poster

U konce s dechem

  • Francie

    A bout de souffle

  • slovenský

    Na konci s dychom

  • anglický

    Breathless

Krimi / Drama / Romantický

Francie, 1960, 87 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jordan
    *****

    mladý frajer belmondo v iniciačnom filme novej vlny a kongeniálnom debute experimentátora godarda predvádza bezhraničnú jazdu životom, ktorý mu je skôr súperom v ringu než niečím, čo by mal brať vážne. úžasný kusisko poriadneho filmiska(22.9.2006)

  • Renton
    ****

    Scénář: Jean-Luc Godard .. -„Kdybych měl volit mezi zármutkem a nicotou, vybral bych si zármutek.“ Co ty? -Vysleč si už tu košili… ___ Nádech Bogarta, cigareta zapálená o cigaretu, poflakování se ulicemi Pařížeza zvuku jazzových nástrojů, drobné krádeže, lovení a oblbování žen, postelové konverzace, bezstarostná jízda a jeden osudový průser. ___ Škoda, že není více rozpracována ta vražda, jde jen o fatální (i filmařskou) zkratku, aby se podtrhl pozdější existencionální vývoj děje. Jinak Godard své dílo drží pevně v rukou a formálně si s žánrovými přechody zahrává skvěle. Jean - Paul Belmondo v rané roli svého problémového šviháka zvládá bravurně a skvěle sekunduje i špatně rozumějící (pointa) přítelkyně v podání Jean Seberg.(3.9.2008)

  • novoten
    ****

    Belmondova upřímnost ve velmi melancholickém kabátě. Godardův přístup se po pár minutách zakousne a přestože celá půldruhá hodina plyne tempem více než pomalým, nevynechal bych z ní ani minutu. Kamera neuhýbá, melodie se zarývá do paměti a drama s několika překvapivými vtípky je na světě. Cynický příběh, ze kterého mrazí a jedinečný zážitek v jednom.(3.4.2006)

  • Jeanne
    *****

    Skutečně je to kousek zbavený všech nepodstatných scén, jak bývají filmy nové vlny charakterizovány. A je až roztomilé, jak tvůrci asi třikrát přeci jen použili - sotva postřehnutelný - záběr na Eiffelovku, Notre Dame nebo noční Paříž. Je prostě natočený tak "jednoduše." I když střih občas nenavazuje, má pochopitelnou dějovou linii. Vlastně, už tady se objevil typický belmondovský hrdina. Nezaměnitelné podání zločince, sukničkáře, šarmantního Francouze a přitom hulváta. To vše s "pečlivým" přízvukem pařížského předměstí nebo rovnou podsvětí, tak, že mu není i při největší snaze rozumět. Já jen pořád nedokáži pochopit, jak toto v roce 1960 mohli diváci, do té doby zvyklí na klasické filmy, klasických obsahů a s klasickými hrdiny typu Gérarda Philipa přijmout s takovým nadšením, které otevřelo cestu nové vlně...(15.3.2004)

  • WANDRWALL
    ***

    Od Belmonda o Belmondovi. Slyšel jsem na vlastní uši, jak se změnil život Belmonda přes noc. Byl jedním z mnoha, ale po tomhle filmu už patřil mezi těch pár, co se usadili mezi nejžádanější herce své doby. A nezbylo mu, než se s tím vyrovnávat. Později, když měl obavu, že není dobrý herec, tak se o tom zmínil Gabenovi, který mu řekl, že je dobrý, a jednou dojde tam, kam on. A Belmondo byl za ta slova rád, a poděkoval mu za ně pohledem. Díky čemu se stal Belmondo slavným? Ve filmu musí ukrást auto, "zavraždit" chlapa, nešťastně se zamilovat a utíkat... Proč "Nouvelle vague" a ve filmu? Neb právě tehdy vrcholil "Nový román", literární styl, který ovlivnil i filmaře, a pak sice ještě následoval styl "Nový nový román", něco jako ještě větší koláž jako odraz reality, která je slepencem událostí, ale ne chronologikých, ale nevyzpytatelných a antilogických. Rovněž tehdy vrcholilo absurdní drama, viz třeba Ionesco (Plešatá zpěvačka) či Benett (Čekaní na Godota).(13.9.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace