Past

Perfektní drama odehrávající se za doby Protektorátu. Hodně se mi líbilo, že i když vzniklo na začátku 50. let, ideologicky je téměř nepoznamenané (když opominu tu scénu, jak Ráž schovává do protektorátních novin výtisky ilegálního Rudého práva s Leninem a Stalinem na titulní straně). Skvělá temná atmosféra, napětí až do úplného konce a především skvělé výkony, hlavně Vlasta Chramostová. (02.11.2010)

Keďže spolukomentátori tu už veľa vecí vychytali, len tri poznámky na okraj: mimoriadne pôsobivá bola úvodná znelka sprevádzajúca titulky. Údernosťou a naliehavosťou sa u mňa zaradila na druhé miesto hneď za Herrmannovu mrazivú úvodnú skladbu k Hitchcockovmu Psychu. "Dojemné" bolo masové radostné vítanie nacistických vojakov českým obyvateľstvom na vlakovej stanici v úvodnej scéne, kedy esesáci vystupovali z vlaku popísanom heslami ako "Gegen Stalin". No a tiež, keďže žijeme v dobe prívlastkov, pohrával som si počas stiesnenej atmosféry príbehu s pojmami ako nazi-noir, či BAM-noir (BaM = Böhmen und Mähren noir). Ale nakoľko som si do tejto škatuľky vedel zaradiť už len zo dva tri filmy (Smrť sa volá Engelchen - obe verzie, Kapitán Dabač), nechal som škatuľkovanie len pre tento komentár. (23.07.2014)

Martin Frič patřil k režisérům, kteří dokázali i v budovatelsky orientovaném období první poloviny 50.let točit velice kvalitní filmy. V tomto polozapomenutém válečném snímku až do konce se stávají hlavními protagonistami dvě ženy. Poprvé se setkávají v cele v zdánlivě stejné pozici vězenkyň, jenomže jedna z nich je statečná hrdinka a druhá nacistická mrcha... Od úvodního příjezdu vlaku z filmu dýchá nadupaná hustá atmosféra, silně propracovaná psychologická stránka a postupně rostoucí napětí, které se neustále stupňuje a končí až posledním výbuchem v závěru. Poměrně drsné scény z věznice i výslechové místnosti odlehčuje alespoň neutíchající pocit jisté naděje. Past se může svrhnout na každého, kdo je do špionážního zločinu zamotán, ať stojí na kterékoliv straně... Velikou hereckou příležitost ve filmu dostala začínající Vlasta Chramostová, která zde již ve 24 letech prokázala svůj hluboký dramatický talent. Roli její přetvařující se sokyně se skvěle chopila téměř neznámá Majka Tomášová (jež si narozdíl od své slavnější jmenovkyně již víckrát další významou roli nezahrála), v některých scénách připomínající západní hvězdy stříbrného plátna. Snímek doprovází zajímavé herecké výkony i ve vedlejších rolích v podání Otomara Krejči a Vladimíra Ráže, spieciální znímku si zaslouží slizoun gestapák v podání Jaroslava Mareše. Jako celek výtečná záležitost, jež spolu s o rok starší Dalekou cestou v rámci filmů s tematikou 2. světové války rozhodně stojí za pozornost! 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) (17.01.2018)

Hnusní fašouni se za pomocí kolaborantů snaží rozbít činnost Českých partyzánů. Narafičí na ně celkem promyšlenou past, ale kam se hrabe hloupej Skopčák na vychcanýho Čecháčka! Ok jak už je u podobných filmů zvykem, tak se divák při sledování neubrání jisté dávce naivity, taky to nemá žádný strhující tempo, ale zase se pozná Fričova jistá režie a výkon obou dvou hlavních představitelek je určitě slušný. Takže nadprůměr jo.60% (05.03.2016)

Když jsem včera v noci dokoukal. Dnes ráno otevírám okna do zmrzlé zahrady. Je osm nebo devět hodin. Hlavou mi běží děj, záběr po záběru. Nevlídná Pečkárna, beznadějné místo, kde umírali lidé. Extrémy se přitahují. Hrdinka a konfidentka. Co říct? Občas napětí, občas drama, které ovšem za zhlédnutí stálo. (09.03.2018)