Stovku má člověk jednou za život (TV film)
Dokumentární
Česko, 2010, 52 min
Režie:
Alena Činčerová, Adéla Sirotková, Jitka NěmcováObsah
-
Dokument o jedné z nejvýraznějších osobností českého filmu Otakaru Vávrovi, který se narodil 28. 2. 1911. Filmový režisér, scenárista a profesor pražské FAMU některými studenty dokonce označovaný za patrona české nové vlny, je autorem několika vrcholných děl české kinematografie ze třicátých, čtyřicátých a šedesátých let, ale je také podepsán pod prorežimními uměleckými prohrami z let padesátých a sedmdesátých. První hraný film FILOSOFSKOU HISTORII natočil v roce 1937. Z více než půl stovky dalších filmů jmenujme alespoň kostýmní komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), rodové ságy HUMORESKA (1939) a TURBINA (1941), poetickou POHÁDKU MÁJE (1940), adaptaci Čapkova románu KRAKATIT (1948), existenciální ZLATOU RENETU (1965),ale hlavně vynikající ROMANCI PRO KŘÍDLOVKU a politické podobenství KLADIVO NA ČARODĚJNICE z roku 1969. (oficiální text distributora)
Dokument o jedné z nejvýraznějších osobností českého filmu Otakaru Vávrovi, který se narodil 28. 2. 1911. Filmový režisér, scenárista a profesor pražské FAMU některými studenty dokonce označovaný za patrona české nové vlny, je autorem několika vrcholných děl české kinematografie ze třicátých, čtyřicátých a šedesátých let, ale je také podepsán pod prorežimními uměleckými prohrami z let padesátých a sedmdesátých. První hraný film FILOSOFSKOU HISTORII natočil v roce 1937. Z více než půl stovky dalších filmů jmenujme alespoň kostýmní komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), rodové ságy HUMORESKA (1939) a TURBINA (1941), poetickou POHÁDKU MÁJE (1940), adaptaci Čapkova románu KRAKATIT (1948), existenciální ZLATOU RENETU (1965),ale hlavně vynikající ROMANCI PRO KŘÍDLOVKU a politické podobenství KLADIVO NA ČARODĚJNICE z roku 1969. Komentáře uživatelů k filmu (17)
-
Enšpígl
Stovku má člověk alespoň jednou za život, ale kvalitní dokument o panu Otakarovi nemáme ani jednou za život. Tak buď se to mělo udělat jako klasický dokument se vším všudy a jít do hloubky i v případě těch, řekněme pofidernějších kousků ve filmošce pana Otakara a nebo se to mělo udělat jako pocta ke stovce pana Otakara, ale pak teda nechápu, proč se nedostalo mnohem, mnohem většího prostoru působení pana Otakara na FAMU, vždyť nám vychoval celou jednu generaci filmařů a to je třeba u mě jeden z těch hlavních důvodů proč jsem k panu Otakarovi smířlivější než někteří zdejší uživatelé. Chyběl mě větší výpovědní prostor pro žáky z FAMU, co prošli pacičkama pana Otakara, nebo alespoň výpovědi těch co prošli postýlkou pana Otakara, dobový kritiky na jeho významný filmy, počet repríz v televizi jeho TOP filmů, když už oslavnej dokument, tak ať na to laik nečumí a neříká si co je to za dědka, že se mu věnuje tolik pozornosti. Osobně bych, ale fakt radši daleko víc konfrontace, třeba ta storka Ireny Pavláskové s Časem sluhů co jí udělal pan Otakar a tak dále a tak dále. Tady zase ve finále to dopadlo tak, že mu tam nese jeho žena kávu a ptá se ho jak mu chutná a pan Otakar "Co?" a ona "Jak ti chutná káva co jsem ti uvařila?" "Co?" Teď řev jak kráva "Kává, Vávro káva" a pan Otakar "Jo, dobrá." .... deset minut dokumentu v prdeli a jediný co jsme se dověděli, že pan Otakar je hluchej a chutnala mu káva co mu v ten den uvařila jeho dámička. Z toho se po nocích na koulích fakt drbat nebudu.(3.3.2011)
