Kids

A co děti? Mají si kde hrát? - Co já vím, kde si teď ti mí drobečkové hrajou? Hlavně že nezlobí. ... a že je nevidím.... a kdyby náhodou někde vyvedly občas nějakou tu klukovinu, tak ať o tom raději nevím... a vlastně... ať raději ani nejsem u toho, ať ty vylomeniny nedělají s mými končetinami ... a vlastně svůj život mám taky ještě pořád rád... (02.10.2005)

S Larrym Clarkem jako režisérem jsem se seznámil díky filmu Ken Park, na který jsem tehdy zašel do kina a dodnes si pamatuji jak mě zaujalo, že tenhle režisér se nebojí ve filmech ukazovat věci, které v normálním kině běžně neuvidíte (především tedy sexuálního rázu). Proto jsem byl v případě filmu Kids připraven téměř na cokoliv, a tak mě dá se říci překvapilo, že zde není detailně zabrán nějaký penis, že se zde neobjevují zvrhlosti, atd. Zkrátka režisér Clark asi netočil vždy jen úchylárny (kterou Ken Park bezpochyby je), a o to více mě tedy překvapilo, jak kvalitním a zajímavým filmem snímek Kids je. Zde je totiž úžasný a dá se říci i reálný vhled do života dnešních teenagerů (a neymslím, že by těch 15 let filmu jakkoliv ubralo na aktuálnosti) a do toho, jak to mezi nimi chodí. Nechráněný sex, holky, které jsou pannami se nechají ukecat na laciné řečičky a pak jim mohou zbýt jen oči pro pláč, do toho občas nějaká ta pařba a zmlácení někoho, kdo se jim náhodou připlete do cesty, to je docela zajímavě a hlavně reálně viděný odraz reality života dnešních mladých lidí. A musím říci, že obzvláště při záběrech z té závěrečné pařby jsem si představoval, že takhle nějak v pubertě žila i moje ségra (aspoň z toho, co jsem se o ní dozvídal), a o to více na mě film dokázal zapůsobit. Tohle je hodně kvalitní film o mladých a nejen pro mladé, a proto ho hodnotím velmi vysoko, jsou to čtyři zasloužené hvězdy. (30.06.2010)

V časoch puberty, keď sme dennodenne s chalanmi brúsili lavičky na skejtoch boli Kids doslova našou modlou a vzorom. Skúšala sa gandža, šľahačkové bombičky napustené do balóna, proste identický život, ako nám ho predstavil Larry Clark. Uvedomujem si, že to ten chlapík nemá v hlave úplne v poriadku (viď veleúspešný KenPark), no Deti sú vynikajúcou sondou do reálneho života danej populácie. (22.05.2005)

Snímek "Kids" mě zaujal hlavně skutečností, jak je to natočené a jak se mu daří zachytit realitu dospívání a to, jak se mladí chovají, co dělají a co dokážou udělat, třeba čistě jen proto, aby si vrzli. Jako kdyby ty zábrany byly trochu jinde, a ony jsou trochu jinde, ale takhle to sledovat... Není to příjemné. (23.04.2017)

Neuvěřitelně přitažený za vlasy. To snad nemůže nikdo myslet vážně, co se v tom filmu odehrává. Netvrdím, že se něco podobnýho neděje, ale takhle to přehánět? Emocionálně na mě film nezapůsobil ani trochu, rozhodně jsem s nikým z hrdinů nesoucítil, to mi spíš všichni přišli debilní a jednoroměrný. Ty vysledky AIDS testů musel odhadnout snad úplně každý a bylo to dost levný. Co jsem ovšem vůbec nepochopil, byl ten závěr. Ta holka hledala toho kluka, co ji nakazil, aby si to s ním vyřídila nebo co, najde a co udělá? Samo že nic. Zatímco on nakazuje právě další holku. Ta holka je navíc zobrazovaná skoro jako světice z jinýho světa, která měla sex jen jednou za život, v tom případě je dost divný, že ho měla zrovna s tím debílkem a ještě trapněji na mě působilo, jak si v tom baru vzala drogu. Její odpor byl opravdu úžasný. "Já to nechci" "Vem si, no tak" "Tak jo, dík". V tu chvíli jsem byl skoro rád, že ta postava má AIDS, protože někdo tak pitomý si to zaslouží. A dost pochybuji o tom, že zrovna do týhle pozice mě chtěl ten děda rejže dostat. Ale jestli jo, tak se mu to povedlo opravdu skvěle a klobouk dolů. A ten kluk co jí znasilnil na konci, byl taky pekný debílek. Poslední věta filmu, jeho věta "Co se to stalo?" Dost divný závěr, o tom že ta holka ma AIDS nemohl nic vědět a nadrogovaný a ožraný jak prase byl většinu filmu, takže jeho výrok byl hodně mimo. A to se ani nezmiňuji o tom zmlácení černocha v parku, to už mi přišlo jako hodně černá komedie. Slabej konec slabého filmu. (05.05.2004)