Režie:
Bob FosseKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Ralph BurnsHrají:
Roy Scheider, Jessica Lange, Leland Palmer, Ann Reinking, Cliff Gorman, Ben Vereen, Michael Tolan, Max Wright, Irene Kane, Erzsebet Foldi, Keith Gordon (více)Obsahy(1)
Příběh nadaného choreografa, jehož profesní i osobní obsese přivedly do záhuby. Muzikál z dílny slavného broadwayského choreografa a režiséra Boba Fosseho je inspirován jeho vlastními zkušenostmi. Ředitel divadla a choreograf Joe Gideon (Roy Scheider) se snaží najít rovnováhu mezi prací na svém nejnovějším broadwayském muzikálu a stříháním hollywoodského filmu, který režíroval. Je to workoholik, kouří jednu cigaretu za druhou a stejně rychle střídá i tanečnice ve své posteli. Bez denní dávky Vivaldiho, očních kapek, aspirinu, Dexedrinu a sexu by nedokázal udržet krok s tou největší "show" ze všech – vlastním životem. Přítelkyně Katie, bývalá manželka Audrey i dcera Michelle se ho snaží udržet nad propastí. Pro jeho vyčerpané tělo a stresem oslabené srdce je však už příliš pozdě. (HBO GO)
(více)Videa (1)
Recenze (160)
Trochu mě to svou precizností mlátilo do hlavy, ale i přesto to do značné míry obstálo. I když o tom příliš neuvažuju jako o muzikálu, což samozřejmě není žádné mínus ani plus. Fosseho opus magnum je každopádně jeden z těch filmů, které víc než cokoliv jiného vyžadují a chtějí divákův respekt, právě on je pointou filmu. A ten se u mě určitě dostavil. ()
Bolestivé umírání za doprovodu strhující hudby, která nakopává, naaranžované v mistrovské choreografii, jež bere dech, a v životním partu Roye Scheidera, který jako by nehrál, ale opravdu umíral. Kamera čaruje, střih koketuje s geniálnem a celek se leskne tak nádherně, jak to jenom 70-tá léta ve filmu uměla. Muzikál, reflexe doby, biografie… dvě hodiny marnotratného žánrového rozpětí, které však neošizeně povypráví o všem, aby nakonec milosrdně vstoupilo do náruče přívětivé paní Smrti. ()
Režisér Bob Fosse natočil velmi zajímavý muzikál – nemuzikál, který vypráví o posedlosti svým uměním a performancí, a to i za cenu neustálého přísunu povzbuzovacích chemikálií do těla. Je naprosto zřejmé, že Bob Fosse se zde inspiroval svým životem a že předpověděl i svou smrt. I když jde o mrazivou a depresivní výpověď, je snímek natočen – snad i díky osobní zkušenosti – tak, že vás vtáhne, choreografie je navzdory skoro studiové výpravě na té nejdokonalejší úrovni. ()
Ukázka toho, jak může být muzikál silným dílem, který má netradiční, dramatický příběh. Hudbou a zpěvem se dá vyjádřit v podstatě všechno, třeba i pomalé umírání, které si člověk vlastně zapříčiní sám jen tím, že se nedokáže zastavit. Bob Fosse natočil snímek o sobě a přichystal si tak vlastní pietu, díky čemuž je "All That Jazz" ještě silnější. Výborný Roy Scheider a hlavně nezapomenutelné hudební a taneční momenty. I smrt může být za určitých okolností krásná a umělecky nádherná. A když ne smrt, tak minimálně loučení. ()
Celý film se tak trochu zmítá v křeči. To platí hlavně o prkenném Royi Scheiderovi, kterému jsem jeho roli prostě nezbaštil, o tanečních číslech, která jsou sice technicky bezchybná, ale zoufale postrádají lehkost (a jsou poněkud lascivní) i o místy poněkud podivných dialozích. Pro mě je tenhle film zklamáním. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (21)
- Snímek získal Zlatou palmu v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Fosse se v případě některých postav inspiroval skutečně existujícími lidmi, nejčastěji z oblasti hudby a tance. Paul Dann (Anthony Holland) má předobraz ve Fosseho spolupracovníkovi Stephenu Schwarzovi, Audrey Paris (Leland Palmer) pak inkliminuje ke skutečné Fossově ženě Gwen Verdon. (Krissty)
- Do role Joa Gideona byl původně obsazen Richard Dreyfuss, ale odstoupil ještě během zkoušek. (džanik)
Reklama