Fantomas

"Kdy vlastně tvrdíte, že jsem lhal? Když jsem říkal, že jsem lhal, nebo jsem lhal, když jsem říkal ..." Tak komisař Juve se rozhodně nenechá zmást Fandorovým lhaním, protože Fandor je Fantomas, Fantomas je Juve a není nic snazšího, než to rozplést. Mě tedy vždycky bavil vzteklej pan komisař, krásná Héléne, tvoření portrétu pachatele, sjíždění kopce bez brzd, honičky všeho druhu a samozřejmě padouch povahy veselé, který vždy zabíjí s milým úsměvem. (17.11.2016)

Těžká nostalgie:-). Dnes bych tyhle francouzské krimi sci-fi komedie pravděpodobně nevydýchala, ale v dětství to byl absolutní kult - napínavé, vtipné, k tomu ty různé technické vychytávky (létající auta, střílející cigarety atd.)... Jean Marais byl můj idol (což s odstupem času nechápu, děti jsou holt divné:-)) a z Funése smíchy plesala má infantilní dušička. Vážně bych měla někdy zkusit, nakolik čas a dospělost ubraly této kdysi fantastické podívané, ale bojím se, že bych šla nejméně o 3* dolů, zůstanu tedy raději u vzpomínek z dětství a ty jsou ohledně všech dílů "Fantomase" jen ty nejlepší. (15.05.2009)

Naprosto chápu nářky některých, kteří tvrdí, že už Fantomasovi odzvonilo. Ročník 1964 působí dostatečně výhružně, ale dobrá komedie přežije mnohé - i zub času. Z dnešního hlediska je to díky vynikajícímu dvojici: Marais, Louis De Funés. Jejich gagy zachrání nepříliš logický a chatrný děj. André Hunebelle na dálku soupeřil s Jeanem Giraultem a jeho Četníkem a, dle mého názoru, vyhrál. Fantomas si zaslouží plné hodnocení. (02.08.2005)

Klasika, které zub času vůbec neuškodil. A když, tak jenom trošku :o) Je totiž fakt, že některé scény se dnes jeví trošku naivní a divák odkojený akčními trháky posledních let se asi bude nudit. Ovšem ti, co rádi nostalgicky zavzpomínají na ta léta, kdy seděli v totálně narvaném kině a královsky se bavil při Fantomasově pronásledování, si toho záhadného zloducha asi rádi zopakují. A já patřím mezi ně :o) V tom případě není co dodat, pouze popřát BON APETIT. PS: Nejvíc jsem Fantomasovi záviděl tu ponorku :o)) (02.06.2002)

Ústřední hudební motiv nezapomenutelný, varhanový hudební motiv svůdně strašidelný, do toho investigativní novinář Jean Marais, krásná Mylène Demongeot a roztěkaný komisař Juve. Tato klasika francouzské komedie prostě nestárne a nepíšu to jen proto, že mi zrovna od pana F. došla poslední výstraha před popravou.. (03.12.2008)