Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (158)

hammer_head 

všechny recenze uživatele

Musím říci, že mi ten začátek (respektive první hodina) připomínal Vymítače ďábla. Teprve při hodnocení jsem zjistil, že je to skutečně od stejného režizéra (tento objev mě potěšil=> díky němu si myslím, že jsem získal takový ten cit filmového odborníka). :D. Ale teď zpátky k filmu, jak jsem psal: první hodina byla naprostá katastrofa, zmatené, nudné, nezáživné: to všechno jsou slova, která první půlku vystihují a aspekty díky nímž jsem poznal rukopis Friedkina. Naopak druhá část filmu, Vás doslova vtáhne do děje. Jízda trucků byla luxusní a napínavá, ale ani jejich kola nestačí na to, aby film vyhrabaly z lepšího průměru. ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

William Friedkin, který ve své době raketově vystřelil díky oskarové "Francouzské spojce" a status mladého génia si udržel "Vymítačem ďábla" si zcela nepochopitelně pohřbil kariéru remakem francouzské klasiky "Mzda strachu". Pohřbil kvůli kasovně extrémnímu propadu filmu a zcela nepochopitelně, kvůli jeho vysoké kvalitě, která se francouzské verzi v klidu vyrovná, ačkoliv je snímek hodně rozdílný. Friedkin se nesnaží kopírovat ale vypráví příběh po svém (nechybí ani poutavý začátek, který vysvětluje to o čem se v originále pouze mluví) a dodává mu svůj agresivní "špinavý" styl, kde nechybí drsné akční scény a násilí. Jeden z nepochopitelně opomenutých filmů a zároveň jeden z nejlepších remaků co jsem viděl. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Druhá a iba o niečo menej vydarená adapátcia Arnaudovho románu. Preto nesúhlasím s názorom, že sa jedná o remake, vzbudzuje to negatívne asociácie. Ale napriek tomu práve porovnávanie scén s Clouzotovou verziou spôsobuje veľkú divácku slasť. Pridané a ubraté motívy, odlišné rozčlenenie príbehu. Sorcerer má akoby dve expozície, tá prvá vo francúzskom filme, čiže čo bolo predtým, absentuje. Pribudli politické témy a zaujímavé motívy, viď atentátnici, nápad s výbuchom autobusu v konfrontácii s prevozom výbušnín ako práce za peniaze je geniálny. Vôbec by mi neprekážalo, ak by film trval aj tri hodiny, ak by sme sa presekávali džungľou o niečo dlhšie. Bonus: extrémne vydarený genius loci miesta a jeho obyvateľov. ()

MrPierc 

všechny recenze uživatele

Remake, slavného a výborného filmu Mzda strachu (1953), se povedl. Nekopíruje přesně původní film a snaží se námět více rozvinout. Je tu kladen velký důraz na minulost řidičů a hlavně jsou ukázány důvody, proč se ocitli v tak nelehké životní situaci, že vezmou i smrtelně nebezpečnou práci. Téměř polovina filmu je o minulosti hlavních hrdinů a následném nuzném životě v nějaké zapomenuté díře v Jižní Americe, kde lidský život nemá cenu. Bahno, tropy, nezájem, úplatky a žádná naděje na odlet pryč. Jedinečná šance se naskytne pouze několikrát za život a je potřeba riskovat. Každý z nich by zabil za letenku domů a proto jsou ochotni se upsat ďáblu. Líbila se mi hlavně příprava aut a scény podmalované typickou hudbou "to dokážeš!". Napínavá elektronická hudba provází celým filmem. Dvě posádky, jeden cíl. Kdo dojede živý? ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Hoci nerád, ale musím uznať, že o niečo lepší je o 24 rokov starší francúzsky originál. Aj keď tento má zasa lepšieho ťahúňa v podobe Roya Scheidera. Film patrí do radu "špinavých", "spotených", ktoré ja príliš nemusím, aj keď na druhej strane môže hodnoverne zrkadliť realitu. Zúfalé existencie si hľadajú šťastie naprieč nemilosrdnou džunglou - zábery nákladiakov vyzerajú dramaticky aj dnes a scéna prechodu riekou na lanovom moste so spráchnivelými doskami je až k neuvereniu - nielen vizuálne vo filme, ale že išla vôbec reálne natočiť. Napriek týmto nesporným kladom musím upozorniť na prvú - zoznamovaciu - polovicu filmu, ktorá je veľmi rozťahaná a nezaujímavá a hlavne ona má za následok, že si film vyššie hodnotenie nezaslúži. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)

Reklama

Reklama