Hoří, má panenko

Jeden ze tří filmů, kvůli nimž si Miloš Forman zaslouží jít do nebe. Legendární opus plný situací, dialogů, hlášek a unikátních (ne)hereckých výkonů (stojím si za tím, že i sebelepší profesionální herci by to nezahráli lépe!), u něhož se člověk prostě musí válet smíchy po zemi. A přitom je to tak hluboké, pravdivé a hořké... Jen málo filmů se tváří tak prostě a nenápadně (absolutně banální zápletky, v podstatě žádný děj, výprava, či jakékoliv formální laskominy), přestože jsou uvnitř i navenek neskonale geniální (satirické zrcadlení české malosti a hlouposti je zde dokonalé; postavy a jednotlivé scény jsou k zbláznění vtipné). Je zkrátka znatelný rozdíl, když film o buranech točí intelektuál(ové), a když sami burani (Troška a spol.)... 100 % (05.07.2010)

Film, který mi před časem hodně lezl krkem, ale po letech jsem si k němu našel znovu cestu a snažil se ho pochopit. To se mi myslím podařilo a dokonce jsem se i místy zasmál, avšak československá filmová tvorba má rozhodně kvalitnější díla. Je to prostě průměrný film a fakt, že ho zrežíroval Forman, ještě neznamená, že ho budu nadhodnocovat. (17.12.2007)

Svůj výtečný pozorovací talent uplatnil Miloš Forman pomocí reflektivního zachycení soudobé politické atmosféry. Závěrečná hasičská porada na téma „ti, co si nakradli, se mají dobře“ je toho nejlepším důkazem. Nevázaný satirický pohled na typickou českou malost, která slepě pokukuje po vysokých cílech – volba královny krásy, pak následně zkombinovaná s lidovým humorem – hádka starých manželů o hlídání tomboly. Na první pohled naivně jednoduché, ale v jádru hluboce inteligentní a neskutečně pravdivé na tolik, že trezor byl ve své době naprosto „oprávněný“. (28.09.2005)

Konečně jsem se dostal k tomu, abych se podíval na něco z toho, co Forman natočil ještě před emigrací. Včera jsem viděl Lásky jedné plavovlásky a tohle mi přišlo o trochu lepší. Je tam rozhodně míň hluchejch míst, ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že oba filmy jsou poněkud přeceňovaný. 65% (17.01.2010)

Na samém začátku hospodský salónek se stolem plným Startek a půllitrů, jsem okamžitě uveden do polomýtické situace vlastního „rasového původu“. Následně se rozvíjí povznesení výseku kulturně-historického času do věčnosti v podání Formanových neherců – skvost. Dyť tady nikdy žádná čokoládová koule nebyla! Mejdan socialismu. Rozkradená tombola a tragikomické pokusy o oficialitu a formu, posléze o čin. Socialismus v plné parádě. Horizontála. Ale starý předseda musel u sboru začínat ještě za císaře pána. Vertikála. Naštěstí začne hořet. Zajímavé, jak si Forman, Papoušek a Passer jakoby okrajvě, na pozadí dnešní trapnosti, všímají mizejícího starého světa. Zde hořící chalupa, vyváděná koza a dědova modlitba Páně. Přihlíží celá plesová společnost. Jakmile dozní siréna, slyšíme po celou dobu marného hašení kostelní zvon. To nehoří jen jedna stará chalupa. Proč na plese ani při zásahu nevidíme žádné mladé hasiče? Děj filmu začíná záběrem na kufříček s památeční sekyrkou a končí zjištěním, že kufříček je prázdný. Něco se ztratilo. Pak už jen starý hasič s pohořelým dědkem v zasněžené posteli, za doprovodu unavenější verze úvodní melodie. Vemte ho blíž k ohni, ať mu není zima! Postižení všech situací v jejich souvislosti s pervertovaným řádem vesmíru by zabralo hodně místa. Vrcholem je vysoce akademická etická debata o rozkradené tombole, dalekosáhle přesahující svůj dobový politicko-kritický význam; tato geniální rozprava budiž trvalým příspěvkem dobrovolného hasičstva k filosofii morálky. Zloděj bez losu u nás neexistuje. (02.08.2011)