Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠecHudba:
Vladimír GodárHrají:
Ján Mižigár, Miroslav Gulyas, Attila Mokos, Miroslava Jarábeková, Ivan Mirga, Martin Hangurbadžo, Jakub Čonka, Matej Čonka, Martina Kotlárová, Patrik Badžo (více)Obsahy(1)
Adamovi, čtrnáctiletému romskému chlapci z osady, zabijí otce. Nikdo neví, co se stalo. Nejsou svědkové ani důkazy. Matka po pohřbu dlouho netruchlí. Chce zabezpečit děti, a tak se provdá za otcova bratra – zloděje a lichváře Žiga. Adamovi se ze dne na den změní život. Najednou dospěl. Pomáhá matce, stará se o sourozence a snaží se je ochránit před Žigovým vlivem. Má jen dvě radosti – boxerský trénink a černookou Julku. Když matku odvezou do porodnice, otčím vtáhne Adama a jeho bratry do svých pochybných kšeftů. Při jedné krádeži chlapce zadrží policie a před vězením je zachrání jen to, že nejsou plnoletí. Adam postupně ztrácí všechny jistoty. Vyhodí ho z boxerského oddílu, Julku rodiče pošlou do Čech. Chlapec se čím dál častěji dostává do konfliktu se zákony vlastní komunity. V hádce s cynickým Žigem pochopí, kdo stojí za otcovou smrtí. Pokouší se uniknout z beznadějné situace, ale jeho snaha končí tragicky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (190)
Narodit se jako cigán je pech. Obzvlášť když je to v místech, které s civilizací mají pramálo společného. Snaha vzepřít se tradici v oborech jako je sběrač barevných kovů, pasák nebo místní hvězda správy sociálního zabezpečení možná zní jako čirá utopie, přesto se svět točí a zázraky dějí. I Martin Šulík se o jeden takový pokusil .. a podle mne uspěl. Netvrdím, že příběh je bez chyb, ovšem filmařsky je to v naší kinematografii (potažmo slovenské) zvládnuté na jedničku. Pochválit musím kameru, stejně tak střihačské nůžky Jiřího Brožka, povedený Godárův soundtrack (jakoby propůjčený od von Triera) a v neposlední řadě samotného Šulíka za odvahu se do tohoto tématu vůbec pouštět. Český film (alespoň porevoluční) o romské tematice nemlčí, ovšem téma je to divácky nevděčné (to každodenní soužití s "nepřizpůsobivými" dělá své, rasistický komentář paaschy mluví za vše). Na některé z těch filmů je možná lepší zapomenout (Indián a sestřička, El Paso, Roming), ovšem jiné není důvod opomíjet (Smradi, Marián). Neveselý Šulíkův Cigán si zaslouží být v té lepší skupince. ()
Smutná ukázka scenáristické roztříštěnosti, jejímž důsledkem je směsný film, který se naoko snaží působit realisticky, ale milerád do sebe vpchá i četná scenáristická klišé a mysteriózní prvky, díky nimž ho nelze brát jako sociální drama nikterak vážně. Aneb není nad deus ex machinu v podobě zesnulého otce a "tradiční" pohovor se záporákem za vesnicí za dohledu pobíhajících pštrosů. Jeden z nejvýznamějších filmů MFFKV? Houbeles, další slovenský film, jenž se sice tváří světově (technicky kvalitní a víceméně nevyhraněná filmařina), ale ve skutečnosti jde jen o lokální frašku (šílené postsynchrony, režijně nezvládnuté časové předěly) zajímavou leda námětem. Velká škoda. ()
"Aspoň si zapamätáš, že ojebávať sa nepatrí!" Prekvapujúco nie-trápne. Ba čo viac, je to naozaj fajn zrežírované, realisticky pôsobiace, má to výborného Miroslava Gulyasa ako kvázi-vajdu Žiga a hlavne - nesnaží sa to divákovi vnútiť žiadny názor. Žiadna agitka, oslavujúca rómske etnikum sa teda nekoná. Dá sa povedať, že vždy, keď scenár vystaví hrdinov rasovému útlaku od bielych, je tento moment vyvážený situáciou, kedy sú to naopak Rómovia, kto sa zachová ako primitívne svine. Chvályhodné. Škoda len otrasného hlavného hrdinu (celým filmom prepláva s jedným vymeteným výrazom a vždy, keď otvorí ústa, je to číre utrpenie) a hroznej hudby, ktorá dookola opakuje jeden otravný melancholický motív. Každopádne, príjemné slovenské prekvapenie. ()
Film o človeku, ktorý sa snaží si spraviť život lepším, ale bránia mu v tom iní a okolnosti, už v dnešnej dobe nie je ťažké spraviť. Záver beriem ako poukázanie na cigánsku mentalitu, kde sa väčšinou neodpúšťa a nasleduje pomsta. Rasistickí policajti, ktorí mali šikanovať, boli zrejme inšpiráciou zo skutočných udalostí, ktoré pobúrili verejnosť pred nejakým časom, ale nedali by sa zovšeobecňovať, nerobil by som z nich zovšeobecňovanie, takisto ten nepodarený vtip bola veľká trápnosť. Predstavy s mŕtvym otcom, všeobecne nejakým človekom sú zas známe z iných filmov, originalita v tom nebola. Taktiež som mal silný pocit, že mnohí herci boli predabovaní, nepôsobili totiž dôveryhodne, bolo to dosť silené, umelé a amatérske, to z toho priam sršalo. Jednou z mála vecí, ktorú oceňujem je názov filmu, aspoň tu zbytočne nešaškovali so slovnými hračkami a nenazvali to Róm. Tvrdý a zásadový farár, to bolo také slovenské, to bolo fajn, len zbytočne veľa vulgarizmov mi celý film znechutilo, zvlášť, keď boli zbytočné. Tento film nič nevyriešil, trocha poukázal na zlú situáciu Cigáňov, ale aj na to, že si za to môžu vlastne skôr sami, trocha na ich kultúru, ale inak to bola útrpná vec. To, že na Slovensku získal nejaké ocenenia, je len znakom bahna v ktorom sa naša filmová tvorba v súčasnosti brodí. ()
Normalne som mal chvylku chut dat stryri hviezdicky, ale predca by to bolo moc a tri budu zasluzene. Pan Sulik si naozaj zasluzi uznanie. Velmi sa mi paci vo filme nic neprikrasloval. Natocil film o ciganoch z osady a vykreslil zivoty ludi, ktory ziju v inych podmienkach ako ostatby velmi hodnoverne. K pribehu sa vyjadrovat moc nejdem. Ten je poslabsi a aj preto som uchylil k trom hviezdickam. Rozhodne vsak stoji za to pozriet si to. Cakal som horsie a celkom ma to prekvapilo a aj pobavilo. Niektore hlasky si stobodove. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (10)
- Prvý slovenský film, ktorý je celý natočený v rómskom jazyku. (pista_baci7)
- Film sa natáčal v rómskych osadách v Richnave, na Levočských lúkach a pri Krompachoch. (pista_baci7)
- V osadě je možné všimnout si automobilu, který má volant na pravé straně místo na levé. (Claude Speed)
Reklama