Rytíř pohárů

Malicku, Malicku, už to nemáš v malíku. Předlouhé alegorické putování zavání duchovním sebeukájením, z něhož aspoň trochu vytrhává herecká sestava. Jenže kupříkladu dvě nejlíbeznější tváře dneška, tedy Blanchett a Portman, filmem víceméně prošumí, takže si na své přijdou pouze fanynky Christiana, páč mu kamera visí na xichtě jako estébáci na Havlově zadnici. (14.02.2016)

Alebo ako sa nám Malick stratil. Strom života bol ďalším posunom v jeho tvorbe a bol natoľko odlišný, že som jeho odlišnosť rešpektoval. To the wonder bolo príbehovo jednoduché, obrazovo podmanivé, ale bez presahu a bez výraznejšej emócie. A rovnaký je aj Knight of cups. Čo na tom, že sa tu zišla plejáda hercov, ktorý nemajú čo hrať. Pretože dialóg tu nie je skoro žiaden.. Len monológy, voiceovery, pláž, vtáky, púšť a hudba. Lubezki je stávka na istotu. Jeho zábery sú hravé a komponované s neuveriteľnou precíznosťou. Ak sa má novodobý Malick niečim pochváliť tak je to práve kamera. Ale to filozofovanie, zvnútorňovanie postáv k obrazu svojmu a bez vedomia, že to nie je film pre režiséra samotného, ale pre divákov tu tak bije do očí, že je to miestami až neznesiteľné. Nemôžem dať menej pretože umeleckú hodnotu nemôžem uprieť, ale tento impresionistický štýl sa na súčasnú artovú americkú tvorbu a keď na to príde aj tú európsku vôbec nehodí. A dôvod je jasný - hovorí o pekných myšlienkách veľmi povrchovo. Bez presahu. Bez priblíženia. Takže čo na tom, že je tu znázornených 5 vzťahov. Okrem záberov pláže a bosých chodidiel si z toho aj tak nič neodnesieme. (01.01.2016)

Jaké to je sledovat poezii? Jaké to je nečíst, nýbrž pozorovat v obrazové podobě básnických útvarů a citátů ze života nešťastného muže, kterému se nedaří nalézt ženu svého života? Spřízněnou duši, se kterou bude moct dlouhodobě žít? Jak by vypadalo vůbec takové zpracování, aby byla zachována struktura poetičnosti? Přesně na tyto otázky film odpoví tím naprosto nejlepším způsobem, jakým jen může. Výborné pojetí nápadu, úžasné navození filozofické atmosféry se špetkou zkaženosti a velmi dobrý Bale se zbytkem zajimavého obsazení. Film, který není nutně dějově ohraničený a je "pouze" rozdělen do kapitol, které se v konečném výsledku soustředí o jakousi hlavní myšlenku a o prožitek diváka, nepotřebuje dvouhodinovou minutáž, nicméně, to, jakým způsobem to Malick v konečném výsledku pojal dává pochopení, proč film nemohl být kratší. Tohle je něco, co je třeba prožít. Něco, do čeho je třeba se zadívat a zapřemýšlet. Osobně jsem velmi překvapený a nadšený. Nemám nic na vytknutí. Lepší to být nemohlo. (01.01.2016)

Aj Američania asi chceli silou mocou svoju "veľkú nádheru" (La Grande Bellezza)... Od Malicka už som si užil po To the Wonder ďalší "skvost", a neviem či ešte budem chcieť vidieť niekedy aj nejaké ďalšie jeho počiny. Nič proti poetickým či artovým filmom, ale keď sa do toho pridá ešte aj takáto experimentálna lyrická substancia, tak to stráca pre mňa v podstate zmysel. Celé to bolo ako jedna obrovská spleť záberov, ktorá bola síce vizuálne na vysokej úrovni, ale inak viacmenej nezmyselná. Škoda toľkých hereckých hviezd na takéto niečo... (14.01.2016)

Vůbec to jeho poetické fantazírování o životě (respektive o otázkách krize středního věku, což jsem si přečetl až tady) Terrenci Malickovi nežeru. Absence scénáře a autentické reakce herců byly zjevně myšleny jako pozitivum, ale z výsledného produktu to u mě naprosto vyznívá jako mínus. Co se týče budoucí fetišistické Malickovy tvorby, už budu nadále velice obezřetný. Tohle mu opravdu může žrát je Christian Bale, který bude podobně založený...3/10! (19.03.2016)