Ve znamení Venuše

Film, který je pro mě spíše než komedií, hořkým dramatem, zachycuje každodenní realitu dvou sestřenic, hlavních hrdinek. Na první pohled se může zdát, že jejich životy jsou velmi rozdílné: Agnes (Sophia Loren) je okolím vnímána jako velmi atraktivní, snad všichni muži, které potkává, o ní projevují zájem, ale jejich projevy jsou slizké a devalvující nebo ji přímo sexuálně napadají; Cesira (Franca Valeri) je na druhé straně považována za ne příliš atraktivní, nestává se jí, že by o ní nějaký muž projevil zájem a ona se pokouší zalíbit snad každému muži, se kterým se setká,  ať se dotyčný chová jakkoliv hrubě či podle. Jedna má pozornosti příliš a ve způsobech, o které nelze stát, druhá nemá pozornost žádnou. Obě se tak ocitají v určitém typu izolace a obě se také vrhnou do náruče prvního muže, který projeví špetku respektu (Agnes) nebo zájmu (Cesira). Mají jedna druhou rády a vzájemně se podporují, zároveň jsou chvíle, kdy Cesira vyčítá Agnes, že chování mužů „provokuje". Agnes se například Cesiře svěří, že jí jejich známý obtěžoval a Cesira, kterou trápí, že o ni muži nestojí, jí vyčte, že si za to může sama. Tím se prohlubuje propast mezi oběma ženami, které se ocitají osamělé a nepochopené, i když každá trochu jinak. Jejich trápení má ale společné kořeny: obě jsou pro muže, se kterými se ve filmu setkávají, pouze objekty hodnocené dle svého vzhledu. Jedna je pro svůj fyzický vzhled obtěžována, napadána a je cílem využít ji jakožto sexuálního objektu, druhá je kvůli němu neviděna, a protože nemá hodnotu jakožto sexuální objekt, zbývá cíl pokusit se využít ji například finančně. Film dobře zachycuje (ať vědomě či ne) situaci chudých žen, kterým je při pracovním pohovoru šéfem řečeno, že záleží na jejich přístupu a následuje osahávání, a které jsou dennodenně vystavované rozhodování typu „mám se hodinu mačkat v MHD, kde mě můžou osahávat chlapi“ nebo „risknu kratší jízdu na motorce s mužem, kterého ještě dost neznám a nevím, co od něj čekat“. Ještěže se od 50. let v tomto směru tolik změnilo...oh wait. (12.01.2022)

Tak tohle mě opravdu pobavilo. Hned uřvaný ale perfektně zahraný úvod nasadí lat´ku hodně vysoko a tu si potom drží spolu s rychlým tempem celý film. Naštěstí film na Lorenové nestojí a navíc zde má velmi sympatickou roli. Ódy na její "krásu" nikomu neberu, ale na hajhíls (a možná i bez nich) vypadá jako přerostlá kobyla=vedle o hlavu menších (téměř všech!) mužů vypadá jako jejich přerostlá starší sestra nebo dokonce matka. Valeri je přepychová v roli inteligentní až trochu přechytralé slečny "ošklivky", která se ale nechá kdejakým podvodníčkem tahat za nos, protože krása a úspěchy u mužů její sestřenice jí berou sebevědomí - avšak v konečném efektu se s tím jako silná žena dokáže vyrovnat. Sordi opět předvádí jednu ze svých precizních klauniád. Vrcholem jsou ale scény s otcem (Virgilio Riento) a/nebo jeho sestrou (Tina Pica) - to je "Itálie" par excellence  s řadou povedených hlášek. ...Tuhle posmutnělou a zároveń veselou komedii u mě čeká mnoho dalších repríz! (21.07.2023)

Niektore filmy rezisera Dina Risiho su kvalitne aj po x rokoch od natocenia - konkretne Nova strasidla 1977, Operace San Gennaro. Tento to ovsem nie je. Jo, Sophia Loren /I Girasoli, Horalka/ bola vyborna, len sama to proste nemala sancu utiahnut. Oni su dve sesternice, krajsia je ovsem Sofia Loren, ta druha baba Franca Valeri je skarede kacatko. Potom sa to vo filme riesi, aj tie veci okolo hriesnice tam boli, to jo. Skoda, ze zvysok hercov mi uz potom nehovoril nic a samotny reziser Dino Risi ma daleko lepsie filmy ako tento slusny, ale stale len sivy, sedivy priemer : 55 % (29.12.2020)

Dve rozdielne sestrernice bývajú u jednej z rodičov. Jedna nemá problémy s nápadníkmi aj vďaka fyzickým prednostiam ( Sophia Loren ) a tá druhá ( Franca Valeri ) vo svojej nesmelosti sa v zúfalstve obráti na veštkyňu. Tá jej predpovedá záujem mužov... Tu sa niekde rozbehne vcelku príjemná komédia, kde prím hrajú svojrázne charaktery mužov ( Sordi, De Sica, Vallone ) a mladé ženy sa dostávajú do súkolia minipríbehov. Dino Risi síce dostatočne využil nastupujúce hviezdy, je však príjemné, že dostatočný priestor dostala aj hlavná postava Franca Valeri. Prvý komentár, deviate hodnotenie. (23.01.2017)

Dve sesternice žijú pod jednou strechou v obytnom dobe na kraji veľkomesta. Jedna z nich (Sophia Lorenová) je kráska, pútajúca záujem mužov. Druhá, nie tak pekná, o pozornosť mužov márne bojuje. Všetci ju len využívajú. Záujem o škaredé káčatko trvá len potiaľ, pokiaľ im niečo z toho kvapne. Či už ide o poskytnutie alibi pri autonehode, menšej sumy peňazí alebo o uľahčenie prístupu ku krásnej sesternici. Doma je však paradoxne ona považovaná za hriešnicu, rušiacu konzervatívne hodnoty. Na rozdiel od svojej krásnej sesterky, má totiž stálu prácu. Spásu pri nájdení muža hľadá u kartárky. Tá, aby zarobila, jej pletie hlavu veštbami o veľkom záujme mužov. Trpká komédia o neveselom údele neveľmi pekných žien a o ľahkonohom živote tých obletovaných. Prináša pár sociálno-kritických náhľadov do života nižšej strednej vrstvy (panelákové uniformné bývanie, preplnená verejná doprava, otupná práca pri písacom stroji). O neorealizmus ale nejde. Úvod, ukazujúci ráno v ukričanej talianskej rodine, je skvelý. Zvyšok deja sa však, epizódne rozdrobuje do viac či menej podarených príhod s komicky typizovanými, psychologicky nerozvinutými postavami. (09.12.2020)