Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Zbytečně dlouhé a nákladné, jako obvykle, ale když to tak musí již z tradice být, tak jsem ocenila především anglický humor a kvalitní muziku. Snad poprvé jsem se u zahájení olympiády bavila tak, že jsem u televizního přenosu neusnula. Vtipné a nápadité, zbytečná pompéznost konečně ustoupila. Boyle se toho zhostil se ctí. (26.10.2012)

Vzhledem k mé lásce ke sportu byl zahajovací ceremoniál asi nejdéle, co jsem se v kuse koukal na Olympiádu. Začátek byl vážně skvělej (krom mírných prostojů) a přerod ze zelených plání kolem Glastonbury na pochmurnou šedou tovární halu, ve které se odlil jeden z olympijských kruhů, to mě bavilo jako máloco. Pak tu také byla ta řada komediálních vsuvek s Bondem a Beanem a ty rozhodně pobavily. Odkaz na dětskou nemocnici a zdravotnictví společně s dětskými strašáky neurazil a tak zbývá už jen přechod do staletí posledních. Mám tím na mysli popkulturu. Telku, hudbu a hlavně sociální sítě. Na jednu stranu mi to přijde celkem logické uvést je všechny jako významný milník, kterým bezesporu jsou, ale nejsem si jistý, že bych jim sám věnoval tolik prostoru. V jednu chvíli jsem si dokonce říkal, kdy se zahajovací ceremoniál proměnil v koncert Arctic Monkeys. Rozhodně to není tak, že by mi na zahájení něco vyloženě vadilo, ale ne všechno mi sedělo. Dám čtyřku, i když hodně, hodně silnou čtyřku. (17.08.2012)

Oh Danny... Nejen že je zde výrazná absence zásadnějších ikon pro britské ostrovy (nepočítám aktuální hvězdičky po kterých nikdo za několik let ani neštěkne), těch pár co se dostaví nenaplňuje ani zdaleka očekávání. A to přitom kupříkladu jeden seriál přímo vybízel o účast. No škoda. Gumový Craig coby prcmrndávač bond, pár nevýrazných štěků a těžké zklamání od mého oblíbence Boylea. (22.05.2013)

Novodobé Letné Olympijske hry počas svojej histórie hostili tieto svetové metropoly: Atény 1896, Paríž 1900, St. Louis 1904, Londýn 1908, Štokholm 1912, Antverpy 1920, Paríž 1924, Amsterdam 1928, Los Angeles 1932, Berlín 1936, Londýn 1948, Helsinki 1952, Melbourne 1956, Rím 1960, Tokio 1964, Mexiko 1968, Mníchov 1972, Montreal 1976, Moskva 1980, Los Angeles 1984, Soul 1988, Barcelona 1992, Atlanta 1996, Sydney 2000, Atény 2004, Peking 2008, Londýn 2012. Všetky tieto mestá pripravili pre športovcov a divákov vrelé privítanie. No dovolím si tvrdiť, že takú úvodnú show ako predviedli tohto roku Angličania svet ešte nevidel. V réžii oscarového režiséra Dannyho Boylea vzniklo úchvatné, očarujúce, veľkolepé, do posledného detailu prepracované predstavenie, ktorého súčasťou sa stala aj Jej Veličenstvo, kráľovná Alžbeta II . *** (30.07.2012)

Pro mé oko nejlepší zahajovací spektákl z těch, jež uzřelo. V Soulu grilovali holubice, v Sydney se vyblbli ohňostrůjci, čínští nacionalisté si pěkně pohráli s barevnými světlíšky, miláškové. Boyle do toho fláknul houmra, tak to má být. Knedličí výprava potěšila hladový svět, neb dorazila rovnou z pole, Korejčuky už zase nedělí jen osmatřicátá rovnoběžka a pár desítek let vývoje, nýbrž i několik tisíců výprav, Němčouři se definitivně přiklonili na stranu nevkusu a multikulti gay anziehungu. Tak už sem serte ty placky, ať si můžu cizí dřinou drbat své vlastimilné ego. (01.08.2012)