Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Věčné téma lásky, života a smrti v českém filmu podle Františka Hrubína... Příběh, který básník František Hrubín vyprávěl na prázdninové cestě do Florencie dvěma svým přátelům, prožíval jako chlapec v lešanském ráji svého dětství. Příběh, v němž Láska a Smrt hrály jednu z nekonečné řady svých partií o lidské osudy. V sázce byly životy studenta Vojty a mladého děvčete od kolotoče Teriny, k němuž chlapec zahořel láskou. Náhlá smrt dědečka, o kterého se Vojta stará, zamíchá karty zcela jinak právě ten večer, kdy jsou s Terinou smluveni na společném útěku „někam“. O pointu zdánlivě prostého příběhu se však postará setkání někdejších soků v lásce. Studenta, z něhož se stal ředitel školy, a kolotočáře Viktora, který měl Terinu slíbenou od jejího otce… Přátelé Františka Hrubína byli nadšeni hloubkou a jímavostí tohoto zážitku a přesvědčovali Hrubína, aby stejně potěšil i čtenáře. Čtyři roky poté, co se "Romance pro křídlovku" stala jedním z nejúspěšnějších svazků Klubu přátel poezie 1962, oslovil příběh i statisíce filmových diváků. Nelehkého úkolu převést verše a naznačené dějové linie do filmové řeči se chopil stejně jako u předchozích filmových adaptací Františka Hrubína režisér Otakar Vávra. Hlavní role romantického příběhu o lásce, životě a smrtí mistrovsky ztvárnili Jaromír Hanzlík, Zuzana Cigánová a Štefan Kvietik. Snímek reprezentoval naši kinematografii na mnoha filmových festivalech (Bergamo, Sorrento, San Francisco, Moskva) a všude sklízel pozornost diváků i kritiky. (Česká televize)

(více)

Recenze (160)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Velké věci si žádáš, ten dar je nad tvoje síly, Faëthone, tvůj chlapecký věk jej nemůže zmoci. Smrtelný jsi, však není smrtelné, čeho si přeješ." Skláním se jak před Františkem Hrubínem, tak před Otakarem Vávrou. Příběh dávné Hrubínovy lásky, prožité, protrpěné a na třicet let upozaděné kamsi do podtextů těch krásných epicko-poetických básnických skladeb let 1933 - 1961. Nehotový mladíček dvou srpnových nocí roku 1930, vyzrálejší, a o to lásky lačnivější mladý muž roku 1933. Strašnou ránou zdrcená postava června 1934 a až poeovsky magicko-osudová noční návštěva zrušeného hrobu. Já, jenž stále jen obletuji vlastní srdce. Přesný, mladičký a prozatím tak krásně nedotčený Jaromír Hanzlík, jehož osud dostal přece jen přehlednější chronologi; který svého Vojtu však nezjednodušil ani o píď. Terina. Vím jenom, že je jí patnáct. Chci si ji vypodobnit, je však nevypodobitelná. Je všechno, co mých dvacet let do mne nanosilo z vůní a tvarů a z čeho si dnes ona jak z pláství vybrala strašlivé sladkosti. Je všechno, co naráz zastavuje srdce, a přece to není smrt. A je všechno, čím vždycky člověk poprvé vydechne. Milenka ještě ne, na to je jí mnoho. Nevím, kolik má rukou a kolik úst, každým lístkem a každou hvězdou mě žíznivě pije. Jsem vesmírem doteků, až mě mrazí, a přece jsem se plaše dotkli jen jednou. Zuzana Cigánová, která nás musí uchvátit, i když si myslí, že její překrásná tvář se více podobá krásně květině než lapajícímu i lapenému živočichu mořských hlubin. Prsatá Tonka. Ze zaprášených nohou a snědých lýtek vytryskla andělsky bílá stehna. Jen kámen v řece? Jen rozvalující se balvan lající i vodnímu proudu do parchantů? Viktor. Nikdy nesundá čepici s hlavy, štítek je dlouhý, aby se neopovážilo slunce vykousnout stíny z divoké tváře. Střelnice. Puška. Čepice. Ten divoký pohled a především křídlovka a její neodolatelné Herkulovy lázně. Dědeček...Ale ne! Láska a smrt jako ústřední motiv celého díla. Láska, jako to nejkrásnější, co nám život uchystal. A smrt jako ta poslední pravda, která vyřeší všechny otázky. ()

