Šmejdi

Podvodnický ksindl, nadávají jedni. Já tu sadu hrnců i parní čističe vezmu, nahrávají jim druzí. Účastníci se stydí, zloději se smějí a je dost úsměvné, že se ledy začaly hýbat až na základě „nějakého“ dokumentu. Ten mapuje úskalí předváděcích akcí, upřímně řečeno nic moc přínosného nepřináší (oni ti důchodci o všech těch nástrahách moc dobře vědí). Začínáme úsměvnějšími momenty, logicky se dostáváme i k houstnoucí atmosféře, kterak už létají výhružky a urážky, zabavují se občanky a objevují slzy. Samozřejmě tak může dopadnout i člověk, kterému je pětatřicet. Jedna návštěva lichvářů a výsledek je velmi podobný. Katarze mi ovšem v případě dokumentu mladé Silvie Dymákové chyběla. Lehce vadily i zbytečné povzdechy vypravěče Ondřeje Vetchého. O laxnosti zákonů moc dobře víme své. Ve finále ale spokojenost!! (23.11.2013)

Podle mého soudu jsou Šmejdi z koncepčního hlediska poměrně špatně udělaný film, který (sám o sobě) nebude mít ten zamýšlený preventivní účinek, který zřejmě chce mít. Podstatná část filmu je postavena na paní Daně, která už ale předváděčkové vášni zcela propadla a u níž se dá hovořit o čisté závislosti. Jenže paní Dana reprezentuje jen jeden typ návštěvníků těchto akcí - typ v závěrečné fázi; typ, který cíleně jede na předváděčku a ví, co ho čeká; typ s již zjevnou patologickou poruchou; typ, který nějakým dokumentem už odrazený od svého konání býti nemůže - a navíc tou svou extrémností může paradoxně snižovat preventivní odstrašující účinek, protože divák si nepřipustí, že by mohl dojít až tak daleko. Na začátku filmu mělo být jasně řečeno, kdo všechno se předváděčkových akcí účastní a z jakého důvodu. To se ale dozvídáme postupně a jakoby mimochodem - viz paní Boženka, která tam zjevně byla jen jednou (či jen párkrát) a stala se obětí jen jedinkrát (ale o to silněji to prožívá), nebo paní Marie v samém závěru filmu, která prostě chtěla jen jet na výlet na zámek. Zatímco u paní Dany si většina lidí odfrkne: "Tohle se mně stát nemůže, takhle blbý být nemůžu, může si za to sama", u těch dvou dalších dam jsou praktiky nemorálních prodejců mnohem zřetelnější a jejich příběh se může zopakovat u samotných diváků mnohem pravděpodobněji. Z těchto dvou případů bych rozvíjel celý dokument. Kromě toho film působí velmi amatérským dojmem, jakoby spíchnutý horkou jehlou: Skáče z myšlenky na myšlenku, v rychlém sledu vysvětluje různé praktiky a snáší argumenty (což starší nezkušený divák vůbec nemusí stíhat pobírat), v přímých rozhovorech na kameru autorka neklade naléhavější otázky a vlastně nemá žádou jasnou koncepci. Film sám o sobě proto asi nemůže mít ten správný účinek. Ale pozadí celého projektu, prvotní myšlenka a doprovodné akce (spolu s masivní medializací) jsou naopak záslužné a strategicky dobře promyšlené. Film jako takový je ale spíš průměrný a kinosál je pro něj příliš velkým soustem. (07.05.2013)

Smutný pohľad na hyenizmus toho najhrubšieho zrna. Predvádzacie akcie s cieľom manipulácie a vymývania mozgov seniorom. Ono je ľahké povedať, že je to čiastočne ich chyba, že na podobné akcie jazdia dobrovoľne a niektorí opakovane, ale predstavte si, že ste dôchodca žijúci úplne sám v starom rozpadajúcom sa paneláku a odrazu vám príde ponuka na podujatie plné zábavy a jedla zdarma. No nešli by ste? Týchto si potom firmy pozbierajú a ťahajú z nich peniaze tými najhnusnejšími praktikami. Palec hore za to, že sa točia takéto dokumenty, ktoré rozprúdia diskusiu a snáď prispejú k zlepšeniu situácie a všetci takýto šmejdi aj s ich šmejdmi skončia v base, kam patria. (01.07.2013)

Můj životní styl je jednoznačně nezdravý. Sice nekouřím a neválím se po ulicích ochromen kvalitou krabicového vína, ale zároveň si nevařím oběd v hrncích za 30 na indukční desce za 8 a po jídle se nenatáhnu na matraci za 20 a nezachumlám se do deky za 15. Možná je to proto, že mi do schránky nepřistávají nabídky na neuvěřitelně výhodnou prohlídku zámku proloženou kolečky salámu. Tímto vyzývám všechny Šmejdy, aby mi tyto neodolatelné nabídky zasílali, ale preferuji jemný papír, aby mé půlky příliš netrpěly. A abych nezapomněl, tak metodika deptání důchodců mne naprosto nadchla, záběry ze skryté kamery byly vynikající, ale celková úroveň dokumentu byla celkem mizerná. Takže hvězdy jsou za téma a pro všechny náctileté chytrolíny mám jednu informaci - v důchodovém věku vás taky opustí bystrost myšlení a kdybyste vyrůstali za jiného režimu, který by mimochodem tohle nikdy nedopustil, tak se ve chvíli, kdy se na vás vaši potomci vykašlou, taky budete naivně snažit nějak zapojit do života. Dneska víte, že takhle je to špatně. Ale budete to vědět potom? (30.07.2013)

Vše, co jsem měla na srdci, formuloval Exkvizitor. Druhý pohled nabídnul Koryntos. Trochu mi jen chybí více negativních reakcí směřovaných na zpověď toho hocha, který se otevřeně přiznal, že by tuto práci klidně dělal znovu. A ještě je tu "drobnost", kterou stejně palčivě cítím u Českého snu - celovečerní český dokument oznamuje problém a věnuje se takové vrstvě obyvatelstva, která existuje ve zcela jiném vesmíru, než publikum celovečerního českého dokumentu. A já se ptám po prolnutí těchto světů. (31.07.2013)