Oko dravce

Celej film se skládá z okamžiků pobavení a nasrání a je to celkem vyrovnaný skóre. Strašná kamera totálně zabíjí veškerý pokusy o akci, takže jsem delší úseky musela přetáčet, aby se mi z toho neodvařil mozek. Většinou to je jak kdyby kameraman zběsile mával kamerou do stran a je více méně náhoda, když se mu tak podaří zachytit aspoň nějaký ty klíčový objekty - např ujíždějící auta. K tomu hudba co mi přišla jak okopčená z Hitmana a ten jí zase okopčil z Bourna, holt se všechno dneska kopčí. Navíc se tu vyskytuje hrozně moc debilit, jako např. už vůbec ten nápad o absolutním přehledu o všem díky vychytávkám jako vibrace hrníčku apod., nepochopitelný scény jako zbytečný vysvětlování v krámku s videem, skoky z žánru do žánru a střídaní rovin reálna s béčkovým sci-fi. Ten jeden nápad o jakýsi vyšší moci, která může úplně všechno, není tak nosnej, jak by se zdálo, takže v druhý půlce už se neděje nic, než se furt někam utíká (stejně všichni víme, že je až tak do posledních deseti minut nechytnou) a sem tam scénka s agentama. Třeba Deja Vu byla taky blbost, ale kam se na tohle hrabe. Takže proč 3*... Nebylo to až zas tak strašný, protože Caruso vládne talentem prodat podprůměrnej blábol jako super chytrej nářez a dokáže, aby člověk párkrát i zapomenul, jakou sleduje slátaninu. A taky samozřejmě za Shiu, představa že se tam pachtí nějakej nesympatickej trouba a víc jak 1* by to ze mě nevymáčklo ani omylem. (19.04.2011)

Chladný hollywoodský kalkul "na jeden týden" bez jiných ambicí než rychle vydělat a ještě rychleji upadnout v zapomnění? Jednoznačně. Na druhou stranu i tak to mohla být dobrá podíváná. Ano, Caruso má evidentně rád Hitche, pravděpodobně viděl Vesmírnou odyseu a zhlédl se nejen v Nepříteli státu. Což sice ukazuje, že má vkus, ale o jeho talentu to pranic nevypovídá. Rozjezd není vůbec zlý, ale dech Carusově sprintu dochází již před polovinou tratě. A během pravého amerického finiše páchá Oko dravce harakiri ve chvíli, kdy cíl je ještě v nedohlednu. Shia tradičně výborný, byť již dobře po sedmé hraje úplně tu samou roli. Ovšem je tu pár momentů kdy to šlape jak má (v první půlce), takže na nezapamatovatelnou takřka solidní rutinu to stačí. O chlup z vypelichané krátkosrsté čivavy. (07.10.2008)

Byl jste aktivován Jerry. Musíte spolupracovat…. Máte depku, že celý váš život je monitorován? Že ,,NĚKDO“ dokáže vše kolem váš řídit na dálku? Tak ruce pryč od tohoto filmu! Sice neuvidíte S. LaBeoufa v permanentní akci, ale nebudete si muset lámat hlavu, jestli má to či ono logiku, nebo jestli máte přijmout neznámý hovor. Já ho klidně zvednu, protože i když se Eagle Eye tváří vážně, mě to moc nebere. PŘÍBĚH*** HUMOR* AKCE**** NAPĚTÍ *** (13.01.2009)

Pro mě svižné akční překvápko, jež o coul předčilo i letošní Wanted. Ani k tomu nepotřebovalo řvavé vizuální kudrlinky, postačilo nadprůměrné tempo, solidní audiovizuál a do zvoleného žánrového rámce typově skvěle zapadající Shia. Fachá to, fachá, i na kopance adrenalinu dojde. A já se v kině bavil a bavil, téměř nenudil, a na nějaké logické lapsy a prvky spíše z kategorie sci-fi po prvním zhlédnutí zvysoka dlabu! Jen ty čerstvé režisérské naděje by se měly naučit točit automobilové honičky, aby z nich měl divák v hlavě i víc, než jen zmatený bordel... (03.10.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)