Únos

Už Bojem a Honem (spoluscenárista) Lindholm prokázal potenciál. A Únos mi to jen potvrdil. V Dánsku dobře situovaný, distingovaný profesionální vyjednavač kontraktů, jehož ovšem tentokrát čeká vyjednávání týkající se nejen peněz, a na druhé straně světa obyčejný kuchař těšící se na návrat domů, na který ale nemusí dojít…Úvodní přepadení možná působí chaoticky, zároveň však velmi autenticky. Únosci začnou vyvíjet pomalu sílící psychologický nátlak a vyjednávači v Dánsku jsou neustále na tenkém ledě. Dochází ke střetu 2 odlišných světů, z nichž se divák dokáže naladit na oba. Navíc, vše působí civilně a uvěřitelně, není tu prostor na falešné hrdinství (žádná tupá „hollywoodština“ s heroickou posádkou, která ozbrojené věznitele s klidem vyřídí). Dobře to demonstruje i nesmyslná ztráta, jež připomene, jak hloupé je někdy lpět na věcech. Následující emocionální dopad je pak silný, protože i po skončení v divákovi zůstává pachuť zmaru a ztráty. Pomalejší tempo a komornější atmosféra jsou jen ku prospěchu, dávám slabší plný počet. (26.07.2020)

Strhující procedurální drama, seversky odtažitá a nezaujatá filmová rekonstrukce únosu dánské nákladní lodě somálskými piráty. Narozdíl od neméně skvělého a strhujícího Kapitána Phillipse je to drama deheroizované a civilněji exponované. Tobias Lindholm je Pan Filmař! (26.08.2017)

Srovnání s Greengrassovým Kapitánem Phillipsem se přímo nabízí a ukazuje zásadní rozdíl mezi americkým a evropským pojetím žánru dramatu. V americkém zpracování látky jde o sázku na silnou individualitu, na špičkového profesionála, který svádí heroický souboj se zlem a může se přitom v nouzi spolehnout na vojenskou sílu a výjimečné postavení své vlasti - v době natáčení bylo obojí ještě nezpochybnitelné. Dánská verze je skromnější a představuje po všech stránkách protipól. Je to civilní, neokázalá záležitost, kde rozhodující roli nehrají zbraně, ale pevné nervy při nekonečném vyjednávání a faktor (vlekoucího se) času. V Únosu nehledejte žádné oblíbené thrillerové nebo dokonce akční prvky, tady jde o navození autenticity a zobrazení psychického rozpoložení zajatých námořníků. Herecké výkony jsou přesvědčivé, ale podřízené představě pomale plynoucího procedurálního dramatu. Nejde o nudný film, ale pokud divák upřednostňuje zábavu, Kapitán Phillips pro něj bude uspokojivější volbou. Celkový dojem: 80 %. (15.03.2021)

"Čas má hodnotu na západě. Pro ně neznamená nic." Ještě dříve, než se svým příspěvkem na téma somálská piraterie vpluje do kin Captain Phillips Paula Greengrasse, zakotvilo v nich dánské drama Únos. Jen co jsem se o tomto filmu dozvěděl, zvědavost mě ovládla. Jednak proto, že severské filmy obecně bývají vrcholně kvalitní co do popisu lidské psychiky a syrovosti, jednak proto, abych si mohl oba filmy porovnat (přičemž očekávám, že sotvaco s tak podobným základem bude tak rozdílné jako tyto dva filmy) a jednak proto, že za Únosem stojí Tobias Lindholm, autor scénáře k jinému nedávnému dánskému majstrštyku Hon. A po shlédnutí tohoto jeho díla jeho jméno začínám stavět na roveň svých nejoblíbenějších filmových tvůrců. Tady naprosto nejde o dynamickou akci, osvobozování, útěky a podobně (čehož si asi užijeme v americkém podání). Naopak středobodem filmu jsou záležitosti jako jednání pod psychickým tlakem, odpovědnost za cizí život, stupňování stresu a vůbec realistické podání situace s perfektně vystavěnými syrovými scénami, kdy i silnému a veskrze sympatickému řediteli dopravní společnosti nakonec ujedou nervy navzdory varování svého poradce. O poradci je ostatně dobře se zmínit (ředitele a kuchaře logicky zmiňuje kdekdo). Ten totiž do filmu vnáší ten naprosto realistický pohled na problematiku vyjednávání s někým, kdo má naprosto jiné vidění světa a komu není možno snadno kývnout na první požadavek (a vlastně ani na druhý a na třetí). "Nesmíte do toho dávat emoce," říká poradce a o několik scén dále se jasně ukáže, proč to říkal. Stejně tak je perfektní dialog při výměně faxů: "To dokazuje, že kuchař je naživu. - Ne, to dokazuje, že fax funguje." Film je výborný, se syrovou a dusnou atmosférou, výbornými výkony a působí až neuvěřitelně chlapsky ve smyslu souboj osobností. Jasné maximální hodnocení. P. S. Nemohl jsem při sledování nevzpomenout na film Kandagar, který je podobný, ale přecejen sází kromě psychického dusna i na (vydařené) vizuální hrátky a akci. (20.07.2013)

[SCANDI 2014] Kapringen ako prvý samostatný celovečerný film Tobiasa Lindholma je ideálnym prostriedkom na pozorovanie formovania autonómneho rukopisu i estetiky prostrednej generácie súčasných dánskych filmárov vo vzťahu k svetovej produkcii. Neokázalý realistický prístup látke, založený na pomalom stupňovaní psychologického napätia a dávkovaní informácií zo striedavej perspektívy dvoch hlavných postáv je strojcom autentickejších emócií, než je tomu u zaoceánskej konkurencie (narážam samozrejme na Greengrassove Captain Phillips). Výber ústredných mužských hrdinov dáva pocítiť fatálnu absenciu kontroly nad situáciou a znepokojujúci prerušovaný informačný tok (zmena postavy vždy znamená časový skok smerom vpred a ignoruje blockbusterovú koncepciu paralelných dejov pomocou krížového strihu) spôsobujú, že sa i samotný divák teší z každej možnosti námorníkov vyjsť na čerstvý vzduch alebo pokroku v rokovaniach. Vďaka tomu má Lindholm priestor stále kam organicky vyhrocovať situáciu, pričom po väčšinu diania sledujeme civilné postavy vykonávajúce rutinné činnosti - Peter jednoducho rokuje a Mikkel varí, presne tak ako v expozícii. Ešte väčší tlak na diváka vyvíja nemožnosť určiť kto z pirátov velí prepadu, keďže angličtinu ovláda iba Omar, ktorý je údajne len tlmočník. Psychologické peklo završuje úplné odrezanie od zásadných momentov, ktoré sú pre americkú produkciu charakteristické - nevidíme samotnú scénu prepadu a keď sa piráti vyhrážajú zabitím Mikkela a zaznie výstrel, trvá veľmi dlhú dobu, než sa dozvieme, či je skutočne mŕtvy. Tento postup je príznačný pre celý námet i naratívnu stratégiu filmu. Zároveň sa tým neumelo diferencuje od bežných žánrových filmov a inteligentne, nie však predpisovo poukazuje na prednosti dánskej kinematografie. 90% (18.01.2015)