poster

Golem

  • Francie

    Golem, Le

  • EN název

    Golem, The

  • EN název

    Golem: The Legend of Prague, The

  • EN název

    Man of Stone, The

  • EN název

    Legend of Prague, The

Drama / Horor / Historický / Fantasy

Francie / Československo, 1936, 93 min

Komentáře uživatelů k filmu (22)

  • NinadeL
    ***

    Le Golem je klasickým příkladem dvou různých přístupné k jedné látce. K originálnímu podání V+W se nakonec nejvíce přiblížil až samotný Werich začátkem 50. let. Nyní, v polovině let 30., měl hlavní slovo Duvivier a Češi se tehdy mohli alespoň částečně přiblížit k velkým historickým filmům zahraničím. Židovská pražská legenda v podání Francouzů bude ale vždy něco trochu jiného, právě pro svůj pohled zvenčí. Nicméně díky některým domácím hercům ve vedlejší rolích (v čele s Trudou Grosslichtovou alias Taniou Doll jako Mme. Benoit) se došlo k příjemnému kompromisu.(22.2.2009)

  • Slarque
    ****

    Asi nejlepší verze Golema, kterou jsem kdy viděl. Od Voskovce a Wericha si tvůrci moc nevypůjčili, spíše vycházejí ze staropražské legendy (té ostatně odpovídá i způsob golemova oživení). Film je dost temný a pochmurný, má povedenou výpravu (vše se točilo v ateliérech) a slušně obsazené hlavní role. Jen mi připadá zvláštní, že tuhle legendu v Praze zfilmovali Němci a Francouzi (další verze vznikly jinde), ale české filmaře (s výjimkou populární dvoudílné Fričovy komedie) nezajímá. Proč?(27.3.2005)

  • Snorlax
    ****

    Závěrečných 15 minut by si nezadalo ani v dnešní době, tak úžasná gradace filmu se vidí málokdy. Ve filmu jsou použity jedny z prvních davových scén, což mu také dodává na zajímavosti. Harry Baur je naprosto skvělý v roli pomateného Rudolfa II. Musím ocenit kameru, která si pozoruhodně hraje se světlem a stínem. Na mnohých akčně trikových scénách je poznat odkojení Duviviera Mélièsem. Golem zde představuje židovské Blanické rytíře a jeho kousky jsou předobrazem budoucí populární francouzské poválečné akční postavy jménem Gorila.(20.2.2013)

  • raroh
    *****

    Temné a v duchu romantického 19. století (a z židovské pověsti skutečně vycházející) zpracování tématu (včetně hudby, jež pracuje s využitím synagogálních zpěvů velmi poučeně invenčně), v němž je humorných - původem z Osvobozeného divadla - scén jen malinko, dominuje naopak politická linie, Lang je tu zobrazen jako novodobý Haman a manipulátor nejhoršího zrna, proti němuž se organizuje židovské povstání. Ve snímku vidím silný prohitlerovský osten. Scény z židovského ghetta mají strašidelnou podmanivost, i když jsou to pohádkové smyšlenky.(29.6.2010)

  • Campbell
    ***

    Říkejte si o mě co chcete ale já tuhle verzi nesnáším a neuznávám ji. Golem je tu málo a celej film se točí okolo něčem jiném než o Golemovy a ty vedlejší scény jsou pro mě nudné. Navíc i samotný golem který se objevý na konci je spíše srandovní. Chápu že byly 30 léta ale neříkejte mi nikdo že ta maska byla dobrá. Herci celkem ušly ale pro mě je tahle verze asi nejhorší, a Golema z 20 let nemá šanci porazit.(26.11.2013)

  • Flego
    ****

    V barrandovských ateliéroch vzniklo pochmúrne a temné spracovanie židovskej legendy o napol človekovi napol soche, ktorý vyslobodí chudobných z otroctva. Napokon sa natočila len francúzska verzia, hoci sa plánovala aj česká. Jedna hviezdička za výkon Harryho Baura v postave šialeného Rudolfa II.(10.10.2011)

  • 5150
    **

    Takovéhle staré kostýmní filmy, pokud neměly romantickou či dobrodružnou zápletku, mě nikdy moc nebraly..)) Kopie z Národního filmového archivu, kterou jsem viděl, měla okolo 100 minut..)) Frankofilm 2008(21.3.2008)

  • Terva
    ***

    Film sice není to co známe z pohádky Císařův pekař, ale ani to není podoba knižního Golemova profilu. Má to, ale něco do sebe.(8.5.2012)

