezzy a rozjímavými popěvky. Na mě má ovšem japonská mordýřská poetika i emoční natřásání opačný dopad, než jaký si Tecuja Nakašima představoval. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s japonskými režiséry. ()
A sakra...tak tohle mi téměř vyrazilo dech! Natočeno naprosto fantasticky, úžasná kamera i hudba. Už úvodní, 25 minut trvající scéna, mě docela ohromila, protože byla stavěna tak, jako se u běžných filmů dělají scény finální, vrcholné. Kvantum lahodných zpomalených záběrů podbarvuje parádní hudba a jako třešnička na dortu je tady do detailu propracovaný scénář, který má tolik vrstev...! A přitom je to všechno natočeno tak sebevědomě, ten rejža to prostě má v malíčku. Napadá mě jenom jediná výtka, a tou je pompézní výbuchová scéna, která předchozím dějem a obsahem filmu tak nějak drhne. Jinak ale opravdu povedený pokus přiblížit se Parkovi (ale přesto, Oldboy nebo paní Pomsta jsou ještě o kousek dál), doufám, že se na to taky podíval a srovná to se svým posledním odvarem jménem Bakjwi. ()
Už tradične japonsky preexponovaný psychodramatický kúsok, ktorý kladie veľa otázok a nastoľuje morálne dilemy. Všetko je tu dohnané do krajnosti, čo je na jednej strane fajn, pretože to len zvýrazňuje silu výpovedí, na druhej strane to po čase pôsobí až samoúčelne a zbytočne teatrálne (po cca 30tej spomaľovačke moja frustračná tolerancia skolabovala:). Prvý a posledný dojem z filmu je veľmi silný, prostriedok je skôr vata, ktorá je prekvapujúco amorfná a úprimne, nudná. Všetky témy, ktoré film nastoľuje a zobrazuje- o vine a treste, o zodpovednosti za svoje činy, o tretnosprávnej zodpovednosti mladistvých atď -to je veľmi záslužné a odvážne, rád si o nich podiskutujem a je potrebné ich riešiť. Ale čisto z filmového hľadiska nie som "vo vytržení", hoci sa nesporne jedná o kvalitný snímok. Skôr 3,5*/5 ()
Pateticky vykonštruovaná emo záležitosť, so snaživo pôsobivou melancholickou obrazovou stránkou. Film o vysvetľovaní nevysvetliteľného. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s japonskými režisérmi). ()
Po dvaceti minutách budete mít tu čest s perfektním krátkometrážním filmem a po sto šesti s celovečerním klenotem. Promyšlené drama z japonského školního dvora, vrhá stín na okoukané filmy americké střední. Cestou za pomstou se nemusí nutně vydávat muž mstící svou milovanou, či mafián proti svému gangu. Tentokrát je pomsta konána v ženském stylu...důmyslném, bez násilí a slitování. Příběh má promyšlenou kostru na kterou je navěšena řada flashbacků a několik úhlů pohledu. Vizuál filmu přivádí rozkoš pomocí zpomalených záběrů, chladných exteriérů, nevlídného počasí, optických klamů, řady ostrých detailů a hudby, která doprovází dlouhé scény plné emocí. Režisér Kiraware Matsuko pokračuje ve své autorské tvorbě, pravda, místy trochu ulítlé, ale tentokrát to drží stejně pevně pohromadě jako v případě Matsuko no isshô. ()
V prvé řadě výjimečný zážitek. Vizuální skvost, pastva pro oči i pro uši. Umělecké a silné. Je si však nutno přiznat, že vrchol filmu opravdu nastává po půl hodině filmu. Tahle první část je naprosto geniální a post-rockový podkres dělá s emocemi divy. Poté se rozjíždí thrillerové drama, nad kterým kdyby podržel ruku Park Chan-wook, nebylo se tu o čem bavit. Takhle si počkáte na závěrečné minuty, které vás možná roztrhají na kusy, každopádně ve vás zanechají pocit, že to vlastně i tak byl dokonalý film. Opravdu nevšední zážitek. 9/10 ()
Príliš mnoho negatívnych postáv a príhod v jednom celku, takto to v japonských triedach v skutočnosti nevyzerá, ale ako film to funguje dokonale! Symbióza monológu Takako Matsu s oceľovo modrým vizuálom a neutíchajúcim soundtrackom tomu pridáva na hodnote, škoda len tých anglických textov. ()
