Temnota

Tady moc nevím co s tím.. Na jednu stranu filmu vlastně nemůžu vytknout nic zásadního, na druhou stranu takových těch drobností (jako, že se některé věci dějí příliš nepravděpodobně, že se některé postavy chovají přinejmenším divně atd..) tam pár je, trochu ruší a ve výsledku mě to vlastně něják zvlášť neoslovilo.... Ale mimo zajímavé hudby, příjemného castingu, hezké kamery bych vyzdvihnul minimálně dvě fakt působivé vraždící sekvence(aspoň pro mě na to byla radost koukat)... Tři a půl ;) (24.10.2014)

Bravurní giallo, na němž oceňuji především to, že: 1.) Obsahuje všechny Argentovy trademarky v té nejvybroušenější podobě: Hlediskové záběry berou dech, mizanscéna je komponována tak, že vzbuzuje akutní pocit ohrožení (zejména zahrada u moderátorovy vily, která je plná ostrých tvarů), gore je tak propracované, až je vlastně krásné (zde často vzpomínaná useknutá ruka) atd. 2.) Netrpí žádnými z typických Argentových nešvarů či nedostatků: Nad identitou vraha se vznáší skutečně napínavé mystérium, všichni herci jsou kvalitní a dokonce i dialogy jsou dobře napsány. 3.) Je zábavně sebereflexivní a podnětně se vyjadřuje k otázkám konstrukce detektivního / giallo žánru a vztahu autora ke svému dílu (jakožto i odpovědnosti za něj). => Osobně považuji Tenebre za jeden z nejlepších Argentových filmů, u nějž jsem se tetelil radostí daleko víc, než u mnohem opěvovanější Tmavě červené. (18.04.2013)

Giallo, ktoré podľa slov samotného režiséra Daria Argenta vychádza z jednoduchej inšpirácie – dva roky starého incidentu, kedy istý posadnutý fanúšik neustále telefonicky obťažoval svoj idol krvákov, až to začalo pôsobiť Argentovi značné nepríjemnosti. Hrozba fyzického násilia našťastie neprerástla slovné vyhrážky. Na tejto základnej báze strachu a prepojeniu vraha myšlienkami, prácou a životom svojho idolu, postavil Argento príbeh amerického spisovateľa hororovej literatúry Petera Neala. Jeho posledné knižné dielo TENEBRAE stojí pred, ale zároveň aj za desivou oponou vrahových činov. Knižný krimi román predznamenáva smrť. Niekto sa do jeho príbehu ponoril až natoľko, že zvraty v podobe vrážd mení na realitu. Kto je tým psychopatom zostáva až do záverečného odhalenia nejasné. ### Dnes už kritikmi, širokou diváckou obcou a cenzormi akceptované dielo, ktoré to ale u svojich distribučných začiatkoch nemalo jednoduché. Zákaz vo Švédsku, Nemecku, na Islande či vo Veľkej Británii, hovorí jasnou rečou. Čo sa týka britského trhu, kino premiéru malo “Tenebre“ v roku 1983, kedy o 4 sekundy skrátená verzia si to namierila do miestnych stánkov kultúry. V júni toho roku vydáva distribučné štúdio “Videomedia“ rovnakú verziu v podobe VHS nosičov. V marci 1984 sa cenzorom z BBFC prítomnosť “Tenebre“ na britskom trhu nepáčila, preto film na základe umiestnenia na zozname Video nasties sťahujú z distribúcie. K re-releasu sa pristúpilo až v roku 1999 zásluhou distribučného štúdia “Nouveaux Pictures video“ – verzia skrátená o 5 sekúnd. Uncut zostrih prichádza až v roku 2003 zásluhou vydania filmu v remasterovanej podobe na DVD – štúdio “Anchor Bay“, Rated:18. (06.03.2007)

Kostrbaté jsou některé triky a závěr, ale co se musí filmu nechat, to je naprosto skvělá hudba, kterou má svědomí kapela Goblin, s kterou Dario často spolupracoval. Abych byl ale přesnější, hudbu natočila pouze trojice členů této kapely, která je jinak čtyřčlenná. Na soundtracku jsou uvedeni jako Simonetti-Morante-Pignatelli, tedy nikoli jako Goblin. Ale je to opět jejich hudba, která film ještě o něco pozvedá. (29.04.2016)

Argentův snový styl, s diskofilními barvami tady dostal trošku na frak a jediné co je zde diskofilní jest ta muzika. Tohle už není klasický horor, jde spíš o hororovou detektivku jenž obsahuje i thrillerové prvky a samozřejmě notně překvapivý konec. Příběh sám o sobě má spoustu nudných pasáží a zasazuje děj převážně do slunného prostředí, jenž ubírá jeho tajemnosti. Narozdíl od Suspirie jsem u Tenebre postrádal atmosféru, či alespoň atmosféře něco podobného. Právě ta snová linka po které Argentovi filmy kráčí je zde nahrazena pouhou strohou realitou a posléze brutalitou. Troška gore a hodně krve, kýble, necky a lavory. vraždících scén jest tu poměrně dost, leckteré přímočaré a patřičně nerealistické. Výše zmiňovaná muzika už nezpůsobuje mráz v zádech, ale spíše pouze podkresluje jednotlivé záběry. Kamera je někdy až příliš statická, některé záběry jenž mají navozovat atmosféru strachu jsou spíše nudné a zdlouhavé. Dario se mohl na nějakou detektivku vykašlat a i když by tím utrpěla pointa, za atmosféru bych u Tenebre platil. Dávám slušné 3 hvězdičky, jelikož i přes tu spoustu nedostatků jest to italská hororová klasika a já jí nechci hodnocením nikterak ublížit. (22.08.2004)