Stejná srdce

Stejná srdce je ambiciózní TV film, jehož pilíře úspěchu tkví ve velice dobrém hereckém obsazení a zejména v ožehavém námětu. Je opravdu zajímavé sledovat, jak to všechno vypadalo na počátku 80. let minulého století v LGBT komunitě, když se na světlo světa vynořilo nezastavitelné zlo v podobě AIDS. Každý se s touto problematikou tehdy vypořádával po svém - někteří se to snažili řešit hned v počátku, jiní tuto hrozbu ignorovali až do děsivé smrti nebo jen prostě nečinně přihlíželi. Film mapuje celkem rozsáhlé období a podává vcelku autentickou výpověď o tom, co se onehdy dělo. V rámci TV filmů jde rozhodně o nadprůměrný kousek, který si zaslouží diváckou pozornost i kritické uznání. Vskutku sugestivní výlet do období jednoho z největších milníků medicíny ale i lidstva samotného, který nabízí hutný materiál k zamyšlení. (26.01.2016)

Proti homosexuálům vůbec nic nemám. Vážně ne. A když někomu řeknu "ty buzerante!", tak to pochopitelně myslím jako urážku, rozhodně mu tím nesděluji smutnou životní pravdu, díky které přijde o práci, zruší si předplatné měsíčníku Bobři všeho druhu, umlátí přítelkyni análním kolíkem a začne agilně obsluhovat pánské řitní věnce. Já osobně preferuji spíše osoby s kundami, leč musím kriticky konstatovat, že jejich lovení je poslední dobou veskrze náročné. Moje poslední dívka, se kterou jsme se bezmezně milovali, mi uhranula hned z první, a to převážně svýma blankytnýma očima, plnými brunátnými rty a okázalými tvářemi, jež byly nesouměrně posety křiklavými ruměnci. Byla úžasný, nevinný, subtilní andílek. Ale musel jsem o její lůno bojovat déle, než by mi bylo milé, neboť její přátelé ze mě nebyli příliš nadšení a také byla často proti své vůli držená doma jen kvůli tomu, abychom se nemohli vídat. Byla to prostě intenzivní, neutuchající smršť nepřízně, jež dramaticky sabotovala naši mladou lásku. Nakonec mi však šla naděje vstříc náruči a já sehnal ideální štípačky na plot, pásku na koberce, paralyzér a dvě plata rohypnolu, takže všechno dobře dopadlo. Na můj vkus byla sice krapítko postarší a zhýralejší, nicméně i když jí bylo sedm, tak vypadala na čtyři, čili pohoda. Někdy si však říkám, jestli mi ta námaha stojí za to. Kopat každý týden na zahradě hluboké mělké hrobečky, no nevím. Jasně, ty jahody, které na nich pěstuji, nikdy nebyly chutnější, ale stejně. Někdy prostě přemýšlím nad tím, že bych se dobrovolně překvalifikoval na kokotí vjezdovnu. Na druhou stranu, třeba buzna už jsem a ani o tom nevím. Prostě jsem ještě nikdy nenarazil na anál nějakého překrásného fešáckého chlapce, který bych chtěl okamžitě a klidně i na sucho vymrdat. A není se čemu divit, moc pánské prdele nezkoumám, neboť z té trošky nahých řití, co jsem kdy viděl, se mi žádná nijak zvlášť nelíbila, vesměs mi vždycky akorát tak zkazily den. Ale nepochybně existuje celá řada mladých, pevných, precizně zaoblených zadků sladkých pytlonosičů, u kterých bych si již při prvním nesměle letmém pohlédnutí řekl: "Jop, tak tuhle prdel chci okamžitě vyprcat! Pusťte mě k němu, ať mu můžu do tý kakaový lahody zašroubovat stožár! No nic, od týhle chvíle bude můj čurák bydlet u něj v prdeli a nastěhuje se tam s koulema až po kořen!". Takže kdoví. Někde tam venku bezpochyby pochodují chlapci s péry a anály, jejichž strupovité povrchy bych tuze rád namasíroval svým mrštným jazýčkem za použití speciální techniky Krouživý orel, nicméně jsem ještě nenarazil na ten pravý čokoládový homotunel. Jednou ten den snad přijde, avšak do té doby milerád zůstanu u žen, fenek, dětí a vysavačů. (24.11.2014)

Při představě, že se budu víc než dvě hodiny na film o AIDS, mě lehce jímala hrůza. Je pravda, že se ve filmu střídají lepší momenty s těmi horšími (zvlášť některé výlevy Marka Ruffala byly trošku otravné), ale celkový dojem nestihly zkazit. Ve výsledku jde o zdařilou dokumentaci počátků nemoci a boje proti ní a většina herců je natolik sympatická, že jim prostě budete fandit. HBO zkrátka opět nezklamalo. (14.08.2015)

Upřímně řečeno, „teplejší“ film jsem asi ještě neviděl. Hlavně ten rozjezd je v tomto ohledu výrazný, ve druhé půlce už film drtí diváka bezprostředním pohledem na marný boj s neporazitelným virem. Asi nejvíc mě dostala scéna s nežádoucím tělem a závěrečné listování novými vizitkami do „sbírky“. Julia Roberts mnohem lepší v Blízko od sebe (ale bylo to hodně dáno i rolí trochu podivné doktorky), Jim Parsons přesvědčivý jen v některých polohách (pořád v něm vidím někoho jiného…). Herecky tak vládnou Mark Ruffalo (jak jinak), Matt Bomer (klobouk dolů, jak zhubnul) a Taylor Kitsch (ten se mi líbí čím dál více, věštím mu hodně slibnou budoucnost). (08.10.2014)

Dlouho jsem neviděla tak skvělý film, kde by mě každý herec, co ve filmu hraje doslova šokoval svým hereckým umem. Herecké výkony jsou na tomhle filmu to nejlepší, především Mark Ruffalo. Téma AIDS se filmový tvůrci snaží natáčet a vymýšlejí různé triky, aby si diváka získali. Tenhle film si mě získal hlavně srdcem, nejen že se jedná o dokonale romantický příběh s nádechem dramatu, ale zároveň se věnuje tématu 80.let, kdy za AIDS "mohli" homosexuálové, nebo-li skupina lidí, kteří v tu dobu byli nenávidění. Tenhle film se snaží přesvědčit, že jsou stejní jako my všichni. Mají "Stejná srdce" a jsem ráda, že se Ryan Murphy a Brad Pitt do tohoto vložili, protože tohle byla trefa do černého. Bravo! (29.12.2014)