Život Adèle

Pocit hmatatelné reality a komplexního nahlédnutí do života Adele navozuje Kechiche téměř všudypřítomnými detailními záběry na tváře hereček, které samy o sobě dokáží zachytit i ty nejsubtilnější emoce a pohnutky - hlavně díky tomu dokáže tříhodinový dialogový film udržet pozornost a navodit iluzi skutečného vztahu mezi Adele a Emmou, i když příběh žádným zásadním způsobem nevybočuje z klasické dějové struktury. Právě onen důraz na intimitu danou atypickým záběrováním, díky níž diváci až perverzně nahlížejí do životní epizody jedné dívky/ženy, je zcela zásadním ozvláštněním jinak velmi předvídatelně plynoucího festivalového filmu. Kapitolou samou o sobě jsou i explicitiní sexuální scény, které narušují zažitou představu o tom, co je na plátně ještě zobrazitelné a jakou to má funkci. Tyto momenty (stejně jako mnoho dalších) však nejsou nositeli dějových informací, ale spíše slouží k co nejvěrnějšímu zachycení dané atmosféry, pocitů a emocí hlavních představitelek. Čemuž přidávají dokonce i zdánlivě nesouvisející scény mimo ústřední vztahovou linii (protestování v ulicích, výuka ve škole...), v nichž se zásadním sjednocovacím motivem stává mimo jiné i vyznamotvorná hudební složka a práce s modrou barvou (odtud originální název komiksové předlohy). Z Životu Adele tak nakonec zůstanou pouze silné pocity a vědomí dvou téměř geniálních výkonů hereček, jejichž nejvypjatější scény vždy dosáhnout požadovaného emocionálního účinku na diváka, než samotný příběh, jehož odvyprávění by klidně zabralo polovinu času. Stále je to ale film, který by neměl uniknout pozornosti, jelikož dokáže být v některých momentech opojným i devastujícím zároveň - a to samozřejmě v nesmírně pohlcujícím slova smyslu, v němž dění na plátně na chvíli vypadá jako skutečný život. P.S.: Adèle Exarchopoulos je objev. (23.11.2013)

Výborné. Sice to není zdaleka čistých pět hvězd a je to tak trochu hra na jistotu (zhruba první půlhodinu jsem se neustále děsil, že je to kopie Mezi zdmi), ale za výkony Seydoux a Exarchopoulos (nedá se říci, která je lepší), za práci s modrou a vůbec za tu celkovou čistotu a ohromující upřímnost, realističnost a odvahu - zejména v naturalistickém zobrazování tváří tak, jak ve skutečnosti vypadají...ale samozřejmě i za sexuální scény - si to Kechiche zaslouží. Není to absolutně strhující a geniální filmařské dílo, ale pedantsky vycizelovaný film, šlapající jako švýcarské hodinky ano. Vynikající vrcholnou scénu v kavárně si pustím asi ještě mnohokrát. ** update: s odstupem času dojem lehce zeslábl a film se jeví ve svém ryzím realismu docela ploše, chybí něco nedořečeného, otevřeného, vše je příliš jasné a jasně dané. (10.12.2013)

Ou man, ten scénář je tak uhozenej, jako většina těchto filmů a soudobá duhová komunita (bez pardónu). Bullshit střídá ještě větší teatrálnost, ba dokonce je všem "neznalcům" zbytečně předložen dlouhý milostný akt. Zůstala jsem nad tím zaraženě viset a vůbec nad celou tou pubertální zápletkou. Jedno velké WTF a to jsem prosím lesba. (14.12.2013)

