Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Obsahy(1)
Film STALKER režiséra Andreje Tarkovského je alegorické sci-fi, stejně jako jeho předchůdce, drama Solaris. Příběh sleduje tři muže - Profesora, Spisovatele a Stalkera - kteří cestují napříč záhadným a zakázaným územím ruské divočiny zvaným Zóna. V Zóně nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Předměty mění svá místa, krajina se sama přesouvá a přeskupuje. Vypadá to, jako by neznámá inteligence aktivně mařila každý pokus o proniknutí za hranice této oblasti. Říká se, že se v Zóně nachází bunkr, v němž je kouzelná místnost, která dokáže splnit každé přání. Stalker je najat jako průvodce, který si díky svým opakovaným návštěvám Zóny zvykl na její složité pasti, nástrahy i záludná zkreslení. Jen pokud jej budou následovat (což často znamená podstoupit tu nejdelší, nejnepříjemnější cestu), dostanou se Spisovatel s Profesorem k bunkru a kouzelné místnosti živí. (Cinemax)
(více)Recenze (776)
Zóně lze rozumět také jako zkratce a alegorii života. Není možné se příliš zastavovat, protože se tu vše neustále mění, což si vynucuje pohyb. Pohyb je skalární, stejně jako v životě nelze revidovat kauzální sekvenci a změnit minulost, vracet se v čase. Dialogy vyjadřují pomíjivost do zklamání zoufale zakletého projektu, z něhož se lze možná vysvobodit tajemstvím. Stalker v touze po moci odhalil zrádnou tendenci smrti: „Když strom roste, je jemný a vláčný, a když umírá, je suchý a tvrdý. […] Slabost a poddajnost jsou projevem svěžesti bytí.“ (Stalker/Tao te ťing) „Dřív bývala budoucnost jenom pokračováním přítomnosti a všechny změny probleskovaly daleko za horizontem. Teď splynula budoucnost s přítomností.“ (Spisovatel) Pece a kola užitné vědy podle Spisovatelova výměru slouží primárně k tomu, aby ještě línější člověk mohl ještě více ze světa pohltit v útrobách své všeobecné smyslnosti, která se nezastaví před ničím. I přímo na sobě cítí, jak je čtenáři vlastně „žrán“. Žraní charakterizuje běh světa, a protože je z této banálnosti člověka nesmiřitelně zklamaný, hledá v Zóně naději, že se v chápání světa plete a vidí ho pokřiveně redukovaný na konsumní zkušenost. Tajemství Zóny musí být v nepředstavitelném rozporu s tím, čím je rozum ustavičně utvrzován, když si zcela regulérně vztah akce a reakce překládá jako transakční výměnu mezi antecedentem a konsekventem. Vyhořelý Spisovatel vidí do hloubky tohoto vztahu, jímž se svět děje, právě tak jasně, jako Profesor, ale zatímco Profesor na víc než pokrok neaspiruje, Spisovatele taková perspektiva duševně uráží. Jeho tématem je tedy odpad a jakými všemi synonymy lze vyjádřit tu obsesivní námitku, již má proti bytí: „U mě je to jiné. Já vykopávám tu samou pravdu, ale velmi často se mi stává, že místo pravdy vykopu hromadu… Nechci říct, čeho.“ Stáváme se minulostí, jak se propadáme chřtánem s přítomností nespokojené budoucnosti. Stalker a Spisovatel nejednou interagují na způsob známý z Bratrů Karamazových, kdy se jurodivou naivitou zahanbený intelektuální cynismus není schopen smířit se svým vlastním stanoviskem, jakkoli je k němu neodolatelně přitahován rekurzivním úsudkem beznadějného materialisty. Profesor je do děje zapojen především jako politický komentář, varující před ukvapenými, k možnostem lidství netečnými ideologiemi. / DOCENĚNÍ FILMU VYŽADUJE SOUSTŘEDĚNÉ ROZPOLOŽENÍ A NÁLADU NA TAJEMNO. NA OBOJÍ JSEM ROKY TRPĚLIVĚ ČEKAL. DESET LET JSEM SI FILM ODŘÍKAL S TUŠENÍM NEZRALOSTI. VIDĚL JSEM TÉMĚŘ VE TMĚ, JEN S LAMPOU NATOČENOU KE ZDI NA POZADÍ OBRAZOVKY. JISTĚ POMOHLO I TO, ŽE JSEM SE O FILMU NIJAK ZVLÁŠŤ DOPŘEDU NEINFORMOVAL, A TUDÍŽ ANI NEOČEKÁVAL JEHO TEMATICKÝ ZÁBĚR. PO CELOU DOBU MĚ DRŽEL VE SVÉ ATMOSFÉŘE A KDYŽ UŽ JSEM SE BÁL VÁGNÍHO ROZUZLENÍ, PŘEKVAPILO MĚ, KAM JEŠTĚ POVYROSTL. ()
