Režie:
Francis VeberScénář:
Francis VeberKamera:
Étienne BeckerHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Michel Bouquet, Fabrice Greco, Jacques François, Daniel Ceccaldi, Charles Gérard, Michel Aumont, Gérard Jugnot, Michel Robin, Yves Barsacq (více)Obsahy(1)
Každému jeho důstojnost a hrdost. Pierre Richard jako muž, který se nedal koupit... Perrin je novinář a svou práci má rád. Obchod i noviny, pro které Perrin pracuje, patří mocnému tiskovému magnátovi. Reportáž o výstavě hraček v obchodním domě bere jako běžnou novinářskou rutinu a povinnost. Ještě před otevřením výstavy si ji přijde prohlédnout jeho rozmazlený synáček, kterému tatínek vždycky všechno dovolí a nedokáže nic odepřít. Myslí si, že si tak dokáže koupit synovu lásku. Proto také nic nenamítá, když si chlapec jako svou novou hračku vybere právě Perrina. Nadaný novinář tak ke své nelibosti a úžasu všech obohatí inventář dětského pokoje. Brzy však pozná, že se nestal jen hračkou, ale především nástrojem dětské pomsty. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Sama netušm, kolikrát jsem Hračku viděla. Poprvé zcela jistě jako dítko školou povinné, dnes poprvé se svou 12letou dcerou. Jsem překvapená, o jak nadčasové dílo se jedná. Jako milovnice Francie a žurnalistiky tleskám. Vzhledem ke zpracování velice přístupné i dětem. Jsem zvědavá, jestli dnešní filmy budou i po 38 letech aktuální. ()
Vrátila jsem se k tomuto snímku po letech (s velkým časovým odstupem) a musím napsat, že Francis Veber zaslouží obrovskou pochvalu.. Snoubí několik žánrů od komedie přes satiru až po sociální drama takovým způsobem, že to i dnes jedné vyrazilo dech.. Příběh novináře/hračky a malého chlapce/spratka je moc hezky napsán i natočen, Pierre Richard a Michel Bouquet úžasní, skvělý je i Fabrice Greco, k tomu je i hudební podmaz parádní.. Ode mne bez připomínek, v závěru mi hrkly slzy, takže si mě Francis opět namazal na chleba.. ()
„A máš to! Rozbil sis ho!“ Nesmělí, nepraktičtí, roztržití. Takoví byli hrdinové, které ve svých filmech ztvárnil Pierre Richard. A vždy samozřejmě blázniví. I když Hračka má solidní (vážnou) myšlenku, kterak prachbídná je úcta boháčů ke svým podřízeným. S Richardem u nás vyrůstaly celé generace a jeho filmy byly symbolem jakési svobody. V Hračce nepředstavuje svůj pověstný slovní kulomet, ale přesto je i díky kudrnaté blonďaté kštici nepřehlédnutelný. ()
sociálno kritický námet, ktorý nevyznieva až tak komediálne ako niektoré neskoršie veberove filmy. jeden blbec na večeru tak pre mňa pôsobí omnoho zaujímavejšie, keďže kombinuje skutočne vtipnú absurditu, na ktorej sa nesprestávate smiať. tento snímok, hoci má výborný zámer, v tomto trochu zaostáva. ()
Asociálnost může mít nejrůznější podoby a často se vyskytuje tam, kde bychom ji nejméně čekali. Zdánlivě rozmazlené, ve skutečnosti citově deprivované dítě posléze nachází oporu u své vyvzdorované dospělácké hračky. A oba jeho rodiče - viditelný nestvůrný otec i obdobně založená příležitostně zmiňovaná matka - své dítě ztrácejí. Pierre Richard v atypické roli sociálního senzoru natočil jeden ze svých nejlepších filmů. Nadčasový film o zranitelných stránkách lidskoprávního evropanství, jež by tak rádo vyučovalo okolní svět. ()
Galerie (23)
Photo © Splendor Films
Zajímavosti (8)
- Pro Fabriceho Greca, představitele Erica Rambala-Cocheta, šlo o jedinou filmovou roli v jeho kariéře. (Cucina_Rc)
- Vo francúzskych kinách videlo film 1,249,452 divákov. (Raccoon.city)
- Prepustenie novinára Pigniera (Gérard Jugnot) pre spotené ruky je priama narážka na politika a majiteľa leteckej spoločnosti Marcela Dassaulta, ktorý prepustil zamestnanca práve z tohto dôvodu. (Raccoon.city)
Reklama