Národ snílků

Otravný život na otráveném maloměstě. Vítejte! Potkáte tu mrchu, kterou sžírají vlastní intriky, podivína, jehož ve výsledku provází jen smůla a autoritativního učitele, který tím podivínem ve skutečnosti opravdu je. A do toho všeho tu máme ještě sériového vraha! Nemůžu říci, že by snímek byl nějakým extra promyšleným dramatem, ale oplývá jakousi nicotnou a tíživou atmosférou, která určitým způsobem fascinuje. "Věci nemusí trvat věčně, aby byly perfektní." (30.08.2012)

Dramatické, vztahové, tmavé, depresivní, šílené, traumatické, zhulené. Tak toto je, prosím, velmi zvláštní, dalo by se říci, skoro klubovkový film. Již někdo to tu vystihl - "jako půjčené od Lynche", také mám takový pocit. To tajmeno v závěru bylo skoro hmatatelné, a musím se přiznat, že vraha jsem viděla v přebarveném blonďákovi, panu A (i když ten měl tedy taky problém). Prostředí perfektní, stejně jako hudba, která je v takových typech filmů pokaždé dobrá. Herecké výkony postačující, a pro mě opět skvělá představitelka hlavní role Kat Dennings. Film na klidný večer. ..teda bydlet v takovém městečku, tak taky hulím.. (01.06.2011)

Nejsem teenager, ale tohle se mi líbilo. Carolina mi sice svým sebevědomím lezla na nervy, ale co, každý se chce vybouřit. Měla smůlu. Narazila na dva slabochy. Hudba a kamera se povedla. Konec byl přehnaně poetický, ale po ránu mě film uvedl do zvláštní nálady :-) (28.10.2014)

Poetické, romantické, jsem z toho zasněná, vím jaké to je snít přes den a o tom všem snílci jsou. Tenhle film je prostě jedním velkým pestrobarevným obrazem, na kterým si dal tvůrce opravdu záležet, je to hodina a půl dlouhá báseň, která je vyprávěna cynickým podtónem Caroline, která se cítí být jiná a přitom je jen prostě svá a hlavně opravdu hodně náladová, skvělá herečka. Funguje zde skvěle i prostředí, malebné spící městečko, nádherné záběry vzdálené krajiny a vše je dokreslené vhodně vybranou příjemnou hudbou, občas lehce melancholickou. Jsem spokojená, něco takového jsem od tohohle nenápadného filmu očekávala. (09.10.2013)

Náctiletá melancholie s nádechem něčeho většího je zajímavě natočená a občas se vám začne dosti drát pod kůži. Dle mého si tu každý najde kus sám sebe (obzvláště ti se vzletnější fantazií). Ucelenému příběhu se vkusně doplňujícímu vedlejšími vložkami se toho ani moc vytknout nedá - v umě vytvořeném buranově se zajímavé postavy (nejenom ty hlavní) různě proplétají a jejich osud vygraduje ve výborně sestříhaném závěru. Právě živé charaktery a osudy většiny postav považuji za největší klad tohoto dosti náladového filmu. (27.12.2012)