Velice velice zajímavý film. V mnoha ohledech vymykající se běžné produkci a posouvající pravidla točení i hraní. Výkon Adèle Exarchopoulos je neuvěřitelný a musel být obrovsky vyčerpávající. Její obličej uhraje s přehledem 3 hodinový film spočívající z velké části z detailů její tváře aniž by nudil. Naopak. Adele trvá pocitově nanejvýš 2 hodiny a obzvlášť v některých chvílích vás přemýšlet o čase ani nenapadne. Většina vypjatých scén je naprosto skvěle zvládnutá a působí silně realisticky, což samozřejmě podporují především zmíněné herecké výkony. Nicméně na konci filmu jsem nedokázal určit, co že se vlastně Život Adele snažil sdělit a kam ty 3 hodiny mířil. A tak tenhle film působí jako několik spíše oddělených dokonalých scén a životních etap, které vás silně rozžvýkají ale nedodají vám závěrečnou pointu. 8/10 (20.01.2014)

Čo treba prijať? Ako vo veľa francúzskych filmoch, aj tu postavy hovoria múdro o literatúre, sú umelcami, sú ako hrdinovia francúzskej literatúry, ktorú v škole analyzujú. To trocha prispieva k schématičnosti, úsmevne pôsobí charakterizácia rodín hlavných hrdiniek cez jedlo, konzervatívny rodičia jedia stále špagety, liberálny rodičia majú na obed ustrice a morské plody. To sú však len detaily a dajú sa vlastne úplne v pohode prijať ako set up fikčného sveta, aj keď mne osobne už lezie na nervy táto predstava Francúzov o sebe samých ako o kultivovanom národe, kde sa všade pretláča ich bohatá umelecko-kultúrna minulosť. Podobne by sa dalo za schematické považovať aj štylistické uchopenie. Je to natočené takmer identickým spôsobom ako napríklad Medzi stenami (takmer len detailné zábery, dlhé sklo, široké plátno), nedochádza tak k žiadnemu ozvláštneniu, je to štandardný spôsob akým sa francúzske filmy snažia navodiť pocit realističnosti. Ozvláštnenie prichádza zrejme na poli hereckých výkonov. Nekonečné množstvo detailov na tvár hlavnej hrdinky spôsobuje jemnú únavu a zovšednenie a možno práve tak sa približuje životnej nedejovej atmosfére. Film je však precízne vybudovaný na úrovni scenára a cez zobrazenie jednotlivých štádií a nuáns v emočnom a sexuálnom živote hlavnej hrdinky vytvára kontinuálnu antropologickú štúdiu. Antropológia nie je v prípade Kechicha zlé slovo. Na svoju titulnú postavu sa podobne ako v Čiernej venuši pozerá skúmavým pohľadom odhaľujúcim a akcentujúcim anatomické a fyziognomické detaily. Adel je podobne ako Čierna venuša outsider (jedna je lesba, druhá evolučný unikát) naplno zmietaný svojou telesnosťou, ktorého nie je spoločnosť normálnych ľudí ochotná prijať, a ktorému jeho odlišnosť spôsobuje zložité a bolestivé ľúbostné eskapády. Erotické scény vôbec nie sú pornografické, dokonca ani erotické nie sú veľmi, opäť je to skôr odosobnený vedecký prístup............P.S. : Neodpustiteľný grc sú obrazy druhej hlavnej hrdinky. Čakal by som, že namaľuje niečo iné ako gýčové prefabrikáty, ktoré by pôsobili nevkusne aj na stene v treťotriednej kaviarni. (27.06.2013)

Filmová výzva 2018 - TOP 10 států. Život Adèle obsahuje vše to, co se mi na Francii a francouzských filmech líbí. Neskutečně nádherný, procítěný, barevný a vzrušující film. Obsahuje řadu dlouhých, nezapomenutelných scén, které mi na dlouho utkví v paměti - zejména rodinná večeře s ústřicemi, hádka, scéna v baru, oslava narozenin. A Lykke Li a její Follow the rivers je doslova hymnou k tomuto snímku, lepší ústřední písnička neexistuje. Adèle Exarchopoulos je vskutku mignonne, jak ve filmu zazní a hlavně předvádí famózní herecký výkon, to je objev jako Marina Vacth. A Léa i Hollywoodem protřelá herečka nemůže zklamat ani s krátkými modrými vlasy. Já bych u tohoto příběhu vydržel klidně i šest hodin a to dlouhé snímky zrovna nevyhledávám. Cannes pour toujours! (08.08.2018)

