Trans

POZOR, KOMENTÁR OBSAHUJE VYZRADENIE POINTY! Muži ako naprogramované stroje. Žena: hýbateľ prevodových pák. Niekdajšia milujúca bytosť si odstupom (pomsta chutí najlepšie vychladená!) vychutnáva odvetu za zlomené srdce. Spôsobené mužskou ješitnosťou, majetníckosťou, vzťahovačnosťou, žiarlivosťou a z nich plynúcou agresivitou. Všetky tieto spoileroidné tézy vizuálne úchvatne, zrozumiteľne a šťavnato nakombinované do vkusného komerčného filmu. Klipovitá estetika zločinecko - vzťahového príbehu podriadená hlavnej idei s názvom "Veliteľ je žena!" Poznámka na okraj: A keď nie je, zrejme by sa ňou stať mala. Pokiaľ to však dnes panujúca väčšina análnych, moci a peňazi bažných samcov nepochopí, bude sa neustále pitvať v sračkách. To znamená tápať v manipulačných hypnotických mrákotách majetku, šestákových, navonok zložitých filozofiách a prebíjaniach sa vedomosťami o čomkoľvek, napríklad o cene umeleckých diel a zmysle a pozadí tejto ceny, ako je tomu trošilingu aj tunág, v Tranze. (08.07.2013)

Boyle je podobný Nolanovi, či Tarantinovi v tom, že co film, to originál a přesto se drží některých svých tradičních režijních fines. Útočí na diváka jak opulentním minimalistickým vizuálem, tak i hutnou psychologií. Trance má vynikající obrazovou estetiku, hru se světly a "contemporary" feeling. Nadchne i silným scénářem a faktem, že ačkoliv je ve filmu především ke konci několik scénaristických spirál a veletočů, ani jednou se film nezamotá. Děj je přehledný, výborně vypointovaný a perfektně dává smysl. Zároveň je téma hypnózy podáno dostatečně komplexně aby diváka nadchlo a nutilo ho ponořit se do filmu a přece dostatečně zkratkovitě, aby nezačlo nudit to, že tomu není rozumět, tedy nedává to laikovi smysl. (19.01.2014)

Zhlédnuto v kině. Na tento film jsem se dost těšil, posledním třem snímkům od Dannyho jsem dal plný počet a podle traileru to vypadalo, že mě Trance nemůže zklamat. A taky že nezklamal. Film má tempo nadopovaného cyklisty na Tour De France, nebojí se ukázat krev či nahotu (Rosario!!!) a jede si po svém. Trochu mi to připomnělo snímek The Game od Finchera, protože až do poslední chvíle nevíte, na čem jste a pořád uvažujete, kdo koho a jak přechčije. A pro takovéhle filmy jsem měl, a patrně vždycky budu mít, velkou slabost. K tomu si připočtěte opravdu povedený casting, (McAvoy jako vždy parádní, Casselův záporák je doslova lahůdkový) skvělý soundtrack (Mobyho song The Day opravdu potěšil, do té scény se tahle písnička opravdu hodila) a dokonalou atmosféru a dostanete film, který vám dá prakticky vše a vy z kina budete odcházet s dojmem spokojenosti a otázkou "Jak to ten Boyle dělá, že mě už počtvrté za sebou dostal?!" 100 %. (15.04.2013)

Řemeslo dokonalé, příběh pitomý. Film mě nudil, postavy nezajímaly. Což se stává obvykle ve filmech, kde vlastně není nikdo, komu by se dalo fandit. Nakonec se z toho stává jen hříčka, scénáristické cvičení, jak postupně odhalovat všechny informace, jenže to má být prostředek vyprávění, ne cíl. Pak je z toho formalita a mě nic nenutí skládat to dohromady. A nejsem sice psycholog, ale tohle vkládání myšlenek do hlavy druhých možná akceptuju ve sci-fi (Inception), ale ne tady. (24.05.2014)

Ťuk! Ťuk! Ťuk! Roztomilá detektivka, střižená přesně dle dnešní módy. Jen hypnóza není tak klíčová jak se nám PR snažilo vnutit a obraz není tak úplně to o co se tu hraje. Příčetnost, lež, zloba, láska a nenávist. Boyle tenhle koktejl namíchal dle svého tradičního receptu a jeho rukopis je patrný skoro v každém záběru (kelímek hozený do kamery) jen zase možná ukázky prozrazovaly příliš. Cassel výborný, Rosario Dawson hlaďoučká a McAvoy mistrně střídá polohy a je nenápadným loutkařem celého Tranzu (nebo Transu?). Líbivé a ne úplně hloupé. Prvotřídní hudební složka vznikla pod dohledem Ricka Smitha. (13.07.2013)