  • Marthos
    ****

    Vyprávění o hliněné bytosti, kterou vytvořil židovský Rabbi Löw, patří mezi nejznámější staropražské legendy. Postava Golema je v širším diváckém povědomí známa z Fričovy dvoudílné veselohry Císařův pekař a Pekařův císař, ovšem stejné téma bylo zpracováno již v roce 1936. Společnost A-B se původně rozhodla natočit film, jehož základem měla být stejnojmenná úspěšná hra Voskovce a Wericha. Předpokládalo se zároveň, že film bude natočen ve dvou verzích (české a francouzské) a realiazce měla být svěřena režisérovi mezinárodního jména. V a W doporučovali Bernarda Deschampse, nakonec byl prosazen zkušenější Julien Duvivier, který chtěl legendu pojmout jako velkolepu historickou podívanou. Toto pojetí se však od základu lišilo s představami V a W, kteří byli po řadě neshod a kompromisů nuceni od celého projektu ustoupit. Česká tvůrčí spolupráce se nakonec omezila pouze na významný podíl kameramanů Vícha a Stallicha. Titulní roli choromyslného císaře Rudolfa vytvořil významný francouzský herec Harry Baur, kterému výborně sekunduje vynikající Roger Karl jako intrikující kancléř Lang. Pro českou stranu měla největší význam účast Trudy Grosslichtové, která se tehdy ve Francii prosadila pod pseudonymem Tania Doll. Nákladný velkofilm, kterému kromě jiného vévodí několik strhujících scén za účasti tisícového komparsu, je také důkazem mimořádného postavení pražských barrandovských ateliérů u zahraniční konkurence. Ve třicátých letech se nejmodernější ateliéry v Evropě staly vyhledávaným místem pro vznik monumentálních historických fresek (Volha v plamenech nebo Port Arthur) a českým tvůrcům zajistily mimo jiné potřebný kapitál a renomé.(24.10.2009)

  • mchnk
    *****

    Francouzská představa o tom, jak má vypadat příběh o Golemovi a Rudolfovi II. Pro českého diváka, odkojeného Rudolfem v podobě geniálního Jana Wericha, to může být až šok. Rozhodně to lze nazvat druhou filmovou tváří doby. Teď jde o to si vybrat, která je věrohodnější. Rozmařile rozmazlený smešný vztekloun, jehož eskapády a činy nás rozesmívají, nebo temný film, zobrazující nekonečné útrapy Židů, císařovu šílenost a skutečnou zlobu i opravdovou pekelnou proradnost pana Langa? Osobně jsem pro tuto verzi. Při vší úctě k filmové posvátnosti Císaře i Pekaře prohlašuji, že Werichův Rudolf, je pro mne, v kontrastu s Baurovým, švejkovina s budovatelskou písní. Velkolepost snímku je na rok výroby opravdu unikátní a navzdory možnostem, které filmaři měli, je zobrazení doby perfektní. Může být poučením a vzorem pro mnohem mladší historické filmy. To samé platí i pro herecké výkony, Harry Baur a jeho převtělený císař je pochopitleně základ. Úvod v jeho alchymistické dílně ( v té skutečné, ne výroba slivovice) je jedinečná a atmosféru doby jen a jen podtrhuje. Vůdce a učedník raby Lowa dal do své role také vše, je nutno zmínit i vynikajícího bezpáteřního Langa. "Hospodine, nesrazíš ho bleskem?! Nestačí Ti, že mučíš naše těla pro své potěšení, chceš pošpinit i naše duše?!" Náročná, ale přesto hodně kvalitní podívaná.(11.11.2011)

  • troufalka
    ***

    Kuriózní snímek. Tak si říkám, jestli by nebylo lpší, kdyby to Češi (potažmo W+V) nafilmovali a Francouzi financovali. :o) Golem je ryze české téma a zde šlo zjevně o nepochopení předlohy. Nicméně francouzština z úst českých herců byla roztomilá, hraběnka Stradová byla půvabná, Rudolf statný, nad technickou kvalitou nutno přivřít oko.(6.1.2015)

  • Terminus
    **

    "Jsem tak sám!", stěžoval si o sedmdesát let dříve než Kim Čong-Il ( Team America ) ve velkofilmu francouzského režiséra Juliena Duviviera císař Rudolf II. Navzdory tomu, že za velkofilm byla ve třicátých letech považována kterákoliv produkce přesahující 14 natáčecích dní, může být Golem pro svou výpravu za velkofilm označen. Nicméně za velkofilm pro dnešního diváka neatraktivní - na Golema se čeká jako na Godota, divák se nakonec dočká, avšak závěrečných 15 minut destrukcí sádrových kulis a pobíhajících lvů nenahradí kostýmní nudu předešlé hodiny. Vniveč přišel i historický motiv utlačování Židů. Ne nadarmo Golem připomíná dětinského vrahouna z rozšafného Mazlíčka s Hugo Haasem - hraje ho totiž stejný herec: Ferdinand Hart . Z českých herců se ve filmu objevují ve vedlejších rolích Stanislav Neumann či Jan Černý (jako Keppler), nicméně nesmíme zapomenout, že celý projekt iniciovali Voskovec s Werichem, kteří doufali v užší spolupráci s údajně velmi náladovým režisérem.(2.5.2005)

