Jedna mezi oči

Tadiaľto cesta nevedie. Po každej stránke vo svojich najlepších okamihoch nanajvýš priemerné, extrémne zhovadelé a toporné až hrôza. K tomu tempo, pri ktorom by jeden stihol napísať scenár pre dve pokračovania (tá súčasná tendecia trilógií mi pomaly vyžiera do mozgu slušnú dieru), údesný príbeh a dialógy na úrovni batoľaťa alebo 13-ročnej smažky, mierne retardovaný Slater a Jason Momoa s výzorom psychopatického úchyla, ktorý v detstve spadol z Marsu rovno na hlavu. Walter Hill by si zaslúžil tú distribučnú "jednu medzi oči" a ešte by mal pekne poďakovať. 30% (21.04.2014)

Žádný velký zázrak se opravdu nekoná a nebýt Stalloneho v hlavní roli, bylo by hodnocení ještě o hvězdu nižší. Scénář vůbec nemá čím překvapit, jedině snad tím, jak připomíná scénáře, v nichž se poslední roky rochní pánové Seagal, Lundgren a další. Režie nijak zázračná, akčním scénám chybí napětí, a jediné, co za něco stálo, byl závěrečný souboj se sekyrami, který ovšem dost hloupě skončil. Co se mi opravdu líbilo, byla Mazzarova hudba, kterou samotnou poslouchám už nějaký ten týden. Mám-li porovnávat, Arnoldova nápaditější a méně vážná/směšná Konečná jednoznačně vítězí. (06.07.2013)

Tam, kde zklamal Simon West a Arnie se Slyem si nebyli ve svých prvotních comebackových záležitostech až tak úplně jistí v kramflecích, Walter Hill přichází se skutečně nefalšovanou osmdesátkovou podívanou. Stoprocentně přesný Sly, co se s ničím a nikým nepáře a moc toho nenamluví, děj, co odsýpá a akce, z které je cítit fyzično a nekompromisnost. (25.05.2013)

Drsná jazda na vlnách testosterónu, presne ako za starých čias. Scenár nula bodov, zato kopa pästí, guliek a cool hlášok, buddy dvojica, ktorá si lezie na nervy ešte v závere, Khal Drogo ako záporák, a zábavná kreácia Christiana Slatera, s nemenej zábavným koncom. Akčňáky osemdesiatych rokov sa vracajú, to je hotová vec, a nech boli akokoľvek tupé, mal som ich celkom rád. A Bullet to the Head je ďalším výdatným žánrovým kúskom. Presne medzi troma a štyrma hviezdami, nižšie hodnotenie dávam len preto, že oldschoolový návrat dôchodcu Schwarzeneggera s jeho Konečnou, mi sedel o trochu viac. (05.05.2013)

Jeho tvář je zvrásnělá, jeho pohyby jsou komické, jeho metody nelidské. Říkají mu Bobo. Spolupráce dvou akčních legend (jedné režisérské a jedné herecké) se bohužel nestala velkým comebackem ani pro jednu z nich. Hillova nekompromisní „ode zdi ke zdi“ režie bez jediné promarněné minuty nás od prvních minut nenechává na pochybách, že jde o oživlý komiks. Zabíjení se děje tak často a s takovou nekorektní samozřejmostí, až nabývá funkce prvku, který rytmizuje vyprávění. Vítám, že protagonistova amorální povaha není nijak odsuzována. Společně s (nedostatečně využitým) voice-overem a na něj vázanou retrospektivní strukturou vyprávění, s dominujícím typem prostředí (oneonované bary) a s převahou nočních scén jde o zřetelné odkazy ke klasickým filmům-noir. Noirový cynismus se ne úplně nejlépe snáší s uvolněnější buddy movie rovinou vyprávění, která pro změnu dává vzpomenout na některé drsnější akční komedie z devadesátých let. Ke srovnání se nabízí třeba Poslední skaut, jehož hrdinům bylo ale snazší uvěřit, že rezignovali na veškeré ideály. Nekompatibilita Stalloneho přímočaře akčního typu s přidělenou rolí, která vyžaduje vrstevnatější herecký projev, je jednou ze slabin filmu, kterému na sympatické staromódnosti dále ubírá zbrklý střih akčních scén. Přesto jde o solidní akční oddychovku, ač – stejně jako Expendables – nejzábavnější tehdy, odkazuje-li k časům, kdy byl Sly mnohem větší štramák (fotografická rekapitulace jeho zločinecké kariéry). 65% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Psema (07.07.2013)