Na laně

Film v několika ohledech zaslouží to nejvyšší ocenění - zejména hudba a kamera, také režie působí dost neotřele, 60. léta už zkrátka začínají být znát. Rovněž příběh není špatně napsaný, i  když z určité schematičnosti se ještě úplně nevymanil - ta linka od nevyrovnaného mladíka z rozhárané rodiny až po mladého muže, který se našel a našel i své místo v rodině a ve společnosti je zejména v závěru až příliš přímočará., i když ne zcela nevěrohodná. Procházka prostě ještě věřil v možnost lepšího socialismu a této myšlence podřídil i vyznění celého narativu, který měl i "výchovný náboj". I když některé "perly" vyřčené některými postavami mohly být míněny ironicky či dvojznačně, což koneckonců byla běžná praxe tehdejších autorů a "jejich diváci" jim rozuměli. Dnešním mladým už je to možná nesrozumitelné, když reálný socialismus sami nezažili. Každopádně jde o snímek, který je v mnoha aspektech pozoruhodný i dnes - zejména celá sekvence dirigování hudby z magnetofonu a doprovodné filmové obrazy jsou fascinující filmovou řečí a působí stále moderně a nesmírně nápaditě. (06.09.2023)

Na laně, to je v prvé řadě kamera Stanislava Miloty, režie se snaží být modernistická, ale přijde mi poněkud křečovitá, nicméně takový český Rebel bez příčiny to byl docela fajnový, jen nevím, proč do hlavní roli nebyl obsazen Josef Abrhám, který Janského daboval (a který podobnou roli hrál ve snímku Každý den odvahu). Přesto si myslím, že Krejčík (viz Probuzení) či Václav Gaier by snímku dodali větší živost. (05.04.2013)

Zvláštní film. Výborná kamera, slušná hudba, dobrý zvuk (Škoda že se zvukoví mistři současnosti neučili u těchto - nemusela by v nových filmech hudba řvát pořád a přes dialogy. Zde je hudba, i když často hlasitá, se slovem pěkně sladěna.). Příběh sám by nebyl špatný, ale sníženo hodnocení kvůli naprosto nesmyslné a nepochopitelné pasáži s dirigentem. Atmosféra podobná filmu První den mého syna. Pointa zde ale není zcela jasná. (27.09.2023)

Snad nejhorší začátek českého filmu. Napjatá rodinná atmosféra dovedená ad absurdum na druhou. Když se děj přesune z rozpadlého činžáku, atmosféra se hned zlepšuje. Famózní hudba Z. Lišky. Mladí sympatičtí herci podávají velmi dobré výkony. Kočka, Bimba, Hynek, Alena a Růža – super postavy. Symbolika: 25:20 – dům č.p. 33; 1:06:33, 1:08:09, 1:08:12 – Steimarová a one eye symbolism par excellence. Hlášky: „Kamaráde, ty seš vopravdu z vopice.“ - evil-luce. „Dostaneme byt. Psali v novinách, že budou všichni bydlet.“, básní naivní holčička s dobráckým úsměvem. To je informace! „Kriste Pane, napiješ se, pak nevíš, co děláš.“ – to myslí bába vážně? Sebevědomý Müller je těžce nad věcí a přitom se hloupě posmívá svému podřízenému, že se modlí. (18.03.2023)

Viděno na 24. FINÁLE v Plzni. Tehdy jsem si poznamenala: "Zaujal také cinemascope Na laně (1963) Ivo Nováka, který je ve své první polovině fascinujícím obrazem života mladého muže přezdívaného Kočka, jeho rodinných problémů (otec alkoholik, bratr, jenž ho v tom podporuje…), krátkodobých prací i výletů s kamarády. Ve druhé polovině, vyobrazující těžkou práci na Kladně, snímek ztrácí svou předchozí uchvacující nekorektnost, rebelství i lehkost vyjádření a trochu zadrhává. Přesto nehrozilo, že by někdo za zhlédnutí snímku s poměrně dlouhou stopáží žádal vrácení vstupného, ačkoli se kameraman snímku Stanislav Milota nabídl, že peníze případným nespokojencům vrátí." (24.02.2014)