  • Oktavianus
    ***

    V žánrovém zařazení je tu "horor" na druhém místě. Ehm, no to jistě. Poměrně nudné historické drama, kde můžeme jen litovat, že Voskovec s Werichem se nakonec natáčení neúčastnili, protože by to alespoň byla legrace. Takhle je to jen klasické rudolfinské drama se všemi zažitými (i když již historicky překonanými) stereotypy a klišé.Jediné, co stojí za zmínku, je výprava (byla skutečně bohatá, což na kostýmech a kulisách je prostě vidět) a závěrečný golemův útok. To také rozhodlo, že když jsem se při hodnocení rozhodoval, zda dvě, nebo tři hvězdy, přiklonil jsem se k té vyšší. Ale bez poslední zhruba čtvrthodinky jde o nudu k uzoufání. Zlatý Wegener (i když pořád lepší, než ta sockomoušská agitační hrůza s Werichem).(8.10.2013)

  • liquido26
    ***

    2,5 Dlouho jsem se rozmýšlel, zda dát 2* nebo 3*. Nakonec dávám to lepší. Film má krásné kulisy, krásné kostýmy, krásné ženy a dobré herce. I když to ale mělo 86 minut, tak jsem měl pocit jako kdybych sledoval 5 hodin něco, co je úplně o ničem. Nebýt té poslední akční desetiminutovky, kde se i konečně objeví Golem (jinak se tam o něm jen mluví), tak bych dal nižší hodnocení.(9.8.2011)

  • corpsy
    ***

    Ak ste náhodou nevideli nemú pecku od Paula Wegenera, resp. farebnú komédiu s Janom Werichom, tak to pre vás bude rozhodne nadštadardné dielo. No ak ste ich videli, tak pochopíte, že budú zrejme neprekonané.(8.4.2011)

  • dr.fish
    ****

    Musím říci, na tehdejší dobu pojetí vpravdě revoluční. Stísněná atmosféra pražského hradu, kterým bloudí choromyslný Rudolf II. netušící už ani, co je halucinace a co realita, zpěvy Židů v ghetu a pověst strašlivá o Golemovi. Zaujalo mne pojetí Rudolfa II. a popis jeho vyšinutí, na pražském Hradě po roce 1600 bylo asi pár nepochybně pestrých a zajímavých večerů. Zároveň ovšem nutno ve filmu vidět v jistém slova smyslu i předlohu k našemu Pekařově císaři, já ji tam alespoň cítil v každém třetím okénku filmu. Stradová je zde okouzlující inteligentní dáma oddaná císaři, zaostřeno je zejména na "židovskou otázku", tedy až bude pražským Židům nejhůře, vyjede Golem z hory Blaník a zachrání je. Byl jsem velmi mile překvapen, jak civilně zahrál Baur císaře a i další se činili. Francouzština umocnila výsledný velmi dobrý dojem. 85%(28.12.2011)

  • Braddy
    ****

    Jiná verze příběhu o Golemovi (podle V+W), než jak ji většina z nás zná z pozdějšího Fričova zpracování. Největší rozdíl je v jiné stylizaci filmu; zde se jedná o celkem napínavé drama, atmosféra je ponurá, golem působí víc nebezpečně než neohrabaná hliněná figurína. Místo utiskovaných dělníků jsou zde Židé. Mě osobně se film líbil, zvlášť bych ocenil přesvědčivé kulisy židovského ghetta a i herecké výkony hlavních představitelů.(26.3.2005)

  • Přemek
    ****

    Výborně natočený historický velkofilm. Harry Baur je vynikající Rudolf II. a Jan Werich si od něj v Císařově pekaři - Pekařově císaři ledacos vypůjčil.. - Závěrečné scény jsou strhující. Ferdinand Hart jako Golem také.(18.1.2010)

  • Gig
    ***

    Dobrý film, výborný na tehdejší dobu. Jenom mám problém, když čechy hrají cizinci. A teď mluvím celkově, když američané točí svatého Václava, britové točí francouze, apd....Mluvíme-li o dějinách. Jsou ale vyjímky. Ale jinak krásný temný příběh.(3.1.2013)

  • bear
    ***

    Zajímavá je vizuální podoba Golema, která se dost liší od asi nejznámějšího ztvárnění ve filmu Císařův pekař - Pekařův císař (1951) a která připomíná spíše Frankensteina. Také systém jeho oživování je jiný - nevkládá se šém do čela, ale na čelo se píší zaklínací znaky. Zkáza, kterou Golem působí v císařském paláci je i na tehdejí dobu docela působivě natočena.(26.3.2005)

<< předchozí 1 2