Léčba šokem

Špatné provedení a zajímavý námět dělají celkově z tohoto filmu velmi nepovedený kus. Film se snaží působit jaksi vážně a temně, bohužel výsledkem je pouhá povrchnost a trapnost. Takže celkově se dá hovořit i o jisté nechutnosti a nevkusu. Omlouvám se, ale tohle mne opravdu nevzalo. Art potřebný pro takovéto těžké snímky odchodem šedesátých let vyprchal a zde ho nahradily drsné výrazové prostředky a bohužel i herecké pozérství Delona a Girardotové. (24.04.2012)

Ve všech směrech doslovná a polopatistická moralita ukazující se vztyčeným prstem na honbu za krásou, díky které podepíšeme doktoru Devilersovi (kdyby alespoň to jméno neříkalo od první minuty filmu vše o zápletce) jakýkoliv úpis, a na naše zneužívání těch bezmocných chudých ze zemí méně bohatších. Herci sami neví, jak ke svým postavám přistupovat, protože jim scénář do úst vládá pouze papírem šustící deklamace (Delon je viditelně v roli ztracený, Girardot většinou nesnesitelně přehrává - viz scéna jejího záchvatu po smrti přítele), takže z filmu si nakonec divák zapamatuje jen příval plnočelné nahoty. Je vidět, že se herci při natáčení slušně odvázali a zařádili si. (26.08.2010)

Náhodne som si pozrel film, na sledovanie ktorého ma nalákali dve veľké hviezdy francúzskeho filmu. Bohužiaľ okrem nich nebolo vo filme nič, čo by stálo za zmienku. Dobre rozbehnutý príbeh Heleny, ktorá príde na ozdravný pobyt a po krátkom čase v nej silnie pocit, že v zariadení nie je niečo v poriadku sa v druhej polovici vinou scenáristu začína zadrhávať, aby nakoniec vyústil do mizerného konca a vo mne zanechal dojem premárnenej príležitosti. (25.07.2017)

Francuzi nikdy netocili poriadne frylery, a tento je len dalsim krasnym dokazom francuzskej frylerovej nemohucnosti. Vyse polhodinu sa nic nedeje, ucast Alaina Delona /ano, velmi dobre viem, kto to je/ a Annie Girardot su miestami az samoucelne. Napatie ziadne, rezia amaterska z kazdeho uhla pohladu. Takze len dalsi francuzsky zvachanec a zbytocna cvachta. Bez filmarskej hodnoty. 20 % (24.06.2014)

"Ti Portugalci jsou milí." Prázdninová idyla, měnící se v boj o holý život, aneb kdo si počká, ten se dočká, vyprávějící příběh o zázračné léčbě krevními buňkami, pocházejícími nejenom z ovcí, která předznamenává léčbu takzvanými kmenovými buňkami, jejichž první izolaci na myších, provedl roku 1973 a tedy i v roce premiéry tohoto sci-fi hororu, profesor Martin Ewans, společně se svým týmem, ale které se k léčebným účelům používají až dnes, takže film už není sci-fi a protože od té doby byla natočena i díla, jako "Saw" nebo "Hostel", snímek již není ani horor a divákovi tím pádem nezbývá nic jiného, než se kochat příjemným prostředím, swingers party v sauně, bifteky z řas, či pudinkem z chaluh a zjistit, že podobné téma později nabídl, třeba snímek "Smrtící léčba", z roku 1996. (19.10.2015)