Opětovně jsem se přesvědčila o genialitě Andreje Tarkovského. Označení snímku za sci-fi mi přijde dost zavádějící, avšak na druhou stranu je to trefné v kontextu snímku (vykážeme-li existenci Boha do říše sci-fi). Tarkovskij má neskutečný cit pro vizuální oslovení něčeho nepojmenovatelného, co nás překračuje. Stalkera vnímám primárně jako spirituální film, který kritizuje vyprázdněnost světa, ve kterém již není místo pro Boha, ve kterém chybí otevřenost pro něj – kde má věda a technika suplovat funkci náboženství. Apokalyptická atmosféra snímku, jako kdyby byla odrazem pustiny uvnitř lidské duše (klidně i té ruské, v totalitě se zmítající). Spisovatel a Profesor hledají v Zóně jakési instantní a rychlé uspokojení, štěstí, inspiraci či něco, co by jim poskytlo slávu a uznání. Avšak Zóna nic takového nenabízí lidem, kteří jsou sobečtí, nedokáží se čehokoli vzdát nebo dokonce podstoupit bolest v naději, že to celé má nějaký hlubší smysl. Stalker je pro mě především snímkem o hledání po smyslu všech věcí … o odvaze k vykročení, otevřenosti, transformaci a návratu k sobě. O komnatě, která zde byla, je a bude po věky věků. ()
| Goskino | Tarkovsky bol inde. Megapomalá kamera, ktorá tvorí nezapomeniteľnú atmosféru, ponurý a poetický scenár a traja muži vo filmovom opuse, o ktorom budem rozmýšľať ešte veľmi dlho. Tá obrazová estetika, ktorá vás po celý film nadchýna a zabúdate na reálny svet. Mainstream sa unudí k smrti. Ale pre mňa to bolo mojich nakratších 162 minút môjho života. A rozhodne jeden z najdôležitejších filmov, aké som kedy videl. Nestarnúce veľdielo. Viac TU. | Hodnotenie: 10/10 | ()
Velice působivý film. Vizuálně skvělé. ()
Vidět Stalkera znamená vejít do Zóny a na to se nedá zapomenout. Tarkovskij byl génius, neznám lepší film. ()
Zaujala-li vás mysteriózní atmosféra filmu a toužíte-li po částečném objasnění toho 'co se vlastně na plátně dělo', určitě doporučuji knihu Piknik u cesty jakožto i další knihy od bratří Strugackých. Rozhodně se jedná o jednu z nejlépe zpracovaných knižních předloh a z řemeslného hlediska může vést k zamyšlení nad tím v čem vězí háček při obdobných snahách v současné produkci. Lidé jež vnímají toto dílo jen jako zajímavější spořič displeje bohužel nepochopili vůbec nic. ()
roztahané, statické, pusté, plné prázdných žvástů. když se ale koukám na hodnocení ostatních, podívám se na to ještě jednou ;) ()
Vedle Linchovi Mazací hlavy je tohle nejdivnější film, který vůbec nechápu.Tři *** patří především kameře která je perfektní. ()
Tento film hodnotím i když sem ho celý neviděl. Chybí pouze pár málo minut na konci. Čím mne zaujal tak především ruština, také některé záběry kamer se mi zdály jak z jiného světa. Mimochodem taky sem měl po shlédnutí pěkný guláš v hlavě. ()
Veľmi ťažký film. Unikátna atmosféra a nezvyčajná kamera. Viac filozofia ako dej. Svojou rozvláčnosťou a dlhočiznými scénami stojí tento film v silnom kontraste k dnešnej rýchlej dobe. Toto je ale filozofická meditácia nad životom, ktorá si vyžaduje utíšenie a upokojenie. Metafor je tu viac než dosť. ()
