Ledová archa

Dystopické scífko ktoré v priamočiarosti v smere ťahu na bránku v línii príbehu (prebojovanie sa rebelov zo zadnej časti vlaku do prednej ku samotnému despotickému konštruktérovi) sa snaží byť obzvláštnené postrannými líniami s presahom o sociálny komentár v rozdielnosti triedneho zadelenia spoločnosti, ale robí to príliš povrchne a skratkou. Plusom sú zaujímavé výtvarné riešenia ako aj kamerové kompozície stiesneného priestoru, ale príde mi to ako Bongov zatiaľ najslabší film. 7/10 (08.02.2014)

Bong Joon-ho potvrzuje svůj statut tvůrce zcela unikátních snímků, který dokáže bravurně skloubit velkolepou a divácky intenzivní podívanou s unikátní vizí a vrcholně autorským přístupem. Byť "Snowpiercer" vytvořil na motivy francouzského komiksu, v předloze se inspiroval pouze základní premisou, do které zasadil vlastní příběh (stejně jako v případě předchozích filmů také tentokrát je Bong režisérem i scenáristou, americký scenárista Kelly Masterson byl zodpovědný pouze za úpravu dialogů do angličtiny). Bong opět vyprávění staví na protikladných principech, z jejichž spojení vychází unikátní mnohoznačné dílo. Konkrétně tu tentokrát máme kafkovsky deprimující podobenství o našem světě a jednotlivci v soukolí rigidního systému rozvedené na půdorysu zdánlivě hollywodského (ale i ejzenštejnovského) příběhu o vzpouře, jenž je pojaté jako "blockbusterový projekt s ďábelsky nepředvídatelným dějem". Bravurní vyprávění nám spolu s hrdiny postupně odhaluje jednotlivé stupně hierarchie i složky zajišťující fungování mikrokosmu, ale současně jakoby mimoděk podsouvá indicie, jež až o mnoho později zapadnou do mozaiky celkového obrazu světa založeného na úzkosti a strachu. Jak příznačné, že tento svět má podobu vlaku, jenž se jako perpetum mobile žene po kolejích, které nemají podobu linie se začátkem a koncem, nýbrž nekonečné smyčky s pravidelně se opakujícími cykly. Změna v rámci tohoto sytemů je iluzí a vymanění se z něj lze dosáhnout pouze jedním jediným způsobem, který je ale stejně tak opojný jako droga i děsivý a definitivní jako apokalypsa. Tvůrčí princip společný pro předchozí Bongovy filmy, jenž můžeme popsat jako podmaňování si směru původně žánrového příběhu mnohoznačnými a komplexními postavami, je ve "Snowpiercer" doveden do maxima i meta reflexe - ideál lidového hrdiny a vzpoury proti establišmentu se postupně pokrucuje, jak se divákům odkrývá stále komplexnější pohled na zdejší svět, jehož jsou postavy neoddělitelnými a bytostnými součástkami. _____ Jak paradoxně v kontextu vyprávění a myšlenek díla vyznívá příběh distribuce filmu samotného. Co mělo být velkolepým příběhem o tom, jak osobitý tvůrce z Koreje vytvořil mezinárodní hit, nakonec skončilo krutým políčkem, ze strany vypočítavých Weinsteinovských sviní, které nelítostně zařízly jakákoli včasná mezinárodní uvedení filmu (s výjimkou Francie, kam byla práva prodána již dříve a kde se film objevil na pár menších festivalech a posléze i blu-rayi, který se stal zdrojem kopií, jež momentálně zaplavily internet a výrazně tak omezily šance na tržby z jiných zemí, kam se film po mnohaměsícovém handrkování konečně dostává). Nelze očekávat, že by se zhrzelý režisér i majoritní produkční společnosti CJ Entertainment po tomto důsledném připomenutí, kde je jejich místo v rámci globálního trhu, v dohledné budoucnosti pokoušeli o další projekt, který by překračoval hranice Asie a limitovaného uvedení v zahraničí - více ke kauze a jejímu průběhu zde. (13.04.2014)

Zlaté česko-korejsko-britsko-francouzsko-americké ručičky v netradiční sci-fi o "rychlíku co nestaví, nestaví, vůbec nikde nestaví", ve kterém je člověk člověku vlkem. A nezapře to svého tvůrce. Stejně jako jeho zbylá tvorba se to vymyká škatulkám; někdy i za cenu toho, že to působí poněkud samoúčelně a exhibičně, ale většinu času je to ku prospěchu celku. (13.04.2014)

Ten nejlepší katův šleh. Má to v sobě asijskou bezprostřednost i americký smysl pro akci. Mixuje to Matrix, Truman Show a za konec by se nemusel stydět von Trier. Takhle nějak jsem si představoval, že se amerického filmu chopí Park, ale musel jsem si počkat na Bonga. Nemyslím si, že to funguje dokonale (ta alegorie je trochu moc okatá a přitom nereprezentativní), ale umí to chytnout. (07.05.2014)

Hodně netradiční projekt podle francouzského grafického románu se znatelným rukopisem jihokorejského tvůrce kombinuje prvky videoherní estetiky, poetiky béčkového filmu a mnoha dalších vlivů, jejichž výčet by byl na delší dobu. Základní koncept je velmi jednoduchý - Země zamrzla, poslední přeživší cestují ve "Wilfordově arše" (vlaku) už 17 let okolo Země. V každém vagonu je něco (různé třídy lidí, různé zásoby jídla, pití, různé služby), přičemž platí pravidlo, čím více jste vepředu, tím se vám žije lépe. Film sleduje skupinu lidí v posledním vagonu, jež plánuje převrat. Jak postupují skrze vlak (vagony, resp. jednotlivými úrovněmi/levely, přičemž každá má svůj nezaměnitelný styl), mění se i vnímání existence vlakového expresu (postupným dávkováním informací). Finále (náznak zacyklení a alternativní cesta) už jen dokresluje celkovou promyšlenost konceptu. (15.09.2014)