-
Kulmon
Na prahu stovky není už Otakar Vávra tím svěžím staříkem s fenomenální pamětí, jak ho zachytil dva roky starý dokument Zlatá šedesátá. Tady už je opravdovým senilním pánem, který toho ovšem hodně zažil a jehož příběh mnoho lidí zajímá.(27.2.2011)
-
D.Moore
Neskutečně nezajímavý dokument, z něhož jsem se mimo jiné dozvěděl, že Otakar Vávra ve sto letech špatně slyšel, na otázky už odpovídal hlavně větami jednoduchými, nikdy moc nejedl zeleninu, ale měl rád párky a šunku... A pak taky něco o tom, že vychoval nějaké mladé filmaře a že uměl. Takhle snímek vytvořený k oslavě mistrových sta let (dnes navíc uváděný u příležitosti jeho předvčerejší smrti) rozhodně vypadat nemusel.(17.9.2011)
-
LiVentura
Fenomén dlouhověkosti na pozadí velké české ikony poctivé filmařiny..(27.2.2011)
-
triatlet
Vhodně koncipovaný pořad, který se soustředil díky vzpomínkám herců na detaily u výrazných filmů (Romance pro křídlovku, Kladivo na čarodějnice), upozornil na názor kritiky a porovnal pohled na Otakara Vávru. I to domácí video mělo svůj význam.(27.2.2011)
-
Marthos
Výjimečná událost, jakou bezpochyby Vávrovo letošní sté jubileum je, by zasluhovala mnohem propracovanější a kompatibilnější tvář, než jakou nám dokumentární medailon Jitky Němcové a jejích dvou přítelkyň nakonec nabídl. Snaha o autentický časosběrný materiál je sice na jednu stranu výborným nápadem, bohužel výsledný produkt činí pouze ten fakt, že samotný Vávra je již značně senilním a silně nedoslýchavým starým pánem, konverzujícím prakticky jen v linii Jak ti chutná káva / polévka / vejce. Dějová konstrukce se rozpadá do několika samostatných, navzájem nepropojených oblastí, které zastupují vzpomínky jeho žáků z FAMU Menzela a Chytilové, aktérů filmu Romance pro křídlovku Hanzlíka, Cigánkové, Kantorkové a kameramana Barly, dvojí historický glosář v podání Zaoralové a věcně uvažujícího Klimeše a samotný Vávrův monolog jedné z epizod předchozího cyklu Zlatá šedesátá, jež je v konečném resumé tím nejlepším z celého pořadu (a ano, je natočený skutečně již v roce 2003, kdy Vávra ještě disponoval schopností souvisle a plynule hovořit). A co se tu vlastně divák dozví? Nic. Absolutní nic. Nic o režisérově dětství, životě i kariéře, padnou jen ledabylé poznámky o jeho nesmlouvavé povaze, ambiciózním egu a tak nějak mimochodem zazní, že natočil i pár filmů. Jak trapné. Trapný je vlastně celý tento dokument, který naštěstí vznikl opravdu jen jednou za život. Kladně kvitovanými tak nakonec zůstaly jen cenné pracovní záběry z natáčení husitské trilogie a pokus Otakara Vávry o ironický humor, když své choti odpověděl: "Teď pověz něco o mě, Vávro! Jak se ti se mnou žije?!! - Je to těžký."(5.3.2011)
-
darkrobyk
Otakar Vávra je příkladem člověka, který se přizpůsobí jakékoliv době. Mě od něj zajímají jen - Krakatit, Romance pro křídlovku a Kladivo na čarodějnice ( s výrazným přispěním E.Krumbachové). A ještě i Zlatá reneta. Jeho husitská trilogie je ideologický paskvil a válečné filmy prorežimní propaganda. Místo opravdu velkých režisérů - např. P.Juráček, J.Menzel, J.Němec, K.Kachyňa, V.Jasný, F.Vláčil, J.Herz či V.Chytilová - oslavujeme ty, kteří proklouzávali dobou jako had. Až na uvedené filmové výjimky pro mne O.Vávra žádnou legendou není. A s nechutí vzpomínám na povinná školní představení, kde jsme trpěli při jeho zejména válečných příšernostech, i když takové Putování Jana Amose bylo rovněž otřesné.(27.2.2011)
