Golem
-
Golem, Le
-
Golem, The
-
Golem: The Legend of Prague, The
-
Man of Stone, The
-
Legend of Prague, The
Drama / Horor / Historický / Fantasy
Francie / Československo, 1936, 93 min
Režie:
Julien DuvivierHudba:
Josef KumokHrají:
Harry Baur, Roger Karl, Ferdinand Hart, Charles Dorat, Germaine Aussey, Jany Holt, Truda Grosslichtová, Roger Duchesne, Gaston Jacquet, Raymond Aimos, Stanislav Neumann, Karel Schleichert, Walter Schorsch, Antonín Jirsa, Jan Černý, Alfred Baštýř, F. X. Mlejnek, František Jerhot, Marcel Dalio, Robert Ozanne, Julien CaretteObsah
-
Golem Juliena Duviviera vznikl roku 1936 v barrandovských ateliérech, bez původně plánované účasti Voskovce a Wericha, kteří své představy nedokázali vůči Duvivierově koncepci obhájit. Česká strana tak zůstala zastoupena kameramany Janem Stallichem a Václavem Víchem, naši herci se objevují jen v menších rolích. Pro hlavní postavu Rudolfa II. režisér dobře zvolil Harry Baura, jenž císaři odpovídal nejen fyzicky, ale dokázal výborně vystihnout také jeho postupující duševní chorobu a osamělost. Zrazován bratrem Matyášem i vlastním rozumem hledá Rudolf porozumění dokonce u mlčenlivého Golema, z něhož má strach stejně jako celé město. Golem v podání Ferdinanda Harta je však především zosobněním zkázonosné energie.
Francouzská filmografie Juliena Duviviera uvádí jako námět jen román Gustava Meyrinka (ne divadelní hru V + W). Koprodukční film, jehož hlavní kapitálovou účast zajistila česká výrobna, byl natočen bohužel pouze ve francouzské verzi. Architektu Andrejevovi asistovali Jan Zázvorka a Karel Škvor. Pařížská premiéra filmu se uskutečnila v kině La Paris na Champs Elysées 6. 2. 1936. Řadu let se Golem promítal ve zkrácené verzi a v nedokonalé technické kvalitě obrazu, na niž upozorňoval i Dr. Rádl ve svém článku: „... každá tma je příliš černá a každé světlo příliš světlé..." Národní filmový archiv využil nitrátního duppozitivu, který byl o 400 metrů delší než kopie zachovaná ve stavu ze třicátých let, a v barrandovských ateliérech nechal vyrobit novou kopii s vyrovnanějšími odstíny škály, jakou nabízí černobílý obraz, a s doplněnou metráží. (oficiální text distributora)
Golem Juliena Duviviera vznikl roku 1936 v barrandovských ateliérech, bez původně plánované účasti Voskovce a Wericha, kteří své představy nedokázali vůči Duvivierově koncepci obhájit. Česká strana tak zůstala zastoupena kameramany Janem Stallichem a Václavem Víchem, naši herci se objevují jen v menších rolích. Pro hlavní postavu Rudolfa II. režisér dobře zvolil Harry Baura, jenž císaři odpovídal nejen fyzicky, ale dokázal výborně vystihnout také jeho postupující duševní chorobu a osamělost. Zrazován bratrem Matyášem i vlastním rozumem hledá Rudolf porozumění dokonce u mlčenlivého Golema, z něhož má strach stejně jako celé město. Golem v podání Ferdinanda Harta je však především zosobněním zkázonosné energie.Komentáře uživatelů k filmu (16)
-
NinadeL
Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu.(22.2.2009)
-
Slarque
Asi nejlepší verze Golema, kterou jsem kdy viděl. Od Voskovce a Wericha si tvůrci moc nevypůjčili, spíše vycházejí ze staropražské legendy (té ostatně odpovídá i způsob golemova oživení). Film je dost temný a pochmurný, má povedenou výpravu (vše se točilo v ateliérech) a slušně obsazené hlavní role. Jen mi připadá zvláštní, že tuhle legendu v Praze zfilmovali Němci a Francouzi (další verze vznikly jinde), ale české filmaře (s výjimkou populární dvoudílné Fričovy komedie) nezajímá. Proč?(27.3.2005)