Proč jsou z toho všichni tak pos****? Zdlouhavé a nudné pasáže, nesympatická hlavní postava, která pořád jen fňuká, byla jsem z toho akorát otrávená. Film jsem viděla v kině a ani to nebylo nijak na rozporuplném, spíše negativním zážitku vidět. Občas jsem se pousmála, protože jsem věděla o čem je řeč, ale těchto světlých okamžiků bylo opravdu poskrovnu. (12.12.2013)

Neuvěřitelně osobní a intenzivní podívaná, někdy snad paradoxně až moc. Zvlášť ve druhé polovině film při své tříhodinové stopáži není úplně příjemný ke sledování. Ale o tom to celé je. Život taky není vždycky příjemný k žití, co si budeme povídat. A Kechiche do svého komplexního portrétu proměny hlavní hrdinky dokázal protlačit neuvěřitelné množství takových životních pocitů a pravd, které každý z nás neomylně pozná, nehledě na jeho sexuální orientaci, náboženské přesvědčení nebo životní filozofii. Podobně silně jsem kontakt s hlavní hrdinkou na plátně u jiného filmu ještě nepociťoval, k tomu jistě dopomáhá množství detailů a práce kamery celkově, hlavní zásluhu na tom ale má bezesporu ohromující objev v podobě Adèle Exarchopoulos. Její živelný vztah s Léou Seydoux je středobodem, se kterým celý film stojí a padá, obě jsou naprosto fantastické a jejich přirozenost je často vyloženě odzbrojující. Především první dvě hodiny filmu jsou prakticky dokonalé, fungují emoce, vtažení do osudů hlavní hrdinky a fascinace nad jemným zachycením její postupné proměny z nejisté holky v ženu. Poslední třetina už mě trochu ztrácela, protože, co si budeme povídat, ono výše zmíněné vtažení je docela vyčerpávající proces a Život Adele by se určitě nevešel do TOP 5 nejveselejších filmů posledních let. Ale za tu trochu námahy, kterou od diváka vyžaduje, se dokáže odvděčit fascinující podívanou, komplexní a především naprosto jedinečnou. A se skvělým finále. Komiks si musím sehnat. 85 % (29.01.2015)

<3 (17.11.2013)

Nejsem lesbička a podobná témata mě za srdce nechytají. Dokonce mě neodzbrojilo ani žužlající, soplící a slintající cosi, co chtělo v diváku evokovat úžasnou naturalitu. Na druhou stranu musím říct, že se mi lépe koukalo na lesby, než kdybych koukala na gaye. Je mi jasné, že nebudu s touto glosou soutěžit o nejsofistikovanější komentář. Tak aspoň ještě dodám - stopáž byla zbytečně předlouhá. Výkony obou protagonistek jsou parádní, ale sympatičtější byla jednoznačně Léa. Adéle to přepalovala a zároveň v ní bylo něco protivného, nesympatického a těžko jsem se s její osobností identifikovala. (02.02.2019)