-
otík
Zajímavý dokument sestavený z filmů velikána českého filmu Otakara Vávry a několika současných záběrů a rozhovorů (rok 2009 + 2010). Zajímavá sonda do duše 100letého člověka.(27.2.2011)
-
zette
Vavru uznavam jako jednoho z nasich nejvyraznejsich reziseru. Kdyz k tomu pripocteme jeho uctyhodny vek ( zrovna dnes slavi ste narozeniny ), jedna se o velmi zajimavy " material " pro natoceni vyborneho dokumentu. A v nem jsem se trochu zklamal, s ohledem, ze dokument tocily tri reziserky jsem se toho nic moc nedozvedel. Myslim, ze by si Vavra zaslouzil lepsi medajlonek.(28.2.2011)
-
wosho
Takto má vypadat pocta velkému filmařovi.(28.2.2011)
-
Roman Albach
Co je v životě nejdůležitější? Umět házet věci za hlavu...(27.2.2011)
-
arcticsky
Na dokument o téměř geniálním filmovém řemeslníkovi jsem se jako filmový fanda rád podíval....výsledek je průměrný. Asi jako se dá "zprůměrovat" tvorba protagonisty - na jedné straně množství filmů, které jsou "zlatým fondem" kinematografie a na druhé neuvěřitelné prorežimní žvásty - které kdyby se sešrotovaly bez náhrady, nikdo rozumný si na ně nevzpomene. Opravdu nepochopím, proč zde nebyl věnován dostatek prostoru jeho zásluhám ohledně výchovy dalších skvělých filmových tvůrců - Forman, Juráček, Kusturica, Němec a další.....všichni o něm mluví s uznáním.(28.2.2011)
-
Londo
Průměrný dokument, nic nového se člověk nedozvěděl. A jen pro informaci - záběry ze série Zlatá šedesátá s Otakarem Vávrou, kde byl ještě velmi čilý a mluvný, nebyly natočeny v roce 2009 jako ostatní díly této série, ale s předstihem už v roce 2003. Proto je tam takový rozdíl v jeho kondici.(1.3.2011)
-
Kakho-oto
Režisér bezpochyby velmi kvalitní, ale tomuto dokumentu o něm více než dvě hvězdičky nemohu dát.(28.2.2011)
-
Marounek
60% dokumentu záběry špatně slyšícího, byť stále o sebe dobře dbajícího 99 letého režiséra Otakara Vávry, natočené jeho manželkou na ruční kameru, 30% záběry z filmu Romance pro křídlovku (asi budu vypadat jako kulturní barbar, když řeknu, že to je pro mě jeho nejnudnější film a stokrát radši mám třeba Sokolovo, Osvobození Prahy, nebo filmy o Husitech...), 10% záběry z ostatních filmů. Nakonec se tedy spíš než medailon tvůrce podařilo vytvořit medailon starce, který je sice stále při smyslech, ale už ho to tady moc nebaví a cítí se velice unaven, což byl asi cíl, ale jako dokument o režisérovi to bylo selhání.(19.9.2011)
-
Atia
Že by podaná zpráva o gerontofilii...?Ne, tento film mě ničím neoslovil, naopak rozladil.(2.3.2011)
-
milbel
Ať si kdo chce co chce říká, Otakar Vávra je žijící legendou a pomníkem českého filmu v jednom. Dokument o něm byl natočen bez snah ohromit, oslnit, nebo dojmout. Je to spíše domácký dokument, který je vytvořen s láskou a jde to na něm vidět. Lehce a bez násilí v něm jsou vzpomenuty klíčové momenty jeho života a klíčové filmy, ty dobré, i ty ostatní. Myslím si, že něco tak civilního má své kouzlo.(27.2.2011)