Prekrasna odysea do otazky ludskej podstaty.Tarkovskij tu predvadza svoju tradicnu filmovu poetiku,neskutocne krasne zabery a niekolko neskutocne dlhych zaberov.Stalker je mimoriadne hlboky film a jeho analyza by zaberala dni.Krasna ukazka majstrovskeho filmarstva. ()
Na tenhle film jsem se fakt moc těšil. Čekal jsem, že se zařadí k mojí top 10. Ani nevím proč... Ale čekal jsem něco jiného. Asi akčnějšího, protože co jsem viděl, mě místy nudilo. A to tak, že moc. Asi jsem byl při jeho sledování příliš unaven, než abych dokázal pochopit víc než trochu, o čem to bylo. A netvrdil bych, že nemám rád náročnější snímky. Je fakt, že i ta zdlouhavost mě někdy dostala až hypnoticky (v pozitivním smyslu), jenomže ono je to zdlouhavé 2 a tři čtvrtě hodiny, což zrovna nemusím. Kdyby se příběh odvíjel více v tom šedoměstě, bylo by to lepší. Tahle část se mi líbila - měla spád a snad se i blížila tomu, co jsem očekával. (uznávám, že v tom případě by chyběl přídomek poetický) ()
Strčte si poetiku za klobúk, nudil som sa ako už dávno nie. Čítal som kedysi pôvodnú sci-fi poviedku a čakal som niečo čo sa jej bude podobať. Hrozne som sa pomýlil. ()
genialni obraz v bezejmenne galerii. ()
Stalker, to je opravdu těžkej kalibr. Takhle ponurou atmosféru už jsem dlouho neviděl(zkazila mi náladu na dva dny). Stejně tak dlouho jsem neviděl tak zpomalenou kameru(v jednu chvíli se mi zdálo, že jedno místo zabírá deset minut). Zkrátka-zábavnost filmu-minimální, filozofická hodnota-maximální. Každopádně si na ruskou kinematografii dám pozor, kdybych to s ní přehnal, mohlo by mi hrábnout. ()
Film, který mě na začátku uchvátil jeho depresivní, šedou a slizkou atmosférou. Který mě přinutil (jako hl. hrdiny) se absolutně soustředit a potom mě dokázal nechat jen tak zhypnotizovaně odplout. ()
První polovina naprosto hypnotizující, ten zbytek jsem vůbec nepochopil, takže jsem se chvílema nudil. Ale ten správný čas na další shlédnutí ještě přijde. :) ()
Bravurní snímek postavený pouze na třech postavách a dialozích mezi nimi. Geniální kamera…grandiózní vizuál,sálodlouhé záběry které ukazují přesně to co je třeba,ale my diváci si to musíme najít.Žádný zmatený střih ve kterém není pořádně nic vidět.. ..Herci výborní především představitel Stalkera. U tohohle filmu se musí přemýšlet.Vůbec to není film na zpříjemnění sobotního odpoledne…naopak na tenhle film si musíte udělat náladu..najít si ten správný čas kdy se na něj podívat.. Já osobně jsem ho musel zhlédnout na dvakrát … usnul jsem u toho…ale nebylo to tím že bych se tak strašně nudil,ale tím že jsem si to pustil poměrně pozdě večer a to co se dělo na obrazovce mě pomalu vysálo svou atmosférou,nepříjemně příjemnou zdlouhavostí a tím že jsem se musel pekelně soustředit aby mi nic neušlo…Nakonec mi asi něco ušlo..film jsem nakonec pochopil jen díky tomu že jsem četl knihu která je úplně jiná než film.Tím nechci říct že snad lepší nebo horší.Obojí jde jiným směrem..tak trochu mě připadlo že film je pokračování knihy….8,5/10 ()
Jediné co se dá u tohoto filmu dělat je sedět s otevřenou pusou, a vnímat tu neuvěřitelnou atmosferu která sálá z každého statické pohledu na scenu tohoto vyjímečného díla. Jako skoro každý snímek od tohoto režisera je doslova nacpán neuvěřitelnou chutí hltat každý záběr. Film který si budete chtít pustit znovu. ()
Úchvatné až geniální scény a pár pěkných filozofických hříček střídající se bohužel s nudou. Tarkovskiho přístup je jistě zajímavý a v dějinách filmu nevídaný, kdyby byl film o hodinu kratší, strávil bych ho lépe. A taky nevím co, jak, a proč. ()