Vlasy

Povedenej muzikal, ale uz sem videl par lepsich a to me tenhle zanr moc nebere. Problem je, ze nema film zadnej poradnej pribeh. Coz by ani tak nevadilo, jde o muzikal, jenze ve filmu se bud parta hipiku poflakuje po parku a zpiva pisnicky, coz je svizny a zabavny a pisnicky jsou fajn a nebo se dej odehrava na vojne, coz je krapet nudnejsi. A i kdyz je vetsina pisnicek fajn, par nich bylo docela blbejch. Herci jsou v pohode, nic extra, ale az na par paruk pusobi prirozene. Taky ma film hezkej konec. No ale rozhodne by neuskodilo film krapet zkratit. Ale vetsinu casu jsem se docela slusne bavil. Celkove prvni polovina o moc zabavnejsi nez druha a lepsi 4*. (17.04.2007)

Často se setkávám doslova se šokem, když někomu řeknu, že mi mi nelíbí Vlasy Miloše Formana. Skoro, jako by bylo povinností, aby se mi líbili filmy ověnčené oskary nebo z horních příček jakéhokoliv žebříčku. Protože je to jev poměrně častý, rozhodla jsem se dopsat k Formanových filmům komentář. V obecné rovině jsou je cizí většina filmů pojednávající o květinových dětech a feťácích. Je to skupina lidí, se kterými nedokážu sympatizovat. Nesednou mi ani filmy z amerického prostředí. Je to prostě způsob života, chování a smýšlení, který je mi vzdálený, proto podobné filmy ani nevyhledávám. Ale na druhou stranu - nelze je minout. Nejsou mi extra blízké ani muzikály, ale dokážu se přesto přenést. Nevylučuji možnost, že mě zaujme nějaký americký muzikál o feťácích, ovšem případ Vlasů to zrovna není. Byť jsem film viděla nejméně třikrát, pokaždé s odstupem let, ale nikdy ke mě nepronikl. Připadala jsem si jako pozorovatel z velké dálky, necítila jsem se vtažená do děje, hlavní představitelé si nezískali mé sympatie a na konci nenaskočili ty správné emoce. Od filmu očekávám osobní poselství, ta pověstná chemie, pochopení díla. To nenastalo. Hlavní posleství jsem pochopila, ale přesto se mě film nedotkl. Neviním z toho Miloše Formana. Jako člověka ho mám ráda, jsou mi sympatické jeho názory, ceníme si stejných knih, máme rádi stejnou muziku, líbí se mi co říká, ale přesto se ve filmech míjíme. Ne že bych to opakovaně nezkoušela a najdou se i dva filmy, které se mi od něj líbí a které mě osolovili. Leč Vlasy to bohužel nejsou. Moje hodnocení nevyjadřuje nic o kvalitě filmu, jsem přesvědčená, že je natočený dobře, jenom nespadám do cílové skupiny diváků, pro které je určen. Zdejší hodnocení vyjadřuje pouze můj osobní postoj, který jsem zde náležitě vysvětlila. Děkuji za pochopení!                                                                                                                                                                                                                          Zajímavé komentáře: mupimup, Prochy84 (09.05.2014)

95% - Pro mě jsou Vlasy jedním z pouze tří muzikálů, které mě nadchly. Jinak na tento žánr hážu špínu kde můžu, ale zde to prostě nejde. Děj je krásný a přesvědčivý. Herecké výkony jsou přirozené a sympatické, nikdo si nehraje na muzikálovou primadonu... Vůbec mě na filmu Hair vzrušuje jeho pozitivní upřímnost. Všechny písničky, především Aquarius, Ain´t got no, I got life, Manchester England, Good morning Starshine, a Hair, mají navždy místo v mém srdci, jež je jinak přeplněno úplně jinou hudbou. Miloš Forman dokázal natočit působivý muzikál na téma, které Ameriku bude ještě hodně dlouho bolet, naprosto přímým, ale nekonfliktním způsobem. Kvůli tomuhle filmu jsem si v pubertě nechal narůst dlouhé vlasy a uvažoval jsem o kariéře tuláka. To snad mluví za vše... (11.09.2005)

Poutavý příběh, nádherný soundtrack a strhující závěr. Jenže Forman mezi to nevložil božskou choreografii, nezaměnitelnou atmosféru ani nic, co by měl dobový muzikál mít. A to nedokážu odpustit tím spíš, že se nejedná o originální počin. Písně jsou dokonalé, ale jsou jen poskládané za sebe tak, jak je fanoušci muzikálu očekávají a tak, jak mají a musí být. Ale chybí moment překvapení a dostávám jen božskou hudbu, kterou v této filmové podobě neberu. (02.05.2005)

Vlasy jsem chtěl vidět už jenom proto, že je natočil Miloš Forman. Nicméně je třeba se připravit na fakt, že se jedná o muzikál a pokud Vám sedí sedmdesátková a osmdesátková muzika hippies generace, tak si to patrně i užijete. Já jsem s muzikou dost šíleným způsobem zápasil, ale jednotlivé postavy to perfektně vynahradily. Pan Forman totiž ani v tomto případě nezapomněl vykreslit pocity jednotlivých postav a tak, i přes pro mě nezajímavou hudbu, bylo na co koukat. Vrcholem je závěr, u kterého stálo tu hodinu a půl vyčkat. (05.03.2012)