Knoflíková válka

Tak neviem, či film mal byť pre deti alebo pre dospelých. Niektoré znaky, ako veselosť, jednoduchosť hovorili za prvú možnosť a iné, ako náznaky vážnych vojnových otázok, za druhú. Krátke trvanie neumožnilo poriadne sústredenie na žiadnu oblasť a chýba aj atmosféra prvej, staršej verzie príbehu. Tá mi síce tiež neučarovala, ale tu ide už úplne o jednoduchý rodinný film s vystrájajúcimi deťmi. (18.05.2015)

,,NEJDŘÍV, TI VYTAHÁME PRSTY. PAK TI VYPÍCHNEME OČI. PAK TI UŘÍZNEME JAZYK A PTÁKA! POKUD HO OVŠEM NAJDEM. A NAKONEC TVOJE KOULE....“ /// Co vám budu povídat - každá válka musí mít svoje jméno…. Stejně jako Takashi Miike dělá osvětu mezi samuraji, zřejmě (jinej důvod nevidím) Ch.Barratier chce zapůsobit na tu drobotinu Evropskou. Klučičí války totiž zůstanou v dětských snech na furt. Stejně jako první lásky, nebo touha po hrdinství. Ti 12-15ti letý tady určitě najdou dost pozitiv. Možná i učitel(ka) dějepisu. Ale ortodoxní milovníci předlohy budou zřejmě špatně kousat nejen to, že tady jde o víc než o knoflíky. Tenhle film je jinej. Což by mohla bejt jeho výhoda. U prvniček. Ovlivněn dítětem svým – za 3* v pohodě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal Louis Pergaud v roce 1912 číst nebudu a na starý filmy seru. 2.) Vyrůstal jsem bez knoflíků. 3.) Říkaj mi ,,kulhavej pták“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE * NAPĚTÍ ne (03.08.2012)

Tak v mé době a v mém okolí se v dětství "Knoflíková válka" nečetla. Tím pádem je jasné, že ačkoli titul mi byl znám, jeho obsah nikoli. Stejně tak jsem neměla tu čest s originálem. Takže pro mě vcelku zajímavá podívaná, která je díky slušným dětským hercům a moc pěkné barevné výpravě stravitelná i pro menší diváky. Co se týče nějakých přidaných linií, mě osobně neobtěžovaly. (30.10.2012)

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Tohle se nedá považovat za adaptaci knižní předlohy ani za remake původní Knoflíkové války. Je to film, která nám naprosto jasně ukazuje, že ne všechno zlato se třpytí a že nic nemusí být tak, jak se zprvu zdá. Na všechny kluky se kouká hezky (zapadají do doby a prostředí) a důlky ve tvářích krásné Ilony Bachelierové vypadají na plátně taktéž příjemně. Původní příběh mám radši, ale i tohle mě čímsi zaujalo - možná tou myšlenkou, která není vidět... musí se cítit. 70% (30.06.2013)