Elle s'appelait Sarah
Sarah's Key
Režie:
Gilles Paquet-BrennerKamera:
Pascal RidaoHudba:
Max RichterHrají:
Kristin Scott Thomas, Mélusine Mayance, Niels Arestrup, Frédéric Pierrot, Michel Duchaussoy, Dominique Frot, Natasha Mashkevich, Gisèle Casadesus (více)Obsahy(2)
Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti? (oficiální text distributora)
(více)Videa (5)
Recenze (127)
Výrazně lépe vyprávěný příběh o traumatu z holocaustu než Chlapec v pruhovaném pyžamu. Takový civilní... Krom postav s vlastní životností a uvěřitelnou historií i samotný příběh není jen epizodická hořkokuriozní historka, ale plnokrevná cesta hledání, vnitřní očisty skrze pravdu, vymetení lží i z vlastního života. A navíc očištěná na kost od zbytných elementů, až na pár spíše alegorických, jako je Anna z úvodu. Velmi dobrý dojem. Spoiler ve francouzském názvu je zvláštní. ()
Memento slz. K minulosti s obezřetností překročit práh, vyslyšet „němou historii" v pravý čas. Nelze zapomínat. Po letech zabořit se do rodinných šlépějí, kam směřují životní generace, jež orámovány jsou dějinnými katakombami. Uvědomit si i nalézt snad oproštění. Slovům zátaras, emocí ozval se hlas. Střep v duši hluboko zaklesnut, postihnout ten zbytek sil, co život vykoupil. Ve smrti útěchu, kdo protrpěl. Dej požehnání svobodě, ať chrání nás bez přestání, ať nikdy není churav tento dar. ()
Líbilo se mi časové prolínání přítomnosti a období v roce 1942 a výš. Zpracování je tedy moc zdařilé. Strašně se mi líbí příběh Sarah, o které víme jak tohle všechno prožila nebo spíše přežila. Jediné co bych do filmu ještě přidala je víc záběrů z přechodného tábora, protože rozdělení od rodičů a pak už jen následný útěk mi přišel trochu málo. A druhá polovina filmu by šla možná taky udělat trochu lépe. Jinak jsem ale naprosto spokojená. ()
16. A 17. ČERVENCE 1942 BYLO ZATČENO 13 000 ŽIDŮ. 8000 JICH BYLO PŘESUNUTO DO VELODROMU DO STRAŠNÝCH PODMÍNEK...... /// Nedivme se malé holčičce, že to nechápe! Co? Odsun židů!! MYSLI JEN NA SVOJI RODINU A NA SEBE! .... Beaune-la-Rolande - přechodný tábor, z něhož cesta domů asi nevede.... Julie je Američanka žijící 25 let ve Francii, v osobním životě prudí stejně jako každá ženská a právě se chystá probudit ,,spícího hada“ (Napsal bych, že chce vytáhnout ,,kostlivce ze skříně“, ale kdo viděl pochopí, že by to bylo neetické. Drsnější povahy by dokonce mohli napsat, že jsem debil...). A tak pátrá, doma prudí, pátrá a pátrá a pátrání jde samo. Vyprávění o osudu Sáry mi (málem) několikrát způsobilo zástavu srdce a dokonce se přiznám k zamáčknutý ,,kroupě“. Přestože tu a tam někdo umře, dovolím si napsat, že jde o optimistickej příběh, kterej (lehce) neotřelým způsobem míří na ,,komoru“ a city. Nestrhává tempem ani drastickými scénami, ale vypráví třeba o tom, že i když známe dobře tvář, nemusíme vědět nic o duši. I kdyby to byla naše máma. Podobně jako TADY půjdu trochu ,,vejš“. Nebo vás nezajímá, jakou minulost má váše vestavěná skříň? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Sarah“ z roku 2006 od Tatiany de Rosnay číst nebudu. 2.) Jsem zvědavej jestli Francouzi byli stejný kurvy jako ostatní. 3.) V táboře jsem byla s holčičkou, co něco povídala o Michaelovi a klíči. 4.) Rád se šťourám v životě druhejch. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
No niekomu sa zdá, že takýchto filmov už je priveľa, ale ja hovorím, že primálo, veď len o mentálne postihnutom buzerantovi Hitlerovi je ich zo desať. A ano všetky europské štáty sa väčšou či menšou mierou podieľali na vyhladzovaní Židou svorne, ale super fašistsráči boli v tomto čase slovenskí katolickí černokňažníci na čele s najväčším mäsovým vrahom farárom Tisom. No teší ma, že sa škvaria v pekle opretí o žeravé kotly a každý deň diabli, ktorí nemajú robotu hore na zemi ich šukajú do riti a z papuľ im vystrekuje žeravé semeno rovno do kotla, lebo toto budú večer žrať. S pozdravom holý Hitler, Tiso mu riť vytrel. ()
Reklama