-
Flego
V barrandovských ateliéroch vzniklo pochmúrne a temné spracovanie židovskej legendy o napol človekovi napol soche, ktorý vyslobodí chudobných z otroctva. Napokon sa natočila len francúzska verzia, hoci sa plánovala aj česká. Jedna hviezdička za výkon Harryho Baura v postave šialeného Rudolfa II.(10.10.2011)
-
raroh
Temné a v duchu romantického 19. století (a z židovské pověsti skutečně vycházející) zpracování tématu (včetně hudby, jež pracuje s využitím synagogálních zpěvů velmi poučeně invenčně), v němž je humorných - původem z Osvobozeného divadla - scén jen malinko, dominuje naopak politická linie, Lang je tu zobrazen jako novodobý Haman a manipulátor nejhoršího zrna, proti němuž se organizuje židovské povstání. Ve snímku vidím silný prohitlerovský osten. Scény z židovského ghetta mají strašidelnou podmanivost, i když jsou to pohádkové smyšlenky.(29.6.2010)
-
Marthos
Vyprávění o hliněné bytosti, kterou vytvořil židovský Rabbi Löw, patří mezi nejznámější staropražské legendy. Postava Golema je v širším diváckém povědomí známa z Fričovy dvoudílné veselohry Císařův pekař a Pekařův císař, ovšem stejné téma bylo zpracováno již v roce 1936. Společnost A-B se původně rozhodla natočit film, jehož základem měla být stejnojmenná úspěšná hra Voskovce a Wericha. Předpokládalo se zároveň, že film bude natočen ve dvou verzích (české a francouzské) a realiazce měla být svěřena režisérovi mezinárodního jména. V a W doporučovali Bernarda Deschampse, nakonec byl prosazen zkušenější Julien Duvivier, který chtěl legendu pojmout jako velkolepu historickou podívanou. Toto pojetí se však od základu lišilo s představami V a W, kteří byli po řadě neshod a kompromisů nuceni od celého projektu ustoupit. Česká tvůrčí spolupráce se nakonec omezila pouze na významný podíl kameramanů Vícha a Stallicha. Titulní roli choromyslného císaře Rudolfa vytvořil významný francouzský herec Harry Baur, kterému výborně sekunduje vynikající Roger Karl jako intrikující kancléř Lang. Pro českou stranu měla největší význam účast Trudy Grosslichtové, která se tehdy ve Francii prosadila pod pseudonymem Tania Doll. Nákladný velkofilm, kterému kromě jiného vévodí několik strhujících scén za účasti tisícového komparsu, je také důkazem mimořádného postavení pražských barrandovských ateliérů u zahraniční konkurence. Ve třicátých letech se nejmodernější ateliéry v Evropě staly vyhledávaným místem pro vznik monumentálních historických fresek (Volha v plamenech nebo Port Arthur) a českým tvůrcům zajistily mimo jiné potřebný kapitál a renomé.(24.10.2009)
-
Terminus
"Jsem tak sám!", stěžoval si o sedmdesát let dříve než Kim Čong-Il ( Team America ) ve velkofilmu francouzského režiséra Juliena Duviviera císař Rudolf II. Navzdory tomu, že za velkofilm byla ve třicátých letech považována kterákoliv produkce přesahující 14 natáčecích dní, může být Golem pro svou výpravu za velkofilm označen. Nicméně za velkofilm pro dnešního diváka neatraktivní - na Golema se čeká jako na Godota, divák se nakonec dočká, avšak závěrečných 15 minut destrukcí sádrových kulis a pobíhajících lvů nenahradí kostýmní nudu předešlé hodiny. Vniveč přišel i historický motiv utlačování Židů. Ne nadarmo Golem připomíná dětinského vrahouna z rozšafného Mazlíčka s Hugo Haasem - hraje ho totiž stejný herec: Ferdinand Hart . Z českých herců se ve filmu objevují ve vedlejších rolích Stanislav Neumann či Jan Černý (jako Keppler), nicméně nesmíme zapomenout, že celý projekt iniciovali Voskovec s Werichem, kteří doufali v užší spolupráci s údajně velmi náladovým režisérem.(2.5.2005)
