Jeden hot a druhý čehý

Je to zajímavý, ale mě se tohle líbilo nějak méně, vlastně jen docela málo. Hlavním důvodem je samozřejmě to, že podstatně větší část celého filmu stojí vlastně jen na jednom jediném fóru (a to ještě notně blbém) o proměně útulné domácnosti v tovární halu. Je sice pravda, že jakmile děj (žel, jen na vzácné chvilky) tenhle základní fór opustí, začne být film okamžitě skutečně dobrý, ale jak už jsem řekl, hasne to příliš rychle a na dlouho. No a další kámen úrazu je samozřejmě nízká kompatibilita geniálního Louise de Funése s jinými skutečnými hvězdami. Chápu, že bylo určitě svůdné, pokusit se umocnit de Funésovu komiku ještě jiným mistrem tohoto oboru, ale de Funés prostě byl opravdu natolik dobrý, že potřeboval a dovoloval vlastně jen nahrávače. No a to hvězdě takového formátu, jakou byla Annie Girardotová, která měla navíc už zcela ustálený a vytříbený komediální typ, prostě stačit nemohlo. Ve výsledku se tedy opět (jako už předtím s Jeanem Gabinem, nebo s Geraldinou Chaplinovou) vzájemně "vytloukli". Asi opravdu první i poslední velkou hvězdou, které to s Funésem klapalo, byl Jean Marais (možná proto, že si vlastně ve filmech vůbec nekonkurovali - Funés obstaral legraci, Marais napětí). (24.06.2017)

Takovéto role šli Louisi de Funèsovi vždy nejlépe. Postava tvrdohlavá, schizofrenická, jdoucí tvrdošíjně za svým cílem, to v jeho podání vždy bylo zárukou dobré zábavy a světe div se, stále je. Pozici manželky si tentokrát vyzkoušela Annie Girardot, která svoji postavu zahrála přesně tak, jak jí známe. Žena s pochopením, ale jak se říká: ´Odsať až pocať!´ A tak tu máme pana továrníka, který získá od Japonců ohromnou zakázku, která se však nedá při stávající kapacitě firmy stihnout. A tak se začnou dít věci. Nestárnoucí a neutuchající zábava každou minutou po celé stopáži filmu a komičnost Louise de Funèse a ostatních, kteří mu jako obvykle výborně přihrávají. Dnes už víme, že se jedná o Funèsův poslední vyloženě zábavný snímek. Další infarkt si vyžádal své, takže musel zvolnit, což se na kvalitě následujících snímků značně podepsalo. A tak i když tento snímek filmoví matadoři znají doslova nazpaměť, stále se k němu rádi vracejí. alespoň se na hodinku a půl zapomene na každodenní strasti. (16.02.2018)

Aneb jeden z nejlepších manželských soubojů v dějinách komedie. Tak jsem jednou přemýšlel, který film jsem ještě nehodnotil a proto jsem zjišťoval ve kterých filmech hrál Louis de Funés. Klikl jsem tedy proto na tenhle název a hned se mi vybavily scény. Jak jeho manželka chtěla spát a Funés tam do domu objednal řemeslníky, kteří pracovali ve dne i v noci. Je to příjemná komedie, kterou řadím mezi mé nejoblíbenější, samozřejmě až po Četnících. ps: „Odjedeme do provence a budeme pěstovat ovce...“ „A koupím pozemek a postavím továrnu...“ (19.07.2008)

Takzvaný sedmdesátkový green-deal, kde si člověk, který maximálně znečišťuje životní prostředí, mastí kapsu na vynálezech, jenž mají zachránit planetu... :-) Ale k filmu - vynikající Zidiho komedie, jejíž kulečníková scéna u prefekta, patří mezi vrcholné momenty Funésových snímků. Stejně dokonalá je i romantická večeře mezi spoustou soustruhů, svářeček a vrtaček. Geniální film. (08.02.2015)

Pro mne jasně nejlepší komedie Funese a jedna z nejlepších komedií vůbec. Patří do mých TOP 20. Nabitá hláškami až po okraj. Výborná skeč je, jak si na maškarním bále nasadí masku sebe samotného. Vše v tomto snímku je aktuální i dnes, nota bene zde cítím určitou parafrázi se současným děním hlavně u nás v ČR. Viz jasný střet zájmů mnoha politiků (nejen komunálních). (11.07.2004)