Jack Reacher: Poslední výstřel

Dobrá, není to ztělesnění Reachera, které jsem chtěla (Kde je Nikolaj Coster-Waldau, když ho fanoušek potřebuje?) Ale jinak to má znaky slušného krimithrileru - nikoli vyložené akce, jak ji možná mylně prezentují upoutávky. Stejně jako v knihách velkou část zabere vyšetřování zločinu. Umně sestříhané roviny jednotlivých osob a jejich činů jsou sympatickým základem, mezi které je roztroušeno několik akčních scén a byť Cruise určitě není typem bouráka, jak je prezentován knižní i filmový Reacher, mně jako fanouškovi otrávenému anonymními jatkami posledních akčňáků to takhle vyhovuje. (28.12.2012)

Cruiser hrál tak, až málem vypustil svého thetana. Strýko Hubbard by na něj byl hrdý! Dokonce i já musím uznat, že sundavá jinak špičkovému dílu pouze jednu cípatku z pěti možných. Jestli spáchá pár pokračování, dobrovolně zatáhnu celou rodinu na auditing, nechám si narvat do prdele e-meter a až mě bude otlapkávat Travolta, ani neceknu! (21.03.2013)

"Slovo coura nepadlo, ona řekla šlapka a já myslel spíš děvka." Pokud na mne nějaký konspirační trojúhelník typu česká vláda - FBI - Bilderberg vytasí nějaké to obvinění z vraždy, tak dám zívnutím najevo, že chci na místo Jacka Reachera a s vědomím brzké svobody si půjdu poklidně lehnout. Jack se totiž odněkud vynoří, celé to za mne vymyslí, vybojuje a výsledkem jeho činnosti bude můj čistý trestní rejstřík. Mám zkrátka rád, když se najde někdo, komu nečiní problém postavit se mocným tohoto světa a když je to formou akční pohodovky, tak jsem ochoten se u toho slušně pobavit. Zejména při teorii, že pět na jednoho je vlastně tři na jednoho a samozřejmě při "němé" pomoci dělníků pronásledovanému sympaťákovi. (07.03.2013)

Nepamatuji si film, který by byl tak moc sympatický, ale zároveň si tak zbytečně podrážel nohy. Styl devadesátkových „poctivých“ thillerů se dnes již nenosí a tak každý pokus o oživení potěší. Reacher má tu výhodu, že se i přes veškerou vážnost nebere vážně; což je tuplem obdivuhodné, vezmeme-li v potaz obsazení Cruise, který se do rolí charismatických testosteronem čpících chlapáků opravdu nehodí. Za zmínku stojí i stylová režie (a není to jen o té úvodní mlčenlivé osmiminutovce) a důraz na CGI efekty nešizené nepřepálené akční scény. Oproti tomu stojí neopodstatněná stopáž. Ne, že by tu byly zbytečné scény, ale mnoho z nich je delší než by bylo záhodno a slušelo by jim to spíše v sekci vystřižených scén na DVD/Blu ray. Poté je tu dějová předvídatelnost, která tento pojem posunuje do zcela nových sfér (a není to o tom, že od úvodní scény nepochopitelně víme, že je Barr tentokrát nevinen). Od počátku je jasné „kdo a jak“ a velmi záhy i „proč“, ale postavy k tomu dojdou až po dobře sedmdesáti minutách. A zápor největší, když si do role ukázkového arcilotra najmu (ne)herce s jedním z nejcharismatičtějších hlasů planety, tak ho nepoužiji jako křoví ve dvou scénách. Přesto spokojenost a pro případnou dvojku se snad autoři poučí z chyb. (09.04.2013)

Jsem překvapen, ale fakt mile. Místo nadupaného akčňáku jsem totiž dostal ještě lepší kriminální thriller, jehož tempomat je nastaven spíš na vyhlídkovou trasu s krásným zátiším, než na zběsilou jízdu po německé dálnici. Jako byste se svezli napříč časem do doby, v které řádili borci jako McQueen, Bronson a Eastwood. Přesto tenhle film dokáže být napínavý, zábavný a chytrý zároveň. Mlátičky a přestřelky tu samozřejmě nechybí, větší důraz se však klade na příběh. Naprosto strhující je ale pětiminutová automobilová honička, při níž místo hudby slyšíte pouze skřípění plechů, policejní sirény a burácející koně pod kapotou Cruisova Chemroletu. Pokračování bych se rozhodně nebránil. (28.05.2013)