Past

Zdálo by se až nereálné, aby film z roku 1950 pojednávající o akci odbojové skupiny plný výslechů a motáků mohl být dobrý, ale to by nesmělo jít o Fričovu režii. Krátce po válce ještě nebylo zvykem, aby univerzální šablonou pro zobrazování gestapa byly trapné karikatury. Vše, včetně reálií a emocí, bylo ještě v živé paměti a i když Past jen lineárně vypráví o jediné přehledné akci, ve které je na hrdinnou příslušnici českého odboje nasazena německá konfidentka, výsledkem je zdařilý napínavý film. Postavy nejsou jednoduše černobílé, zejména vše, co se týká bývalé herečky Herty (v podání skvělé Majky Tomášové) stojí za pozornost. Jediné, co vyznívá rušivě, je výběr nepůvodní hudby. Je skutečně velmi nepravděpodobné, aby v kavárně jako taneční hudba začátkem 40. let zněly melodie Friedricha Holländera Nimm dich in Acht vor blonden Frau'n a další písně z filmu Modrý anděl (1930), který byl za války už pasé a samozřejmě Marlene Dietrich byla v té době jako americká občanka nepřítelem Říše. (31.08.2020)

Sem tam sice drobátko přehnané štěstí, ale jinak výtečně vykonstruovaná zápletka. Ovšem s poněkud budovatelským koncem. Ale co se dá dělat, za správně odpornou blonďatou mrchu jsem ochoten to prominout. Nemluvě o tom, že takhle mladou Vlastu Chramostovou prakticky nikde neuvidíte:) Už tenkrát dokázala dobře zahrát, i když ještě zdaleka nebyla ve své nejlepší formě. (07.06.2007)

Příjemné překvapení letního večera. Bylo velmi zajímavé sledovat, "jak nás ti gestapáci kdysi vlastně brali", co jsme pro ně znamenali. Podle konspirací a plánů představitelů Gestapa, které osnovali, byli pro ně Češi docela oříšek. Hrubou silou a terorem, ale i intrikami a důkladně promyšlenými akcemi se z nás snažili udělat pokorné a vystrašené otroky. S velmi nejistým výsledkem. Aspoň takový dojem jsem z filmu měla a hodnotím nadprůměrně. (23.07.2014)

Silně naivní závěrečný zátah působil ve srovnání s mrazivým zbytkem filmu jako pěst na oko a chtě nechtě za něj musím ubrat hvězdičku. Jinak ale bylo všechno v nejlepším pořádku - ze scén z Pankráce se až zvedal žaludek, Dalibor C. Vačkář opět složil skvělou hudbu a herci byli do jednoho stoprocentně přesvědčiví. (28.05.2017)

Past je celkem slušným protektorátním dramatem. Příběh se odehrává těsně po Heydrichiádě v roce 1942. Gestapo stupňuje agresi vůči odboji i obyvatelstvu a jakákoliv podvratná činnost proti Říši je velmi nebezpečná. V případě dopadení je kriminál i s vidinou koncentrákui vykoupením po hodinách mučení v Pečkárně. Hlavní roli si zde střihla mládím kypící soudružka Vlastička Chramostů a přiznám se, že mi tu až tak nevadila. Zjistil jsem, že je snesitelnější jako mladičká komunistická (jak jinak) odbojářka, než např. jako pracovnice traktorové stanice, která překračuje plán při rozorávání mezí (což byl další z jejích hereckých majstrštyků)... Protivníkem je jí Majka Marie Tomášová, která jakoby vypadla z oka Marlene Dietrich. To mi umocňovala i hudba v kavárně, kde orchestr hrál jen písně Marlene... Zkrátka Herta Lanz byla baba a při pohledu do jejích očí bych asi taky lecos vyzvonil o odboji :-))). Zaujal i Holub jako vrchní komisař - gestapák a Mareš jako typická gestapácká mlátička s vyhrnutými rukávy, kravatou a rukavicemi na rukou.... Co si budeme povídat, točilo se to v roce 1950, takže odbojáři jsou jen komunisté. Do výtisků novin hoši vkládají rudé právo a obrázky Stalina... Naštěstí tam té agitace není až tak moc a první dvě třetiny filmu mají solidní spád. Ke konci se z gestapa udělá banda pitomců, což filmu krapet ubralo na reálnosti a shodilo mu u mne hodnocení o jednu hvězdu. Každopádně ze série budovatelských snímků z tohoto období je Past dobře koukatelné dílo se skvělou atmosférou čtyřicátých válečných let v protentokrátu. Solidní tři magnetické výbušniny. * * * (28.03.2013)