Aidan 

všechny recenze uživatele

Jistě je to film více než dobrý, leč bohužel naráží na mou lásku ke knize. Romance byla v mých scifistických patnácti letech jednou z prvních vlaštovek velké poezie a od té doby až dosud patří mezi mé nejmilejší básně. Filmové zpracování jsem viděl mnohem později a s mými představami si tolik nerozumělo. Hlavně Terina, která má přece býti nevypodobnitelná, je tu vypodobněna až příliš lidsky pro mé zastydle chlapecké sny. Chyba je samozřejmě ve mně - těm, kdo nejsou ke knize fetišisticky vázáni, nelze film než doporučit. ()

Reklama

maseer2 

všechny recenze uživatele

krásný (i když smutný) film o jedné letní lásce.. psát něco k ději je zbytečné, protože VŠE je napsáno zde v obsahu (ano, skutečně vše, a jsem rád, že jsem si obsah před shlédnutím filmu nepřečetl)... POZOR! - pro ty, kteří se stejně jako já rozhodli si k maturitě místo čtení knihy pustit film -> ve filmu se příběh odehrává během jednoho léta, zatímco v knize (ačkoli jsem ji nečetl) zahrnuje let několik.. ()

major.warren 

všechny recenze uživatele

Nádherné vypodobnění všeho, co jsme kdysi zažili a co bychom chtěli zažít znovu, i když je to už všechno stejně dávno pryč. Romance pro křídlovku Františka Hrubína patří k tomu nejkrásnějšímu, co v české poezii za dlouhá léta vzniklo. Báseň tak křehká a tak upřímná; báseň, jež neomrzí ani po kolikátém přečtení. Ve spolupráci s režisérským matadorem českého filmu, Otakarem Vávrou, vznikl na prahu celospolečenských změn v druhé polovině 60. let snímek, který pro mne nikde jinde na světě nemá obdoby. Neznám nic, co by se svou vnitřní poetikou, estetickou opojností a kouzlem přiblížilo síle Hrubínovy básně a jejímu filmovému přepisu. Mladičký Jaromír Hanzlík (Vojta/samotný Hrubín) zde ztvárňuje životní úlohu, rovněž jako Zuzana Cigánová (Terina), Miriam Kantorková a další. Film je navíc úžasným důkazem toho, že Otakar Vávra, jakkoliv kriticky na něj můžeme s odstupem času nahlížet, byl Velký filmař; to zdůrazňuji zejména pro ty, kteří jak rozumu zbavení dodnes s oblibou tvrdí, že Otakar Vávra vůbec točit neuměl, že byl jen ztělesněním umělecké průměrnosti a natáčel pouze konvenční filmy poplatné době. Romance pro křídlovku se však sotva ohlíží na nějaké konvence (umělecké ani politické) a po zásluze patří mezi Vávrova nejcennější díla. Scéna Terinina odjezdu mě pokaždé dovádí ke smutku a prazvláštnímu citovému rozpoložení, které lze jen těžko vyjádřit slovy. Kdyby se mě někdo zeptal, zda existuje jeden český film, který bych si vzal s sebou na pustý ostrov, pak by to byla Romance pro křídlovku. Víc netřeba dodávat. ()

Ant 

všechny recenze uživatele

Nuda, nuda a zase nuda. Nemůžu si pomoct, ale tenhle film byl tak nějak o ničem. Hlavní milostná linka vůbec nefungovala, doteky-nedoteky vypadaly strašně uměle. Postava Teriny navíc působila velmi jednoduše a zkrátka protivně. Co bych vyzdvihla, je vztah vnuka a nevnímajícího dědečka, který mi připadal nenucený a v závěru i dojemný. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (14)

  • Jaromír Hanzlík chtěl původně hrát ve filmu Hotel pro cizince (1966), na kterém se pracovalo ve stejném roce. Na nátlak svého otce se však zúčastnil konkurzu na film Romance pro křídlovku. (mchnk)
  • Jaromír Hanzlík uvedl, že roli Vojty dostal proto, že měl velké uši, stejně jako autor scénáře František Hrubín, který Vojtu napsal jako autobiografickou vzpomínku ze svého mládí. Jedná se ovšem o nadsázku a Hanzlíkovu veselou historku z natáčení, režisér Otakar Vávra obsadil Hanzlíka podle typu, který se pro roli hodil. (sator)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama