Kříž cti

Nic akčního, ani přehnaně válečného, jen hezky podabný příběh o soužití tří Němců a dvou Britů, kteří se vzájemně sestřelil, v dřevěné chajdě v drsné norské zimní přírodě. Nakousnuty jsou otázky (ne)důvěry, (ne)spolupráce, (ne)přátelství. Nutí k zamyšlení, že každá mince má rub a líc a ne každý je svině jen proto, že je určité národnosti. # 70 % # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 6 | humor 1 | akce 1 | napětí 1 | pustil bych si znovu 7 (01.10.2012)

Nečekejte žádné epické válečné scény jak z Ryana, tenhle film je totiž úplně o něčem jiném. A konečně nám předkládá pohled na fašistické Němce takovým okem, že i oni (tedy alespoň někteří) byli v první řadě lidmi, které jen semlela hitlerovská ideologie... Očekával jsem další "menší nezávislejší filmeček", ale nakonec se mi dostalo velmi příjemného dramatu, kde se sice víc mluví než střílí, ale to vůbec nevadilo. Zasloužené 4* (13.09.2012)

Spoiler: Námět samozřejmě zajímavý, ale vytěžit šel určitě lépe, než že si dvě skupinky vojáků budou hrát na co největší kretény, budou se donekonečna hádat o tom, kdo je za čárou, kdo má právo sedět u stolu a která strana jsou větší zmrdi, aby si nakonec zachlastali, spálili Mein Kampf a stali se nejlepšími kámoši pět minut předtím, než jedny odkrágluje - v dobré víře jednající - norskej partyzán, aby to těm druhejm mohlo být líto. (24.09.2012)

A tak jo, i takové filmy jsou potřeba. I když v Šíleně smutné princezně to vyřešili během sekundy replikou: "Toho se neboj, to je jen nepřítel." Poněkud mi vadilo, že nedošlo na ideologické roztržky - zvlášť mladý Němec s Mein Kampfem v ruce se k tomu vhodně nabízel. Nějaká ta moudra, jak jsou ty války na prd, my jen odřeme hubu a chcípneme, přitom proti sobě nic nemáme, a potentáti nahoře si rozdělí území a suroviny. Chybí tomu větší drama v charakterech postav, něco, co by člověka drželo přišpikovaného k obrazovce vnitřním dramatem. Konec je pak takový do ztracena. (18.03.2013)

Veľmi jednoduchým spôsobom a formou komorného príbehu opísaná nezmyselnosť vojny. Keby nebolo jej, mohli by všetci piati do sýtosti v tej chate vysedávať a debatovať hoci aj o ženách. Priateľstvo a ľudskosť sú predsa nad všetky vojny. Navyše v závere sa k príbehu pridali aj emócie, ktoré sa stali takou peknou bodkou za celým tým smutným osudom vojakov. Slušný nadpriemer. 80/100 (10.03.2018)