Oko dravce

Celej film se skládá z okamžiků pobavení a nasrání a je to celkem vyrovnaný skóre. Strašná kamera totálně zabíjí veškerý pokusy o akci, takže jsem delší úseky musela přetáčet, aby se mi z toho neodvařil mozek. Většinou to je jak kdyby kameraman zběsile mával kamerou do stran a je více méně náhoda, když se mu tak podaří zachytit aspoň nějaký ty klíčový objekty - např ujíždějící auta. K tomu hudba co mi přišla jak okopčená z Hitmana a ten jí zase okopčil z Bourna, holt se všechno dneska kopčí. Navíc se tu vyskytuje hrozně moc debilit, jako např. už vůbec ten nápad o absolutním přehledu o všem díky vychytávkám jako vibrace hrníčku apod., nepochopitelný scény jako zbytečný vysvětlování v krámku s videem, skoky z žánru do žánru a střídaní rovin reálna s béčkovým sci-fi. Ten jeden nápad o jakýsi vyšší moci, která může úplně všechno, není tak nosnej, jak by se zdálo, takže v druhý půlce už se neděje nic, než se furt někam utíká (stejně všichni víme, že je až tak do posledních deseti minut nechytnou) a sem tam scénka s agentama. Třeba Deja Vu byla taky blbost, ale kam se na tohle hrabe. Takže proč 3*... Nebylo to až zas tak strašný, protože Caruso vládne talentem prodat podprůměrnej blábol jako super chytrej nářez a dokáže, aby člověk párkrát i zapomenul, jakou sleduje slátaninu. A taky samozřejmě za Shiu, představa že se tam pachtí nějakej nesympatickej trouba a víc jak 1* by to ze mě nevymáčklo ani omylem. (19.04.2011)

Soundtrack Brian Tyler: 1. Eagle Eye [4:36] ,2. Main Title [3:54] ,3. Final Manipulations [4:26] ,4. Escape [4:16] ,5. Honor [2:58] ,6. Chutes [2:43] ,7. Ladders [3:41] ,8. Ariia [4:57] ,9. Dead End Clues [2:37] ,10. Loss of a Twin [1:53] ,11. Clutch Then Shift [6:24] ,12. Picking Up The Trail [2:46] ,13. The 36th Floor [1:59] ,14. The Case [3:10] ,15. Copyboy [1:53] ,16. Special Delivery [2:54] ,17. Hidden Message [2:41] ,18. Further Instructions [1:52] ,19. Injection [2:06] ,20. Operation Guillotine [6:20] ,21. Potus 111 [6:33] ,22. End Title [2:30], (15.05.2011)

Spielberg je produkčně při chuti, takže pod svým patronátem nechává slušné režisérské řemeslníky, aby prokázali talent. Carusův film není ničím jiným než celovečerním popcornem bez vyšších ambicí, který pevně svírá několik žánrů, obratně cituje slavnější kolegy a přitom dvě hodiny poctivě baví, bez jediné hluchého místa, kde je tempo natolik zběsilé, že zabíjí i děravou logiku, a herci natolik výteční, že i ty tuhé dialogy mohou jít k čertu. Rozzuřené výtky okolo, určené těkavé kameře a zběsilému střihu, jsem ochoten akceptovat leda tak u automobilové honičky, kde ty destrukční hody nevyniknou úplně naplno, ale jinak zatraceně gut. Fajn pohádka na dobrou noc, po které budu opět po dlouhé době usínat s cynickým pocitem, že podobné hračky jednou pohřbí celý ‚civilizovaný‘ svět. :) (21.12.2008)

Z traileru jsem doufal, že na pozadí všeho toho kolotoče stojí člověk a bude se jednat o psycho jízdu jako v případě The Game. Ach, jak jsem byl bláhový. Nakonec se z toho vyklubala parodie na Terminátora se Skynetem, akorát jako vraždící nástroje místo robotů sloužili běžně užívané mobily, bankomaty, auta, semafory a bůhví co ještě. Tohle už jsme tu párkrát měli. Amíci a jejich konspirační teorie zkrátka nemají hranic. Dříve to byla hrozba z východu, nyní jsou to buď mimozemšťané, stroje s umělou inteligencí nebo v neposlední řadě teroristé. Tristní zápletku o A. I., které bylo opět vizuálně zpracováno naprosto nesmyslně, jen aby zaujalo publikum, navíc má v podstatě neomezenou moc po celém světě, vybere si dva lidské humanoidy na pomoc a ještě je pošle na tak strastiplnou cestu, netřeba ani více komentovat. Alespoň, že tam hrál Billy Bob Thornton, na kterého se dalo dívat, i když se mu zde moc prostoru nedostalo a Shia byl samozřejmě košer, ale není to zrovna můj oblíbený herec, takže jsem jeho skoro dvou hodinovou bežeckou kariéru v klidu přehlížel. Budu se sice opakovat, ale hudba Biana Tylera mě také zklamala a nemohl jsem si nevšimnout jistého známého motivu z filmu Armageddon. Eagle Eye je jedním z typických příkladů toho, jaká laťka kvality je dnes nastavena pro diváky a zároveň bohatě stačí na to, aby se rejžovaly $$$. (6/10) (26.12.2008)

Hlavně fofrem, fofrem, ať u toho proboha nikoho nenapadne přemýšlet... Tohle si bezpochyby říkal DJ Caruso, když mixoval tenhle svůj set - a kupodivu mu to i celkem vyšlo. Zasmát jsem se dokázal jen na pár místech, jako třeba když se nahackované dráty vysokého napětí roztrhly a efektně usmažily maníka, který se v té scéně objevil, jen aby mohl být efektně usmažen;) Ve zbytku mi to přišlo dostatečně cool a od hlavního záporáka chytře vymyšlené, abych se pobavil tím správným způsobem. A myšlence umělé inteligence korigované americkou Ústavou (která skutečně má vznešené ideje a už Asimov nás naučil, že stroje to chápou daleko lépe než my a nekurví se postupem času a rostoucím počtem svých "nezbytných" kompromisů) tleskám, z nějakého důvodu mi to bylo sympatické. Dost možná to byl kontrast takové malé podivnosti se zhovadilostí überbratra, jeho zhola bezúčelných ale zato všemocných zlatých koulí a úvodní dvojčecí premisy:) Bohužel DJ nemá ten správný beat, kromě těch vtipných a "designových" si nepamatuju jedinou scénu ani záběr, prostě nemít hledajícího a nacházejícího se Shiu aka Jerryho Shawa, může se tenhle jeho Nepřítel Státu Evo 6 jít zahrabat. Váhám mezi šedesáti a sedmdesáti procenty, ale vzpomínka na sprint policajta chodbou do sněmovní síně mě přece jen vede k té vyšší hodnotě. Takže 70%. (06.09.2011)