Jih proti Severu

Nesouhlasím, že to bylo vizuálně kýčovité, barvičky byly krásné, záběry při západu slunce se mi moc líbíly, monstrózní scény jako například ta na tisíce zraněných na nádraží byly taky super. Chůva a vůbec všichni černoši i poslední manžel byli maximální sympaťácí, akorát nevím, co si mám myslet o výkonu hlavní hrdinky. Buď to hrála naprosto dokonale nebo možná až malinko přehrávala, nevím na kterou stranu se přiklonit. Hudba má u mě za plný počet, ale je pravda, že prokousat se přes celé 4 hodiny byl výkon a navíc se po čtyřeh hodinách člověk ani pořádně nedoví, jak to doopravdy skončilo. Souhlasím s ostatními, že první půlka byla mnohem lepší. 80% (15.03.2009)

Hollywoodské melodrama třicátých let v plné parádě - velkolepé scenérie jako od Da Vinciho, působivá orchestrální hudba, rozkošně přehrávající herci a spousta vášnivých romantických gest a dialogů. Ale hlavně, po filmařské stránce obdivuhodně vyzrálé a plnohodnotné dílo, vzhledem k dostupným prostředkům vizuálně dokonalé a vzhledem ke kýčovité dějové linii překvapivě strhující a myšlenkově objemné. V první polovině funguje snímek jako velmi věrohodná (převážně pocitová) rekonstrukce americké občanské války a společně s hlavní ženskou hrdinkou máme možnost nasávat atmosféru tehdejší doby skutečně plnými doušky. Naopak druhá půlka už představuje typický produkt "hard romance" se vší výše zmíněnou parádou, ale co je důležité, i tahle pasáž, zcela zasvěcená psychologické rovině náročného vztahu dvou hlavních postav, nepostrádá nic, co si dnes každý fajnšmekr pod značkou Jih proti Severu představuje. A navíc jsou tu ještě oni dva - překrásná a charismatická potvora Vivien Leigh, která si okamžitě získala mou diváckou přízeň, a šarmantní pohodář Clark Gable - kvůli kterým bych ty čtyři hodiny přežil, i kdyby film sám o sobě nebyl tak půvabný a ve své výpravě nadčasový jako málokterý jeho příbuzný. Musím však zůstat u 4*, neboť je to opravdu neuvěřitelný a hlavně vědomý kýč.. :-) Ve své době ale jasných 100%. (15.07.2014)

Nelze než souhlasit v tom, že tento snímek předběhl svoji dobu o hezkých pár let. Co se týče technické stránky, tak je na tom film opravdu velmi dobře. To co činí divákům těžkosti je šílená stopáž. Přiznám se, že dokonce ani já jsem neměl chuť to vidět bez přestávky. Film samotný se skládá z několika hodně rozličných částí. Úvodní námluvy byly neskutečně nudné a začínal jsem mít obavy, jestli opravdu sleduji ten všemi oslavovaný film. Odpověď mi dala část následující období kolem války a bezprostředně po ní byla naprosto skvostné a několikrát se mi po kůži prohnala husí kůže. Bohužel začleňování do společnosti netrvalo věčně a snímek nabídl opět další milostnou část, která byla zcela zbytečně moc rozvleklá, tudíž i značně nudná. Divácký dojem mi opět zachránila závěrečná třicetiminutovka. Celkově vzato se jedná o působivý snímek, který ovšem není schopný udržet po dobu takřka čtyř hodin stabilně vysokou úroveň. Několik pasáží bylo opravdu božských, ale bohužel je snímek vycpaný pořádně tlustou vrstvou vaty. Lepší tři kousky. (02.05.2018)

Ano, je to klasika, a do těch se nekope. Ale já si nemůžu pomoct. Ze 30. let jsem viděl několik zcela jistě povedenějších filmů, které se nikdy takovouhle klasikou nestaly, ač by si to zasloužily určitě více. Tohle je lehce nadprůměrná rozvleklá historická romance s dobrými hereckým výkony, ale nic víc. (13.08.2002)

Velkolepá historická romance se skvělým dějem s mnoha silnými momenty, unikátními hereckými výkony (zde bych chtěl vedle hlavních hrdinů vyzdvihnout Hattie McDaniel), úžasnou hudbou, která dotváří jedinečnost jednotlivých scén, perfektně zaranžovanými scénami a neskutečně dokonale prokreslenými charaktery postav, z nichž jsem si nejvíce oblíbil chůvu, Rhetta Butlera a Melanii. Jih proti severu je snímek velmi dlouhý, avšak ani při svoji stopáži nenudí. Zub času se zde samozřejmě podepisuje, ovšem stále jde o nadstandartní podívanou, u níž se lze oprostit od stáří filmu a plně si užívat oněch 238 minut. Dle mého názoru šlo o nadčasový počin, který předešel svoji dobu o dobrých 10 let! (14.01.2011)