Capone

Inšpiroval ma jeden odpadový komentár, ktorý sa tučným písmom blahosklonne snaží kritizovať vlastnosť filmu, ktorá je v konečnom dôsledku veľkou výhodou - zo všetkých gangsteriek, ktoré som zatiaľ videl, Capone glorifikuje mafiána zďaleka najmenej. Nuž ale nejedno dieťa, ktoré pred telkou čakalo s hračkárskou pištoľkou, je teraz sklamané. Keď chcete Hardyho ako mafiána vo forme, pustite si The Take alebo Legend, kde sa vám testosterónu dostane požehnane. Vždy lepšie, ako vyplakávať pri psychologickom filme, že nie je akčný. (08.05.2021)

Vždy jsem si tak nějak říkal, že kdyby se měl točit nový snímek o zřejmě nejslavnějším gangsterovi na světě, tak bych chtěl, aby se odehrával za jeho největšího rozmachu a triumfální vlády nad Chicagem. Bohužel, režisér Josh Trank se rozhodl jít úplně opačným směrem, jelikož jeho Capone zabírá pouze poslední životní kapitolu, v níž mručí, skuhrá, senilní a slintá, přičemž po většinu stopáže i blouzní. Jistě sami uznáte, že tohle se zkrátka na celovečerní snímek prostě nehodí. A nehodí se to ještě více když si uvědomíte, jak bohatý život Al Capone vlastně žil, což by zcela určitě vydalo na mnohem zhuštěnější a diametrálně kvalitnější filmové dílo. Tuto smutnou situaci ale nezachraňuje ani samotný Tom Hardy, který zde předvádí jeden z nejhorších výkonů celé své dosavadní kariéry. Tohle vážně hodně bolelo, pročež snímek Capone musím bohužel zařadit do škatulky největších filmových zklamání tohoto roku. „Do you know what the difference is, sir, between Adolf Hitler and Al Capone? Hitler’s dead. Capone lives like a king in Florida.“ (20.05.2020)

Zchátralý Al Capone, postižený zhoršující se demencí a bojující s následky infarktů a pohlavní nemoci, prožívá poslední rok života odkázaný na péči příbuzných, přičemž je v četných halucinacích konfrontován se svými dávnými hříchy a s brutální minulostí. I přes neatraktivně znějící námět to mohlo být přinejmenším zajímavé a pozoruhodně pojaté kontemplativní životopisné drama, avšak jeho realizace je velmi nešťastná. Repetitivní motivy ani Caponeho blouznivé vize nemají prakticky žádnou pointu a celý film je tudíž tak nějak o ničem a rozpadá se stejně jako mysl hlavního hrdiny. Díky hercům to alespoň není trapné a nechtěně směšné. Dalo by se to shrnout jako neuspokojivé čekání na to, jestli si nakonec Capone vzpomene, kam ukryl své ulité miliony, nicméně daleko větší záhadou je, jak se podařilo Toma Hardyho přemluvit k přijetí role, v níž coby nejslavnější gangster v dějinách jenom kadí do plenek, mumlá italské nadávky, cucá mrkev a vypadá odpudivě. (21.10.2020)

Svébytný autorský pohled na poslední rok života Al Capona. Hardy se vyžívá v bizáru a jeho proměna v neurosyfilidou prolezlou trosku, která si kadí do gatí je dokonalá. Scénář je spíše sérií halucinací vyhasínajícího mozku (snažícího se upomenout na umístění zakopaných deseti milionů) promíchaných s realitou a vzpomínkami na mučení a zabíjení. Umí šokovat i překvapit (vydloubnutí očí), ale schází mu výraznější dějový oblouk. Přejmenování Fonzovi spíš uškodilo, protože skoro každý čekal mafiánskou klasiku. Šáša Krusty se zlatým kulometem jim bude málo. (22.05.2020)

Asi jsem to nepochopil. Tom Hardy si chtěl střihnout životní roli gangstera. Pokud by se zaměřil na poslední období své vlády a období ve vězení, mohl z toho vytěžit maximum, včetně Oscara. Místo toho se zaměřil na období, kdy si Fonso sral do plen a minimálně ve třech filmových momentech to zabředlo do nechtěné komediální-karikaturní estrády. Což zcela jistě nebyl záměr filmařů, o tom jsem přesvědčen! (30.05.2020)