Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (158)

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Opětovné shlédnutí tohoto filmu i originálu hned po sobě pro mě ukázal, že tento film na originál nemá. Je to dobrý film, ale ne víc. Strach/napětí jen v minimálních případech je to pravý ořechový, protože příběh nezraje (není tak dobře promyšlený), ale vypadá spíš na sled krátkých skečů. Pochválit můžu jen Bruna Cremera, který jasně převýšil ne jen ostatní herce ale komplet celý film. 3,5/5 ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Už nějakou tu dobu mám v plánu vidět Clouzotův originál, nicméně šance zkouknout Friedkinův remake v krásném HDku mi správné pořadí trochu nabourala. Nemám ale zatím důvod litovat, protože Sorcerer je jako film sám o sobě parádní. Mám slabost pro Nový Hollywood a jeho neotesaný a špinavý přístup k příběhům, kombinovaný se skvělým filmařským zpracováním. Tenhle film je pak přesným prototypem. První polovina, expozice postav a popis prostředí, ze kterého přišly je sice zdlouhavá, ale ve chvíli, kdy náklaďák poprvé zaburácí, dostává divák na talíři přímo před sebe neuvěřitelnou zábavu. Scéna na mostě je pak naprostým vrcholem, při kterém mi tuhla krev v žilách. Úžasná práce s napětím a s přítomností nebezpečí. Smekám a těším se na originál. 9/10 ()

Reklama

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Poměrně dost věrný remake původního filmu se všemi klady a zápory. Asi i proto budu tyhle dva filmy hodnotit víceméně stejně, protože když si je porovnám, tak mimo ty aspekty které mají společné je tu jenom jeden zásadnější zápor a to fakt, že film není v ničem originální a nabízí to stejné co verze z roku 1953. Kladem pak je o něco kratší stopáž, takže míň prostoru pro nudu. Mno vychází mi to pořád na ten průměr.55% ()

Rocky62 

všechny recenze uživatele

V porovnání s Clouzotovou verzí o něco slabší především v úvodu, který je zoufale nudný a pro hlavní dějovou náplň nic neříkající. Pokud by jí Friedkin úplně vypustil, byla by tato verze na stejně úrovni jako ta Clouzotova, neboť samotná cesta k ropnému vrtu je zde místy daleko dramatičtější, než v předchozí verzi. Zejména přejezd přes dřevěnou lávku za vichřice je správně vyhrocený. Herecky nadprůměrné a v několika pasážích nepředvídatelné, přesto kvůli chaotickému a nudnému úvodu nemohu jít s hodnocením výš. 70% ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Silencio por favor! Potrebujeme skúsených šoférov ochotných riskovať vlastný život..." Pôvodná francúzka verzia je vážne skvelý film a vzhľadom na rok výroby 1953 som mu jednoducho musel dať plný počet. W. Friedkin natočil o 24 rokov neskôr remake, ktorým si hanbu neurobil. Filmy sa na seba začínajú podobať až od polovice, dovtedy sú to dva odlišné filmy a chvíľu som zaváhal či skutočne sledujem remake filmu Mzda strachu. Hlavní predstavitelia boli vybratí dobre, sadli tam obidvaja, ale Roy Scheider mi bol sympatickejší. Friedkinov pohľad bol o čosi drsnejší a krvavejší, hlavne v prvej tretine, staršia verzia je zase poriadne napínavá. Iba máloktorý remake dopadne dobre, Friedkin to však dokázal. 80%. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Přestože oba náklaďáky vypadají dost odlišně, v obou případech jde o stejný typ, a to MGC M211 z roku 1951. (Stejšn)
  • Natáčení probíhalo mimo jiné v Paříži, Jeruzalémě, New Jersey, Dominikánské republice, Mexiku a Ekvádoru. (Terva)

Reklama

Reklama