Sejít z cesty

Tuctový příběh, který není ničím výjimečný a nemá čím zaujmout. Rádoby vtipné scény mi k smíchu ani trochu nepřišly, herecké výkony byly místy podprůměrné (pravda - mnoho skutečných herců zde vážně nebylo). Ale např. Ondřej Pavelka nebo Vanda Hybnerová - dle svých možností v rámci scénáře - už celou tu nudu ani nemohli zachránit. (27.06.2012)

Aniž bych znal obsah téhle komédie, náhodou jsem si ji pustil v autobuse z Prahy do Brna, takže značná část děje se odehrávala ve stejných reáliích, jaké ubíhaly za mým okénkem. To bylo fajn, ale o to více vynikl ten kontrast, že prostě když autobus, kde nikdo nic neuspěchá, tu cestu urazí za dvě hodiny, tak jak to, že když má někdo audinu v kabriu a strašně strašně naspěch, to nezvládne pod dva dny? To je prostě trochu přitažený za vlasy todlecto v tom filmu, a tak to i na diváka působí. Ale závěr se mi docela líbil, musel jsem tak nějak i já přehodnocovat svůj pohled na hrdiny, nejen oni sami, a to mám rád. (03.12.2012)

Lehce nadprůměrná jízda, šířící změnu hodnot a životních postojů jednoho vyfešákovaného magistra. V.Neužil a jeho výkon byly tím vůbec nejpovedenějším. Přidám-li vlasatého "máničku" Pavelku, vyvedený scénář a Pavličkův kytarový feeling,mrazivě gradujícího hudebního doprovodu, vyjde mi příjemně prožitá hoďka a půl... (17.06.2012)

Základní kámen úrazu toho, co se mi na filmu nelíbilo je uvedeno v úvodním textu. Cokoli se může pokazit se totiž nepokazilo. Pokazil to sám Pete. Vše totiž stojí na tom, že Pete ví, že ho Běloušek potřebuje. Běloušek ví, že Pete ví. Tudíž Běloušek platí prakticky všechno a jezdí tam, kam si vysloužilý rocker poručí. Mezitím mu ničí auto i náladu. A to všechno za stálé trpělivosti mladého právníka. Jediný rozumný se tak chvílemi zdá jeho otec, který nechápe, kde vlastně jsou. A že mu do baráku přivezou ovce, to pravdu není vtipné. Mě by totiž zajímalo, jak si dva chlápci s ovcemi zjistí podle SPZ adresu bydliště. Celé to stojí na zastydlé rockové duši starého muzikanta. Ani už to není vtipné nebo nostalgické, Pete je prostě vychca.ý hajzl.k, který právníka využívá, protože ví, že ten ho přivézt musí. A nejen jeho, ale i všechny kolem sebe. A že na konci Běloušek zatouží být na chvíli taky rockerem, to je dáno tím, že dosud asi opravdu žil jen svou prací. Díky tomu přijde i o ženu. Jenže to, že chce někdo začít žít nemusí nutně znamenat sednout na motorku, vymetat bary a jak se zpívá v jedné písni být „denně vožralej“.  Alespoň tak nám jsou rockeři prezentováni. Nezodpovědní, ožralové, kteří hlavně rádi hrají a rádi poslouchají staré songy. A nejlépe mají za sebou ještě pronásledování bývalým režimem. Pokud se to ale udělá takhle, tak na tom není nic vtipně nostalgického. Časem to akorát zůstává otravné. (08.08.2022)

Zkreslený pohled do světa zbohatlých podnikatelů, právníků a gangsterů. Rádoby road-movie se snahou vynést diváka do nějaké nadlehčené nálady(výsledek: bez úspěchu). Pár pohledů do mé milované rodné Olomouce a dva herci, kteří stojí za povšimnutí(Jitka Čvančarová a Oldřich Navrátil)...Nejvíc mě asi dorazil fakt, že mladý úspěšný právník si v nejlépe rozeběhnuté kariéře vezme obří motorku a odjede na měsíc někam do pryč. Tomu říkám zatraceně převrácený žebříček hodnot. Dvě hvězdy za dva skvělé herce a občasný dobrý vtípek. (30.06.2013)