Úprimne neveril som, že to dokážem dopozerať. Pre mňa neuveriteľne rozťahaný film. V čom je u mňa najväčší problém? V tom ako to režisér Kechiche podal. Filmy zložené prevažne z detailov neobľubujem, ale niekedy príde taký čo ma odrovná - Sokurov Faust. Tento film mal byť intímnou sondou, ale v skutočnosti ňou bol len v prvej kapitole. Druhá kapitola " toho dospelého" života by bola totiž úplne rovnaká aj keby Adéle chodila s chlapom. Možno vidíme svet, kde sa problémy neriešia a radšej sa klame, ale akosi prestávam veriť, že tomu tak skutočne je. Hlavne ak pre nás niekto niečo znamená. Skôr ako o láske mi to prišlo ako film o túžbe. Takej, ktorá dokáže ničiť, ale byť aj pekná. Problém, ktorý s tým ale mám je ten, že napriek dĺžke sa Adéle nejako nezmení. Stáva sa jej veľa vecí. Na mnoho z nich má aj svoj subjektívny názor, ale na konci je dospelá preto, lebo zem sa otáča okolo slnka a tým pádom všetci musíme starnúť. A Adéle nie je výnimkou. Možno si nemôže dovoliť robiť chyby ako za mlada, ale stále nevie ako život správne uchopiť. Jednaj je obklopená celou lesbickou komunitou, ktorá používa slová ako dekadetné a hlboké ( čo mi príde neuveriteľne vtipné), alebo komunitou, ktorá je strašne povrchná. Keď máte na výber len z týchto je celkom logické kam sa pripojíte - pretože pri umelcoch sa aspoň dozviete niečo nové. Ale pravdou je, že ani do jedného z tých svetov nepatrí. A možno keby žila niekde inde, možno by mala pekný život. Lenže zmätenosť všetkého čo sa okolo nej deje a nárokov spoločnosti z nej spravili zmätenú dievčinu. Adéle je vo svojej úlohe neprekonateľná. Jej úsmev, jej plač( aj keď ten mi prišiel po niekoľkých scénach samoúčelný) a jej názory. Rozhodne spravila pre film viacej než sa dá povedať o akomkoľvek filme Maryl Streep. Ale výsledný dojem je taký nejaký. Na jednu stranu oceňujem spôsob, otvorenosť, formu, výkony. Na druhú stranu takýchto " realisticky " poňatých filmov začínam mať dosť. Erotické scény potešia, mňa potešili hneď dvakrát, ale ak príbeh o láske a túžbe budem trocha tradičnejší a pustím si radšej vo filme spomínané Nebezpečné známosti(akúkoľvek verziu). A komiks je predsa len o niečo lepší. (13.12.2013)

Musím priznať, že som sa na film veľmi dlho tešila a preto som sa paradoxne bála sklamania, lebo viete, ako to chodí-príliš veľké očakávania na koniec končia sklamaním. Na šťastie nie v tomto prípade! Na začiatok poznamenám, že stopáž mi vôbec nevadila. Páčil sa mi aj akýsi otvorený koniec-mám rada tento typ filmov, dáva priestor úvahám a fantázii. Všetka česť réžii aj hlavným predstaviteľkám, pretože som ešte nikdy- skutočne nikdy, nevidela takúto esenciu reálneho citového šialenstva preneseného tak autenticky do filmu, že som chvíľami zabúdala zatvoriť ústa v nemom úžase. Nebudem rozoberať všetky charakteristiky, ktoré zazneli v predchádzajúcich komentároch typu- naliehavý, intenzívny, hlboký, atd., áno, všetky tieto sedia. Podprahová erotika mohla miestami pôsobiť prvoplánovo, ale bez nej by splynutie s hlavnou hrdinkou pravdepodobne nebolo tak dokonalé a úplné. Veľmi sa mi páčila scéna s večierkom a rozhovormi s priateľmi Emmy, navodila vo mne pocit pohody a súznenia tej ľudskej skupinky naladenej na rovnakú vlnu. Nepopieram, že rozhovory o umení boli tak trochu odfláknuté, ale nejde predsa o dokument o Klimtovi či maliarstve. Predpokladám, že im venovali minimálnu pozornosť s cieľom neodradiť diváka, ktorý nemá k maliarstvu vzťah. Ja osobne som sa na film dívala kvôli emocionálnej stránke a dosahu diela, nie kvôli filozofovaniu o rakúskom symbolizme a secesii. Citová línia aj scény s lesbickým sexom bravúrne prevedené na plátno, ma tak pohltili, že som ten film žila! (05.01.2014)

Vcelku banální příběh, zpracovaný ovšem tak intenzivně, že až mrazí. Dokonalou studii síly lidské vášně táhnou brilantní herecké výkony a k totální uvěřitelnosti dotahuje kamera, která jde "až pod kůži". Jen bych možná zkrátil některé dialogy... 8/10 (10.12.2013)

