Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Židovský učenec a rabín Löw kdysi vytvořil hliněného obra golema a oživil jej. Po Löwově smrti se golem stal pro utlačované židy symbolem záchrany před pogromy. Na dvoře císaře Rudolfa II. se komoří Lang snaží intrikami ovládnout císaře a získat moc. Potřebuje k tomu golema a proto jeho lidé při hledání vniknou do ghetta. Neváhají použít násilí a uvězní také mnoho židů včetně rabína Jakuba. Císařova milenka hraběnka Stradová chce překazit Langovy plány. Snaží se proto spojit s uvězněným Jakubem, který jediný ví, kde se golem nachází. Než se jí to podaří, Lang golema najde a oživí. Je jím však po právu potrestán za násilí na bezbranných lidech... (ČSFD)

(více)

Recenze (34)

liquido26 

všechny recenze uživatele

2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení. ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Golema si u nás v rámci filmové tvorby každý pojí především s Janem Werichem coby Cisařovým pekařem. Jeho černobílý předchůdce, který spatřil světlo světa poté, co francouzské producenty zaujala Werichova & Voskovcova stejnojmenní divadelní hra, měl daleko temnější podobu. Tohle je přímo historická freska na motivy známé legendy, v níž nechybí vedle nádherných kostýmů ani opravdová hororová atmsoféra. Pozoruhodná to koprodukce z meziválečného období, navíc ještě plna židovských motivů – při úvodní písně se záběry na trpící a modlící se Židy mne zamrazilo, když jsem si vzpomněl na holokaust, který byl zanedlouho po roku vzniku tohoto filmu rozpoután. V něčem už film, pravda, po technické stránce zestárl, ale líbilo se mi velkolepé řádění ozrutného Golema (zde ještě v podání skutečného herce). Na svou dobu velmi zručně a uvěřitelně nasmínané, včetně působivých davových scén! Docela se divím, že dílo ještě nebylo u nás restaurováno a vydáno na DVD, v lepší kopii, než té z CS filmu (často ještě k tomu s bílými titulkami na bílém pozadí) to mohl být ještě větší zážitek. Zatím coby svého filmového favorita na "golemské" téma volím Brdečkovu povídku Poslední golem z filmu Pražské noci. 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Asi nejlepší verze Golema, kterou jsem kdy viděl. Od Voskovce a Wericha si tvůrci moc nevypůjčili, spíše vycházejí ze staropražské legendy (té ostatně odpovídá i způsob golemova oživení). Film je dost temný a pochmurný, má povedenou výpravu (vše se točilo v ateliérech) a slušně obsazené hlavní role. Jen mi připadá zvláštní, že tuhle legendu v Praze zfilmovali Němci a Francouzi (další verze vznikly jinde), ale české filmaře (s výjimkou populární dvoudílné Fričovy komedie) nezajímá. Proč? ()

Galerie (10)

Zajímavosti (11)

  • Na scénáří dle námětu komedie Osvobozeného divadla „Golem“ se původně podíleli Jiří Voskovec a Jan Werich. Julien Duvivier však nechtěl natáčet komedii, ale temný žánrový film z rudolfínské doby, a tak ze spolupráce zůstal jen honorář pro V+W a jejich jména v titulcích. (Přemek)
  • Premietnutie filmu v Bratislave (1936) vyústilo do demonštrácie a vytĺkania oblokov na židovských domoch a obchodoch, pretože údajne urážal kresťanský cit. (rudeboy)
  • Psaný komentář v úvodu situuje děj do roku 1610, v souladu s tím, že rabi Löw je již po smrti (zemř. 1609). Několik věcí je s tím však v rozporu. Komoří Lang je zde na vrcholu moci, ve skutečnosti byl od roku 1608 ve vězení, kde 1609 nebo zač. 1610 zemřel. Španělská princezna Isabela, s níž měl být Rudolf II. oženěn, byla již od r. 1599 manželkou jeho bratra Albrechta. V jedné ze scén, v níž se Rudolfův zamýšlený sňatek s Isabelou projednává, je navíc ohlášen vyslanec španělského krále Filipa II., ač tento zemřel r. 1598. Po něm vládl Filip III. (1598–1621), jemuž odpovídá jak vročení děje (1610), tak Rudolfovo hovoření o něm jako o svém bratanci. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama