Život plný malérů

Tak jsem podruhé za život viděl něco s (a dokonce i od) Pierrem Richardem a na rozdíl od té první zkušenosti, která byl cca před šesti lety a moc se nepovedla, se to u Života plného malérů už naštěstí víceméně povedlo. V první polovině si mě to ale získalo o dost víc, tam těch vtipných scén bylo skutečně dost (i přes pár nepovedených, jejichž problém se rozjede právě v druhé polovině), zatímco v té druhé už to tak moc nefungovalo a ke konci spíš už jen nudilo. Pár vtipných momentů bylo sice i tam, vůbec celý nápad té soutěže byl správně praštěný, ale nemalý počet scén působí hrozně nahodile a jako by v nich šlo jen o "absurditu pro absurditu" (líp to asi nepopíšu). Přitom takhle rozháraně působí celý film, ale opět se to zase pořádně potvrdí až ve druhé polovině, kdy se tam začne děj soustředit na něco úplně jiného než doposud a k tomu co se dělo v první polovině se vlastně vrátí až úplně na konci. To nahodilé skládání scén, nápadů a dějů mi v tom vadilo, ale i tak u mě převažují pozitivnější dojmy a klidně bych se na to někdy i podíval znova. Takže slabou čtvrtou hvězdičku tomu nakonec dám rád. Slabé 4* (18.12.2021)

Svou střeštěností film místy připomíná Bažanty. Vychutnal jsem si nejvíce scénu kdy se mistr světa v boxu marně snaží usnout, protože se mu zrovna nad ním uvelebí světoznámý nešika. Pozdější nápad s televizní soutěží také není špatný. Film se mě docela líbil a zařadil bych jej k těm lepším ve filmografii Pierra Richarda. 65% (12.10.2009)

Příjemná romantika s pomalejším rozjezdem. Film, na němž se v dabingu namlsáte dvojice Eduard Cupák, Libuše Švormová, velkých českých mistrů dabingu (Filmové studio Barrandov dabing 1975). Na příslušném fóru se dokonce rozhořela diskuze, zda byl PR lépe nadabován Petrem Olivou (téměř všechny filmy) či Eduardem Cupákem (jen tento jediný) - já říkám, že oba odvedli dokonalou práci a k své předloze pasují jak... však vy víte. (07.01.2012)

"Ublížil jste si, jak jste spad?" - "Ne, jak jsem vstával" --- Lehce netradičně nakrútená PRovka o tom, jak se nezměrná smůla může stát parádním základem úspěchu. Neutuchající tempo, plno maximálně zábavných vedlejších postav (boxer, taťka se synem na vesnici) a krásná závěrečná scéna. Vlastně ... obě závěrečné scény. (07.05.2013)

Pierre Richard v jedné z svých prvních komedií, která znamenala vzestup tohoto velkého komika. Neuvěřitelné na tom všem je, že on si tuto komedii sám napsal a i sám režíroval. Pierre nám v této komedii dokazuje, že je mistrem svého umění, jelikož kdo jiný dokáže zahrát smolaře s takovou lehkostí jako on. V této komedii si Pierre zahraje Alfréda, který se rozhodne skoncovat se životem, nicméně svou smůlou si vybere zrovna most, kde se rozhodne spáchat sebevraždu i láskou zdrcená televizní moderátorka. Shodou okolností se tyto dva sblíží a vše graduje, když se Alfréd přimotá na casting jedné televizní show a stane se součástí reality show Paříž proti venkovu. Film má výborné tempo a nenechá nás jediný moment bez úsměvu. Po veselém seznámení s hlavním hrdinou, se film přenáší po různých destinacích na venkově, kde probíhá soutěžení s místními obyvateli. Právě tato část je na filmu nejvtipnější, jelikož nám vtipně ukazuje, jak dokáže reality show změnit životy svých diváků, hlavně pracovitý vesničan, který si vozí se sebou na kolečku televizi nemá chybu. Herci jsou do svých rolí vybrání velmi dobře a každý z nich nám alespoň jednou vykouzlí úsměv na tváři. To vše doplňuje výborná hudba od Vladimíra Cosmy. Tento film je ideální lék na špatnou náladu a pokud si myslíte, že se na vás smůla lepí, tak si pusťte tento film. Moje hodnocení 75%. (23.04.2012)