Taký obyčajný príbeh o jednej lezbe, ktorá na strednej objavuje svoju orientáciu so staršou a skúsenejšou lezbou. Je to pojaté natoľko civilne, že mi to pripadalo až príliš fádne a nudné. Plus trojhodinová stopáž je fakt neznesiteľná. Kľudne by sa ten príbeh dal vyrozprávať za polovičnú stopáž a bolo by to svižnejšie. Emocionálne ma to ale úplne minulo. Mal som pocit, že viac ako hĺbke postáv sa režisér venuje množstvu erotických scén. Až to vyzeralo jak soft porno. Fucking Åmål na rovnakú tému ma bavilo oveľa viac. 5/10. (13.01.2020)

Mimořádný potenciál efektivně zabily postavy a stopáž. Délka filmu je silně přestřelená, každé druhé "hloubavé" scéně by přísnější střih určitě neuškodil. A navíc skutečnost, že dobrých 20 % času je v podstatě lesbické porno (navíc zcela bezúčelné), taky o něčem vypovídá. Ale což, proti gustu... Co se týká postav, tam je problém trochu větší - kromě hlavních hrdinek jsou všechny ostatní charaktery naprosto ploché, což je přinejmenším škoda, například alespoň zmínit osud rodičů Adele by nebylo od věci. Na druhou stranu musím ocenit formu a psychologickou evoluci Adele, potažmo Emmy. Téměř dokumentární záběry ve mě skutečně budily dojem, že sleduji něčí život. Zásluhu na tom mají patrně také herečky, které své postavy hrají opravdu přirozeně, prakticky je žijí. A to je asi nejsilnější stránka Života Adele. BTW Přišlo to jenom mně, nebo všichni v tomhle filmu jedí špagety jako prasata? :D (15.08.2014)

Hodně dialogů, vlastně tři hodiny a není to zas tak špatné. Dá se to celkem slušně sledovat a nechávat se poučovat o životě. Jenže, když pak Adéle prohlásí, že Rocková hudba nemá melodii ani pořádná slova, ubral jsem jednu hvězdu. CITÁT - Takové věci jsou nad moje chápání....... (01.09.2014)

Nejsem lesba, ale Život Adél, dle mého mimořádně realisticky znázorňuje vývoj vztahu dvou dívek. Obdivuji mnoho detailů, které režisér citlivě přesunul na plátno. Vývoj ústřední hrdinky je nádherně vyobrazen. Díky skvělému hereckému výkonu její představitelky cítíme z každého záběru její křehkost, zranitelnost, prožíváme její dilemata. Působivost filmu podtrhuje realističnost každé scény, včetně těch erotických, které jsou nápaditě a efektně nasnímané. V Život Adele rovněž hrají přirozeně "oškliví herci". Jediné k čemu mám tedy nakonec výhrady je stopáž, slábnoucí závěr, se kterým si možná sami tvůrci tak trochu nevěděli rady. (01.03.2016)

Vlastne ani neviem svoje myšlienky prefiltrovať cez klávesnicu. Je to film, ktorý rozpráva tak, ako život sám. Láska, bolesť, radosť, utrpenie. Tie odvážne erotické scény sú v tomto prípade nepodstatné a sú len doplňujúce, aj keď sa hodia viac do hardcoru, ako do mainstreamu. Nieje to o prvoplánovanej erotike, je to o láske vyvolávajúcej túžby, z ktorých pramení sex. (02.12.2014)

Určitě povedenej filmek o vzájemném vztahu dou dívek, kterej zobrazuje vztah od prvních až do posledních kůčků. Herečky vybrány parádně a svoje role zahrály hodně věrohodně. Jediný co mě dost zaskočilo byl nevýrazný konec. Jinak mě film i pna svojí délku a pomalý styl vyprávění pohltil. 85% :) (15.02.2014)

Kdo něco prožil, zmodral. (08.06.2014)