Jméno

Kto videl Úplných cudzincov alebo Carnage tak toto je presne niečo medzitým. Presne ten istý žáner dialógovky, ktorý má dve základné témy. Ako sa z blbosti alebo žartu stane veľký problém a myšlienku, že proste všetci máme svoje tajomstvá. 15 minútový rozbeh bol trochu nadmieru, ale potom sa to skvele rozbehne. Takýto scenár si zaslúži potlesk. (24.08.2018)

Francouzština je pro mě jedním z nejlibozvučnějších jazyků, které existují a být svědkem takové dlouhé konverzačky je balzámem pro uši i duši. Nenudíte se od začátku, do úplného konce. Zvrat, který nastane zvrhne pohodovou, přátelskou večeři v pořádné dusno a máme tu i "hru" na pravdu. Kolikrát jsem si říkala, že bych už asi dávno práskla dveřmi, nebo porodila předčasně, ale oni ne. Oni si i v té napjaté situaci dokázali občas výstižně zavtipkovat. Pičunem mě ale odrovnali. To mě tak rozesmáli, že mě dokonce z vedlejšího pokoje museli pštít! Na druhou stranu bych v takové společnosti vzdělaných lidí očekávala jistý nadhled a odstup. Každopádně, co je komu do koho, hlavně ať je mimčo zdravé, ne? ;-) (13.07.2015)

Francúzi sa nechali strhnúť prílivom komorných intimissimo výbušných konverzačných filmov. Bohužiaľ, je to predvídateľne umelé, nereálne, vyplnené stereotypnými vzťahovými cliché a pre mňa po väčšinu času absolútne nezaujímavé a nevtipné (čo je škoda, lebo názvu zodpovedajúco štylizované úvodné titulky, asociatívna montáž s využitím historicko-kultúrnej skratky a poetický úvod sú jednoducho magnifique!) - a len tých pár funkčných momentov celok nezachráni. Uvedomelé sebavedomé referencie spoločenského a umeleckého sveta zaváňajú snobizmom a šuštia papierom. Dokonca by som tentoraz prijal verziu s dabingom - naspeedovaný dialekt juhofrancúzskych departmentov napomáha dotvoreniu predpovedateľného chaosu, ale práve z dôvodu ťažkého zachytávania a selekcie kľúčových informácií som ho nemal rád na hodinách francúzštiny, a čítať titulky k nemu je priam nadľudská úloha. Aby som však nebol len negatívny, postava Clauda ma celkom bavila (poznámky ohľadom homosexuality na jeho adresu a otravné momenty z toho vyplývajúce už tak nie, i keď sú tu, žiaľ neveľmi vydarené, pokusy o porušenie klasickej stereotypizácie) a hudba bola skvelá. I tak som sa musel silne presviedčať, aby som to dopozeral do konca. Radšej by som zašiel na divadelnú hru, alebo si doplnil Polanskiho. 40% (23.09.2014)

|| Scenár: Matthieu Delaporte / Predloha: Matthieu Delaporte, Alexandre de La Patellière | Hudba: Jérôme Rebotier | Distribúcia: Alternative Films, Pathé | Štúdio: Chapter 2, Pathé || Herecký kvintet harmonicky ladiaci takým spôsobom, že nepotrebuje žiadnu výpravu. Pasáž s Adolfom vedie. Napriek zábavnosti kusu pre mňa len jednorázovka. 78% | Blu-Ray, THX, FR DTS | (24.11.2013)

,,FAJN, BYL TO HODNĚ BLBÝ FÓR. JSEM DEBIL. OMLOUVÁM SE. PROMIŇ, ANNO. NEZLOB SE, PIERRE. PROSÍM VÁS VŠECHNY ZA PROMINUTÍ! ASI JSEM POKAZIL VEČÍREK...…“ /// Fajn konverzačka (jako že se tam hodně mluví), která je zábavná hlavně tehdy, když se mele ,,vo ničem“. Jakmile debata uvízne na nějakým tématu, úroveň slova je kolísavá, páč problémy jsou nafukovány uměle – dle ega přednášejícího. Hodně lidí si během filmu vzpomene, jak zaléhali u cizích dveří, nebo doma s hrnkem u ucha a u zdi. Tady můžou ocenit, že příběh (?) má vrcholů několik, záleží jen na tom, komu se to zrovna vymkne z ruky. Vlastně z huby. Nebylo to špatný, ale stejně radši vzpomínám, jak to rozjeli TIHLE rodičové… (DOBROU NOC A POLIBTE MI VŠICHNI PRDEL!) (P.S: citace z filmu, páč tohle bych si tady nikdy nikomu nedovolil ani naznačit…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokáže mě rozhodit, když přítel chce dát dítěti jméno Adolf. 2.) Miluju rodinný sešlosti. 3.) Thx za titule ,,bloodspill“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (30.11.2013)