Mistr

Další Andersonův majstrštyk. Smysluplnější komentář napíšu asi, až se mi to víc rozleží. Zatím jen tak přemítám, že je to film prostě o emocích, o psychologii obecně, o člověku jakožto fenoménu.. Vlastně je to strašně jednoduchý film (v tom dobrém slova smyslu), což nevylučuje to, že snese podle mě minimálně deset shlédnutí (jen tuším, samozřejmě). A ta sedmdesátka je nádherná..! PS: Ze současných tvůrců, kteří by se dali stále ještě označit jako "mladíci", je P. T. A. patrně jediný opravdu velký filmař. (15.06.2013)

Nebojte se, já poznám, když někdo předvádí výkon jako na mistrovství světa. Však proto také ty dva body - pro Philipa a Joaquina. Další není možné udělit, protože stejně tak poznám i to, když mě film nudí a když mně nepřinese nic, co bych nezapomněl po odchodu ze sálu. Jasně, že by bylo fajn vidět to ještě jednou, ale snad si někdo nemyslí, že bych šel s nudnou holkou na druhé rande...? (22.01.2013)

Zakladateľ scientológie, pán Hubbard bol extrémne netalentovaný spisovateľ. Nudné zápletky, príšerná štylistika a dramatická stavba románov, charakteristická pre jeho grafomániou diktované dielo, neviedla k trvalému zapísaniu sa medzi slávnych spisovateľov. Musel preto vymyslieť niečo iné. Vymyslel scientológiu, založenú na auditingu a personálnych testoch. Posplietal v nich psychologické teórie s vesmírnou magóriou. Ľudí to nadchlo. Zapôsobil charizmou a orientáciou na boháčov a celebrity. Ľudia sa zaujímajú o osobnosti, schopné upliesť z kombinácie literárneho hovna a štipky osobnej charizmy prosperujúci bič. Režisér pristúpil k zobrazeniu fungovania začiatkov a rozvoja cirkvi odvážne a experimentálne. Prostredníctvom útržkov liečby zlomeného a tápajúceho muža, poznačeného traumou z vojny, závislosťou na chemických nápojoch ukázal spôsoby pritiahnutia scientologických ovečiek. Vidieť aj postupnú zmenu chápajúcej hlavy cirkvi a manipulátora na mocensky pevne osadeného vodcu aj vzdorovanie trpiaceho človeka manipulácii. Výsledkom je nezaujímavé, dlhánske divadlo ukazujúce život podnikavého pošahanca a trpiaceho mladíka. Pôsobiace rovnako objavne ako ukázanie vnútorných pnutí človeka, ktorý sa odhodlal ísť na psychoterapiu. Jedno sa však režisérovi uprieť nedá - dostal sa Hubbardovi zakladateľovi pod kožu presne takým spôsobom, akým tento písal svoje literárne dielo - nasilu experimentálne pridlhé bláboly, pôsobiace úžasne novátorsky, no vo výsledku plocho fádne. (30.04.2014)

Potřebuju to vidět ještě jednou, ale čuju další andersonovskou uberpecku. Phoenix fenomenální, Hoffman těsně v závěsu, ale především je tu ono pomalé sektářské sondování, které dráždí každičkým dialogem. Servíruje Dodd smyšlené bláboly, nebo svému učení skutečně věří? Záleží na tom? A může člověk vůbec žít tak, aby byl opravdu svobodný? Možná je to celé neskonale banální, ale pozornost to drží jako máloco. (9/10) (10.01.2013)

v těch nejhrubších obrysech: přísně intelektuálně vedené a sugestivně umělecky podané téma pocitu duchovního pnutí, pro který člověk nedokáže najít způsob vyjádření, svěřuje proto svůj život do rukou benevolentní autoritě a nastupuje trnitou cestu k radikální proměně, přičemž může být předmětem sporu, zda film demonstruje pozitivní, byť nesnadný a bolestivý příklad cesty k zlepšení lidského života podle žádoucího vzoru, nebo bláhové podlehnutí zlovůli labilního sektáře. samozřejmě tak jen neobratně odkazuji na pečlivě vyvažované napětí mezi neohraničitelnými prostory na interpretační mapě, kde na jedné straně lze vykládat mistrův vliv jako pozitivní, terapeutický vliv osvíceného, ač nepochopeného muže, který se zázrakem naučil ovládnout své démony a s hrdostí čelit protivenství, na straně druhé může být s jistou měrou oprávněnosti líčen coby jedovatá manipulace psychicky narušeného šarlatána, která hlavního "hrdinu" spíše jen dále duševně rozkládá, než aby ho povznášela. poslední záběr filmu mi nedává spát a neustále se mi mimoděk připomíná. rozvíjí mistr duševní schopnosti, nebo znásilňuje posvátnou schopnost člověka snít? (19.04.2013)