Do Říma s láskou

Nebudu tak přísný, protože jsem se dobře bavil - dokonce i ten milostný trojúhelník, který by už byl opravdu ohraný, Woody Allen tentokrát příjemně oživil "svědomím" v podání Aleka Baldwina a pomohla mu také výborná Ellen Page. Kromě toho mě ale vyloženě nadchly části s celebritou z lidu (perfektní Robert Benigni) a také se zpěvákem ve sprše, které mi připomněly Allenovy absurdní povídky. A senzační byla i Penélope Cruz - kromě dechberoucí krásy mohla tentokrát využít i komediální talent, což udělala. (17.01.2016)

Zpočátku trochu hektické a neuspořádané, ale poté se z toho vyklube satirická bláznivina pojednávající o pomíjivosti. Nejlepší byly určitě epizodky s Robertem Benignim (slavný Leopoldo Pisanello) a Fabiem Armiliatem (sprcherní pěvec). Ostatní příhody taky nejsou špatné - zaučující Cruz či podléhající Mastronardi, mentor Baldwin, nepoučitelný Eisenberg či přelétavá Page - snímek prazvláštní silou drží pohromadě a nakonec se mi i dost líbil, ale i tak už se těším, až Allen zase přičichne k něčemu přemýšlivějšímu a dramatičtějšímu - věřím, že na to stále má! (14.10.2013)

Mě se to líbilo, možná ne tolik jako jiné Allenovi filmy, ale líbilo, až mě to překvapilo, protože když se nad tím tak zamyslím, tak mě tam víc jak půlka postav neskutečně rozčilovala. Ale byl to Allenovský styl, všechny situace byli vykreslené do detailů a já se teda královsky bavila. U některých scén jsem se teda nasmála až až. Nejlepší z celého filmu byla snad postava ztvárněná samotným Woodym, co scéna to hláška a perla. 4* (21.07.2012)

Vzpomínám si, když jsem před lety natrefila na nějaký film Woodyho Allena, říkala jsem si páni! Tohle je komedie? Co je na tom tak senzačního? Jenže jak šel čas a já viděla víc a víc filmů tohoto něžného neurotického zmatkaře, zadral se mi tak nějak po kůži. Dnes můžu říct, že mě baví, inspiruje a že mu rozumím, byť jsou jeho filmy ryze americké ... :o) Dokáže si vybrat téma i herce a přesně ví, jakou atmosféru chce navodit. Dokáže napsat dialogy, ale zárověň herci pod jeho vedením hrají i mimikou. Ano, tenhle kousek mě potěšil, osvěžil a přinesl mi kousek moudrosti zajímavého filmaře, herce, reřiséra, scénaristy, milovníka žen a dobré muziky. Howg! (13.08.2018)

Woody nás tentokrát při svých toulkách evropskými městy vzal do Říma, a po bezmála šesti letech si opět stoupl před kameru. Zatím jeden z jeho slabších snímků. Jako by se snažil zavděčit Evropě, přizpůsobit se, a povídkami vystihnout typické žánry dané země. Např. bizarní scénka s Benignim mě přišla jako vystřižena z pana účetního, naopak scénka s Cruzovou (která se už tedy mohla odhalit) spíš se motala na hranici trapnosti. Každopádně Eisenbergovi, Baldwinovi potažmo i sám sobě vložil do textu své repliky, kterými alespoň něco z toho, nač je divák u Allena zvyklý zachoval. Mimochodem, tenhle film by z fleku mohli používat cestovky na propagaci Italské metropole. (08.04.2013)