-
liquido26
2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení.(9.8.2011)
-
Terva
Film sice není to co známe z pohádky Císařův pekař, ale ani to není podoba knižního Golemova profilu. Má to, ale něco do sebe.(8.5.2012)
-
5150
Takovéhle staré kostýmní filmy, pokud neměly romantickou či dobrodružnou zápletku, mě nikdy moc nebraly..)) Kopie z Národního filmového archivu, kterou jsem viděl, měla okolo 100 minut..)) Frankofilm 2008(21.3.2008)
-
Braddy
Jiná verze příběhu o Golemovi (podle V+W), než jak ji většina z nás zná z pozdějšího Fričova zpracování. Největší rozdíl je v jiné stylizaci filmu; zde se jedná o celkem napínavé drama, atmosféra je ponurá, golem působí víc nebezpečně než neohrabaná hliněná figurína. Místo utiskovaných dělníků jsou zde Židé. Mě osobně se film líbil, zvlášť bych ocenil přesvědčivé kulisy židovského ghetta a i herecké výkony hlavních představitelů.(26.3.2005)
-
Přemek
Výborně natočený historický velkofilm. Harry Baur je vynikající Rudolf II. a Jan Werich si od něj v Císařově pekaři - Pekařově císaři ledacos vypůjčil.. - Závěrečné scény jsou strhující. Ferdinand Hart jako Golem také.(18.1.2010)
-
corpsy
Ak ste náhodou nevideli nemú pecku od Paula Wegenera, resp. farebnú komédiu s Janom Werichom, tak to pre vás bude rozhodne nadštadardné dielo. No ak ste ich videli, tak pochopíte, že budú zrejme neprekonané.(8.4.2011)
-
dr.fish
Musím říci, na tehdejší dobu pojetí vpravdě revoluční. Stísněná atmosféra pražského hradu, kterým bloudí choromyslný Rudolf II. netušící už ani, co je halucinace a co realita, zpěvy Židů v ghetu a pověst strašlivá o Golemovi. Zaujalo mne pojetí Rudolfa II. a popis jeho vyšinutí, na pražském Hradě po roce 1600 bylo asi pár nepochybně pestrých a zajímavých večerů. Zároveň ovšem nutno ve filmu vidět v jistém slova smyslu i předlohu k našemu Pekařově císaři, já ji tam alespoň cítil v každém třetím okénku filmu. Stradová je zde okouzlující inteligentní dáma oddaná císaři, zaostřeno je zejména na "židovskou otázku", tedy až bude pražským Židům nejhůře, vyjede Golem z hory Blaník a zachrání je. Byl jsem velmi mile překvapen, jak civilně zahrál Baur císaře a i další se činili. Francouzština umocnila výsledný velmi dobrý dojem. 85%(28.12.2011)
-
bear
Zajímavá je vizuální podoba Golema, která se dost liší od asi nejznámějšího ztvárnění ve filmu Císařův pekař - Pekařův císař (1951) a která připomíná spíše Frankensteina. Také systém jeho oživování je jiný - nevkládá se šém do čela, ale na čelo se píší zaklínací znaky. Zkáza, kterou Golem působí v císařském paláci je i na tehdejí dobu docela působivě natočena.(26.3.2005)
-
doktofaust
Na svou dobu odvážné téma točit horor. Tohle by měl být dáván jako snímek pro Pamětníky, a né 5 filmů dokola.(19.7.2008)
-
mchnk
Francouzká představa o tom, jak má vypadat příběh o Golemovi a Rudolfovi II. Na Barrandově v roce 1936 natočili brutální drama, které jsem doposud znal jako komediální pojetí v klasice Císařův pekař a naopak. Nic to ale nemění na tom, že je to velkolepý výpravný film, s velkým množstvím postav a perfektní kulisou. Na rok výroby je to doslova neuvěřitelné. Perfektně a poctivě zahrané rozhodně doporučuji, jako velmi dramatické pokračování Císařova pekaře :-)(11.11.2011)