"Slabí budou vždy ubližovat ještě slabším." Kterak se učitelka rozhodne dát svým žákům poslední lekci. Zvláštní styl vyprávění, kdy se po prvních dvaceti minutách zdá, že film řekl vše podstatné a důležité, dosáhl vyvrcholení, závěru a příběh skončil, ale ono to pokračuje pořád dál. A rozplétá se a rozplétá. Za skvělého hudebního doprovodu (mimo jiné mých oblíbených Boris). 3.5* ()
Jejich tvorba se mi doopravdy málo kdy zalíbí a když je to přehnaně dlouhé je to v prdeli. Tak rodinné drama v podobě smutku a pomstě je slabé a nudné. ()
Za mě pseudodramatický, zdlouhavý snímek. ()
Ak už pomsta tak elegantne a s gráciou. Tiež by som mohla napísať-na hrubý pytel....Absolútne súhlasím s Yuko, niekomu nestačí slušne dohovoriť a musia sa použiť účinejšie metódy. ()
Atmosférické ako sviňa. Nakašima veľmi umne skĺbil akúsi poetiku pomsty a aplikoval ju na pokašľane vykonštruovaný svet plný dažďa, deckej zmätenosti a premyslenej pomsty. Funkčné po všetkých stránkach. Z odstupom stále rezonujúce. Pritom sa to nesnaží šokovať ako kórejská thrillerová tvorba, ale rozhodne si to nesie atribúty filmu s ktorým sa našinec nestretáva až tak často. Chladné, zároveň funkčné zmotivované a kameramansky a hudobne vyšperkované. Takako Macu démonická a všetci ostatných až na drobné výnimky rovnako. ()
tohle mě minulo velkým obloukem.. pomsta ještě nikdy nebyla tak nudná, divná a ubíjející... ()
Toto mi brutalne nesadlo. Klasicky prekombinovany film o pomste v style filmov Chan-wook Parka, co by nemuselo byt zle, ale mal som s filmom 2 zasadne problemy. Prvym je forma spovedí, kedy jedna postava za druhou monotonne rozprava svoj pribeh v ktorom aj ked preziva smutne veci alebo robi krute ciny, tak to pôsobi sterilne. Uz asi po 15. minutach ma to zacalo neskutocne srat a film som dopozeral len zo zvedavosti aku dalsiu prekombinovanu sialenost si scenarista vymysli. Druhym problemom pre mna su postavy. Dost sa tu stiera hranica medzi pachatelom a obetou. Kazda postava tu je svina a zaroven ma tragicky dôvod z minulosti preco sa tou svinou stala. Takze vsetci su chudaci a svine zaroven a mne tym padom boli vsetci ukradnutí a tragický osud som dokonca prial aj ucitelke, ktora ma byt za tu najväcsiu obet. Film asi najlepsie funguje ako krtitika výchovy detí, ale to mi nestacilo. Ocenujem, ze na konci vsetky tie prekombinovane zapletky do seba dokonale zapadli. Takze s aspon jednou normalnou postavou, ktorej by sa dalo fandit a standardnou formou to mohol byt skvely film. V tomto prevedeni to pre mna bolo skoro neznesitelne. 4/10. ()
Ideálne hodnotenie by bolo 3,5*. Keď si vypočujete úvodný príhovor učiteľky k jej žiakom, tak okamžite budete vedieť, že pomsta našla po dlhšej dobe zasa osviežujúcu podobu. Bezcitná hra, v ktorej sa viackrát zmení "Pán jeskyně". A predovšetkým pomsta, ktorá je podávaná pekne za studena, a to s presným načasovaním. Ak by sa tam podarilo zaradiť jeden naozaj šokujúci zvrat/prekvapenie, tak by som zaokrúhlil na 4*. Napriek tomu netuctový film, ktorý je vhodný k odporučeniu. ()
Pro mě nejlepší film z Japonska co jsem kdy viděl. Skvěle zkomponované spojení příběhů několika lidí do jednoho hlavního děje, jaké jsem neviděl v žádném jiném filmu. Nejdřív vidíte film pohledem jedné osoby a všechno vám přijde jasné a relativně jednoznačné. Potom ale to samé vidíte z pohledu někoho jiného a dojdou vám všechny motivy a okolnosti toho, proč jednal tak, jak jednal. Ve finále se pravděpodobně zamyslíte nad tím, jak jsou pravda a spravedlnost a jednosměrný pohled na ně relativními pojmy a jaké okolnosti mohou člověka vést k určitým činům. Navíc je všechno úžasně ztvárněno tak, že jednotlivé příběhy navíc pozvolna doplňují děj, takže se vůbec nenudíte a film vás zcela pohltí. Pro mě naprostá bomba, nenapadá mě co vytknout. 100%. ()
Čo z toho, že je pekný vizuál, keď ten príbeh o pomste je trochu na hlavu a žiadnej z postáv neveríte ani nos medzi očami? ()