Zvedá se vítr

pravdivé, nemilosrdné a krásné. (01.08.2014)

Velmi dobre animovane, zajimavy zivotopisny pribeh, ale...je to prilis dlouhe, a ja proste ztratil po hodine pozornost. Kazdopadne, doporucit lze, obzvlast pak divacky trpelivym fandum letecke historie... 3+ (20.05.2015)

Tak když už i pohádkovej děda vyměkává, tak to vážně s tímhle Světem není něco v pořádku :). Už jeho předposlední film naznačil, že tenhle geniální tvůrce postrádá svou dřívější originalitu. Tenhle film to jen potvrdil. Nejen, že to už není vůbec pohádkový, což je jeho největší síla a údernost. Ale tohle byl jen obyčejnej příběh o týpkovi, kterej vyráběl letadla...A co jako? Kde sou různý pohádkový příšery, kde sou všecky ty čarodějové a japonský bozi? V pytly :( Co se děduloj pořád musí nechat, tak dodonalý obrazy krajiny, mraků, mostů, baráků. V tomhle je tenhle týpek nepřekonatelej. Příště si na nás snad přichystá zas nějakou pořádnou pohádku! Málo fantasy! (23.09.2015)

Poslední Myazaki. Poslední možnost nahlédnout do citlivé mysli plné fantazie a pro mne i synonymem pro jeden druh japonské nátury. Celý snímek uteče celkem svižně a přesto není vůbec uspěchaný. Z jeho filmů, které jsou určené spíše dospělému je na vrcholu. Prosím více animovaných životopisů, které ve Vás zůstanou na dlóuho, nebo navěky (společně s jeho dalšími srdcovkami; Naušika z Větrného údoli, Princezna Mononike. Laputa- nebeský zámek)...zvedá se vítr, něco si přej. Třeba svojí životní lásku... (05.12.2015)

Asi nejvyspělejší Miyazaki vůbec. Jako by se tady všechno, co s Ghibli rozprostřel do svých předchozích děl, nádherně spojilo. Rozhodně stojí zato podívat se na dokument o vzniku filmu (Kingdom of Dreams and Madness). Bál jsem se, že to bude nudná protiválečná agitka a že to bez magických světů a fantazie nepůjde. Jenže té magie a fantastična je tam možná víc než normálně. PS: Hideaki Anno (autor NGE) se opravdu ukázal jako geniální volba pro hlavní roli (14.12.2015)

Exupéryho japonský sen a Wolkerovo pokašlávání... (25.07.2014)

"Nejsme obchodnici se zbranemi. Jen chceme stavet dobra letadla." Prvni opravdu dospely - lepe receno ne pro deti - Miyazakiho anim. film (v pozici rezisera), inspirovany skutecnou postavou, japonskym inzenyrem Jirem Horikoshim (http://en.wikipedia.org/wiki/Jiro_Horikoshi), tvurcem asi nejslavnejsi jap. stihacky - Zera. Miyazaki tak opet ukazuje svuj obdiv a fascinaci letanim, protoze v naproste vetsine jeho filmu se letadla a letaci stroje objevuji. Casto ve spojitosti s valkou, at uz realnou nebo fantazijni. Zde se jedna o skutecne udalosti, prevazne mezivalecne, presto vsak je typicka M. fantasknost zastoupena v nekolika snovych sekvencich, ve kterych se Jiro opakovane setkava se svym vzorem, italskym konstrukterem Capronim (http://en.wikipedia.org/wiki/Giovanni_Battista_Caproni). Je to opravdu pomerne vazny film, misty s naznaky zajimavych myslenek nebo dokonce i smutny. Mozna, ze by mohla byt stopaz trochu kratsi - M. opet zvolil celkem pomale, citlive vypraveci tempo. Animace je poctiva a nektere scenerie ci efekty jsou vazne krasne - at uz krajiny, dest nebo vsudypritomny vitr. Take hudba je povedena. Vytknul bych tomu jen malo "faktu" na pomery zivotopisneho filmu. Pokud si neprectete popisek zde na CSFD, divak vlastne do pulky filmu netusi, v jakych letech se zhruba dej odehrava. Casto jsou sceny take jakoby "propojeny" - Jiro nekam cestuje apod. - ale vzapeti je videt, ze ubehl nejaky cas, mesice, mozna roky... Osobne mam radsi, kdyz je lepe ukazano, kdy nebo po jake dobe se co odehrava. Zvlast kdyz je snimek prokladan zminenymi snovymi sekvencemi. Mozna je to zamer, aby divak vnimal film spis pocitove, protoze je pomerne dost emotivni, i kdyz jsou tyto emoce vzdy "tlumene" jap. chovanim, uctou a slusnosti. Presto bych nejaka data a oznaceni, kde se co odehrava, uvital. Zaver je ovsem krasne citlive udelany - napr. scena s uspesnym testem Jirovy stihacky, kdy se najednou zarazi a vubec svuj uspech nevnima...nebudu prozrazovat proc. Zkratka opravdu dospele anime. (23.09.2014)

Hajao Mijazaki opustil fantazijní světy a předkládá nám životopisné drama svého oblíbeného leteckého konstruktéra. Tenhle film vyvolává rozporuplné pocity. Na jednu stranu je zde přítomna většina režisérových trademarků – především létání, a s ním spojené snění o volnosti, dále pak hlavní hrdina bez bázně a hany, který se vždy dokáže zachovat správně, a nechybí ani osudová láska, zasazená do kulis poeticky ztvárněné přírody. Na druhou stranu stačí pár náznaků, jako je konfrontace s německými oficíry, nebo scéna zatýkání konstruktérů v letecké firmě, abychom si uvědomili, že tady je nám asi více zamlčováno, než ukazováno. Film pak končí přesně v tom posledním momentě, kdy je ještě únosné odvracet pohled od nastávající válečné reality. Mijazakiho poetika stále bezchybně funguje a stále dojímá, zdá se mi ale, že právě v tomto příběhu má neobvyklou příchuť tak trochu zbabělého útěku před skutečností. (21.09.2021)

Na nový Mijazakiho film jsem čekal velice nedočkavě. Vždyť mám celé jeho dílo, vyjma několika kraťasů, které šly jen v muzeu Ghibli, poctivě nakoukáno. Po zralé úvaze musím konstatovat, že to je dobrý film. A je to pořád Mijazaki. Bohužel však jiný, než ho známe, a než bychom si ho někteří z nás přáli. Fakt je, že film je smutný a depresivní a zmizel Mijazakiho trademark, tedy schopnost člověka povzbudit a dodat mu chuť a sílu do života. Rozhodně ale film stojí zato vidět z jiných důvodů. Především na vás dýchne silné národní a kulturní cítění, které má - určitě alespoň starší generace japonců - dost pod kůží. A že se vším nejde uplně souhlasit, to už musítě překousnout. Přál jsem si, aby poslední rozloučení bylo spíše na způsob Karla Zemana. (19.03.2015)

Letadla mam rad, tak jsem byl hodne zvedav na posledni Mijazakiho filmovy zarez. Ale z projekce jsem neodchazel nadseny. Druha pulka filmu a hlavne dvoreni se slecne mi prislo fakt uz hodne nudne a nezajimave. Radsi bych se venoval letadelkum, nez beznym citovym eskapadam Jira. (07.03.2017)

Snad asi jediný Mijazakiho film, který neobsahuje žádný prvek fantasy. Letadla mám rád, takže mě to bavilo, ale věřím, že pro velkou část diváků to tak zajímavé nebude. (13.04.2020)

4,5  Dosť odlišné od ostatných Mijazakiho filmov, čo ma dosť prekvapilo. Nie že by jeho ďalšie filmy neboli rozmanité, ale majú aspoň jednu spoločnú črtu - veľkú mieru autorovej fantázie. A tiež ďalšie jeho filmy sú pre deti v rôznych vekových kategóriách, na ktoré sa skvelo pozerá aj dospelým. Tentokrát ale ide o vyslovene dospelý film, v podstate životopisný s istou mierou dokumentárnosti. A fantázia je prítomná iba v snoch hlavnej postavy a aj to sa Mijazaki značne ovládal. Jediné, čim to pripomína ostatné filmy je tradične skvelá animácia, Spočiatku som sa obával, že pôjde iba o lietanie a o konštrukciu lietadiel, čo ma až tak nebavilo, ale potom sa tam našťastie objavil motív lásky, navyše skvelo spracovaný a to ma už poriadne vzalo, ako sa to Mijazakimu vždy podarí. Veľmi rozdielny Mijazaki, ale určite dôstojne ukončenie jeho tvorby. (12.08.2021)

Víte, před nedávnou dobou jsem si říkal, zda je nějaký animovaný film, který mi značně ovlivnil život a pohled na svět. Teď už znám odpověď, jasně filmy od Pixaru či DreamWorks na mě měly také obrovský dopad, ale to bylo v dětství, což bylo uz roky na zpět teď na mě nejvíce zapůsobil poslední animovaný film Hajao Mijazakiho, protože příběh který zde tento film převypravuje není jen tak vymyšlený, ale jde značně o život tohoto režiséra a láska, kterou už odjakživa cítil k letadlům, čehož jsme si mohli všimnout už v jeho dřívějších projektech, jako je Laputa, Naušika či Porco Rosso. Příběh tohoto filmu je ale úplně něco jiného, co jsme od něj mohli vidět, jedná se totiž o životopisný příběh chlapce, který už od malička miloval letectví a přál si být leteckým inženýrem, což se mu nakonec povedlo, ale cestu mu ztěžovali jiné okolnosti, které vám nechci spoilerovat, abyste zažili stejný zážitek jako já a ostatní, kteří zavadili o tento film. Animace s kombinací srdcervoucího, realistického a inspirativního děje je tou nejlepší kombinaci pro všechny animované, ale i filmové nadšence. Dlouho jsem také přemýšlel co je ten nejlepší film od studia Ghibli a myslím si, že jsem našel vítěze. Extrémně doporučuju 10/10 (12.07.2023)

Obdivuhodně jiný a odvážně se vztahující k předcházejícím Miyazakiho filmům: fantaskní svět (tentokráte letadel) je teď zasazenej do konkrétního dějinnýho období a hlavní hrdina řídící se pravidlama fantaskního světa v reálnym dopadá jako člověk bez morálky, kterej si chce postavit svoje vysněný letadlo a je mu úplně jedno, k čemu bude sloužit, respektive morální dimenzi svýho jednání si vůbec neuvědomuje (a la "Pan Hitler prohraje válku?") a to ani v rámci politický situace (druhá světová), ani v rámci situace osobní (jeho žena). (25.02.2014)

Hudba aj animácie veľmi pekné. Rozprávka to ale rozhodne nie je, na historickú biografiu je zas tento formát na môj vkus veľmi "rozprávkový" a nesedel mi k nemu. Pohladilo oko i ucho, no nie dušu. Každopádne to bol nevšedný filmový zážitok. (16.11.2015)

Úžasná a dechberoucí animace s neuvěřitelným smyslem pro detail na každém kroku, díky čemuž to diváka ne jednou vtáhne do atmosférických prožitků. Ten zbytek je ale pro mě zklamáním. Odbytá dějová výstavba, silná neempatičnost hlavní postavy, rozporuplnost hlavní myšlenky díla či nulový vývoj všech postav ve filmu. Nemohu si pomoci, ale Mijazaki mě už přesvědčil, že umí pracovat velmi dobře spíše s ženskými postavami. Wind Rises je melancholické dílo plné sentimentu, kde se většinu času vůbec nic neděje, ale i po zhlédnutí to ve vás přeci jen něco málo zanechá. Mijazaki tentokráte upustil od své bohaté fantazie, rozhodl se pro dílo lidské a jeho celoživotní zálibu v letadlech. (11.02.2024)

Sorry, Hajao. Tvoji tvorbu miluju, a fakt sem se snažil, ale tohleto opravdu není dobrý film, a to se mi na počátku hláška The wind rises. Now we must live. tak moc líbila. Hold když se film na počátku sám začne hypovat a pak jde do sraček je to zlo... (03.01.2015)

Žádný zázrak, i přesto se radši kouknu na tuto formu než na hraný snímek. Ano, není zde využit veškerý potenciál studia pana Mijazakiho a jedná se spíše lokální snímek se zaměřením na domácí diváky, ale i přesto je to opět nádhera. (15.11.2016)

Nádherně zpracovaný příběh, který má, pominu-li trošku zvláštní volbu Hideakiho Anna k namluvení hlavní postavy, vlastně jen jedinou vadu na kráse, a sice, že vypráví příběh skutečného člověka způsobem nejen romantizovaným (s tím se u filmu tak nějak počítá), ale v některých ohledech (např. osobní život) přímo vymyšleným. Výsledkem je tedy hybrid na pomezí reality a fikce, který je ale jinak příjemným diváckým zážitkem. (30.01.2021)

Jak mám H. Mijazakiho rád, tento snímek zařazuji mezi jeho nejhorší snímky vůbec. Na rozloučenou jsem čekal něco jiného než jen ubrečený, omáčkovitý a nudný životopis, který navíc obsahuje jen minimum té skvělé Miyazakiho fantazie. Navíc i často nepatřičná hudba J. Hisaišiho mě lezla po chvíli krkem a to nemluvim o tom zvláštním nápadu tvořit zvukové efekty nejen leteckých motorů pomocí lidského hlasu. Na možná až příliš milé a sentimentální snímky plné patosu jsem si u Miyazakiho zvykl pouze z důvodu, že to všechno dokázal skvěle zkombinovat s mnohdy vynikajícími scénáři a především, s jeho vynikající fantazií. Zde jsem bohužel tyto dva prvky velmi postrádal. Pro mě jednoznačně zklamání, takhle se semnou velikán neměl rozloučit. Slabá 3. (05.11.2014)