Takoví jsme

Tak od tohto filmu som čakala naozaj naozaj veľa. Bohužiaľ to hodne dlhú dobu bola mysteriózna nuda. Čakala som viacej krvavých scén. Miesto toho však tam bolo zase len samé bla bla bla. Prekvapila ma Julia Garner, ktorá hrala Rose, naozaj som si ju obľúbila. Chvíľu mi pripadala strašne škaredá, potom zas strašne zaujímavá ale tak či tak, svoju postavu hrala naozaj dobre a vo filme som jej fandila. Myslím, že keby je tam menej toho nazaujímavého bla bla a čo ja viem viacej by sa film zameral na vraždy alebo riešenie prípadov a zistili by, že to celé dáko súvisí asi by to malo viac šťavy. Ale tak to si myslím ja, neviem ako ostatný. No a záverečná papacia scéna mi pripomínala zombie film. Bola divná ale tak či tak hustá. Dúfam, že si mi o tej ich polievke snívať nebude, pretože naposledy keď som pozerala jeden dokument sa mi snívalo o paštéke z ľudského mäsa a najhoršie bolo, že sme jej mali ešte strašne veľa a musela som sa s ňou ešte dva dni napchávať. Nič príjemné. Zrazu chutila naozaj nechutne. (22.12.2013)

Poněkud ponurá a poklidná záležitost, méně akční než režisérova předchozí upířina. Snímek je to velice jednoduchý, pohodlný a absolutně ničím mi nedrásal nervy, což beru jako velké plus. Po celou stopáž si udržel moji pozornost a až na trochu tahaný závěr, jsem si ho užila jako pěkně průměrně zpracované béčko. I v tomto případě šlo vše v mém oblíbeném pomalém tempu. Naneštěstí pro mě, explicity bylo málo. Rozhodně jsem si We Are What We Are užila víc než Stake Land. (12.11.2013)

Pomalé, dusivě zlovolné, a přece nepostrádající jistý druh nadhledu (hororové situace či jejich náznaky totiž fungují spíše jako hranol, jehož prostřednictvím je zkoumána absurdita každodennosti).------------ Již Oidipus pravil: "Jsem, co jsem a jiný už nebudu"... Jim Mickle opustil kuklu a vykročil mimo proud konvenční filmařiny (3,5*). (22.10.2013)

Těšil jsem se na five young cannibals a dostal jsem přestárlýho hipstera, ctícího podivný tradice z knížky z osmnáctýho století. Kterej mimochodem rád hladí nápadníky své dcery lopatou po vláskách. Škoda, že to byl jedinej zapomatovatelnej moment z celýho filmu. Stopáž je trošku přetažená a místy film doslova nudil. A konec? Holky, který nechtějí jíst lidský maso žvejkají jak o život ruce svýho tatíka? Ale tak Džimíku, to se úplně nepovedlo, že? Hodně slabý . 35% (31.03.2015)

Úvodných 60 minút stopáže som sa neskutočne nudil a bol som rozdhonutý zakopať film o tejto podarenej mäsožravej rodinke pod čiernu zem s pridelením maximálne jednej placky. Chvalabohu to však zachránila posledná polhodina, kde sa čo tu udialo, atmosféra gradovala a nebola tu núdza ani o napínavé a akčné momenty. Najviac sa mi paradoxne páčila dejová linka točiaca sa okolo pátrania miestneho patológa po jeho nezvestnej dcére. Môžete tri krát hádať, kde ju "našiel". Mučenie, týranie, vraždy či nejaké extra gore tu nečakajte. V tomto filme ide zväčša o navodenie depresívnej atmosféry, ktorá je podarene podčiarknutá pochmúrnym, upršaným počasím a prostredím veľkého, starého, vidieckého domu na okraji mesta. Veľmi zaujímavá a priznám sa, že nečakaná bola hlavné posledná scéna na kuchynskom stole. No deti sa proste nezaprú, jablko nepadá ďaleko od stromu. Inak sa nejadná o nejak výrazný počin... Šedý priemer, ktorý časom zapadne prachom. 55 %! (07.11.2013)