Reklama

Reklama

Marie-Octobre

  • Francie Marie-Octobre (více)
Trailer

Přežilo jich deset, ale jeden z nich zradil. V odboji se zrada trestá jediným způsobem... Po patnácti letech svolává Marie členy odbojové skupiny. Každý má své zaměstnání, svůj klidný život. Ale Marie nesvolala deset svých spolubojovníků, aby vzpomínali na nebezpečné časy, ale aby vyrovnala účty. Jeden z nich je zradil Gestapu a při přestřelce tehdy zahynul šéf jejich skupiny, její přítel. Marie je neúprosná, chce najít udavače, odsoudit ho a hned ten večer vykonat trest. Film natočil klasik francouzského filmu Julien Duvivier a do hlavní role obsadil Danielle Darrieuxovou, která utkvěla českým divákům především v adaptaci románu Červený a černý. Drama Marie-Octobre je známé i z divadelních jevišť. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (35)

honajz 

všechny recenze uživatele

Koukám, že půjdu proti proudu. Kamera a výprava se mi líbily, některé herecké výkony také, ale popravdě jsem z toho celkově zklamán. Francouzi si pořád dokola léčí své ego a zdůrazňují tu odbojovou činnost, jak a kde jen to jde, protože ta pachuť zrady vlastního národa, kdy se Francouzi s Hitlerem nakonec spolčili, je veliká. A tak tady máme čestnou a až ortodoxně "spravedlivou" ženu, která poblázní devět chlapů, aby mezi sebou hledali jednoho, kdo před 15 lety jejich odbojovou buňku zradil Němcům. Už jen premisa, že německý obchodník jen tak té ženské v módním salonu řekne, že je zradil někdo vlastní, mi přijde jako stojící na hliněných nohou. Ona mu fakt věřila? Co když ji tahal za fusekli? A na základě toho se má rozhodnout o životě jednoho člověka i teď, po 15 letech? Nakonec jediný, kdo mi tam přišel jako nejnormálnější postava, byl ten kněz. Co nás opravňuje rozhodovat o druhých, jestli jsou, nebo nejsou hajzlové a proč? A o jejich životě? Navíc zradit mohla i ta služebná, to nikoho mám pocit nenapadlo. A co když zradil ten zastřelený, jen nečekal, jak se to vyvine? Těch možností, kudy a kam téma rozvíjet, je dost, ale tady se jede jen přímočará linka, kdy je naprosto jasné, jak to kvůli francouzskému traumatu skončí, a člověk jen doufá, že neskončí, a ono jo. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Vlajkovou loď žánru konverzačního dramatu Dvanáct rozhněvaných mužů jsem svého času zhlédl bez výrazného nadšení, ale Marie-Octobre pro mě znamenala jednoznačné překvapení a zařadil jsem si ji na ono místo, které bylo určeno Lumetovu snímku. Kvalitní dialogy, silné téma, hledání zrádce a vraha ve svých řadách a špičkové herecké obsazení zaručují atraktivní podívanou, která ani po 60 letech od svého vzniku nezestárla. Interiérové konverzační drama obvykle navozuje dojem divadelního představení před filmovou kamerou a ani tady se tomu nevyhneme, ale osobně nepovažuju tenhle fakt za handicap. Za mě palec nahoru, celkový dojem: 90 %. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

S Julienem Duvivierem si rozumím už od dob Le Mystère de la Tour Eiffel, velice se mi líbilo jeho netradičně vážné pojetí golemovské legendy, ale tedy... tohle, co nabídl ve svém divadélku (divadlu přeneseném na plátně doslova) 15 let po válce, je vážně naprostá filmová a herecká lahůdka z řemesla staré francouzské gardy. Víc než Lino Ventura, který si cestu v podobných filmech tenkrát razil ještě povětšinou ve vedlejší roli, nadchl Serge Reggiani. Všichni vynikající, a pod tváří ústřední femme fatale Danielle Darrieux jsem málem ani nepoznal galantní pasažérku ze Svatého roku. :) Atmosféra jedné místnosti parádní, už samotné téma rozvinuté do kvalitně odvedeného scénáře slibují kvalitní zážitek. Myslím, že z tak tísnivé hraniční situace a tématu vyúčtování se svým svědomím se zde mohl inspirovat klidně taky Ivan Bukovčan, když psal později svá existenciální dramata. Bez jakékoliv konkrétnější indice jsem povědomě (a správně) zrádce identifikoval brzy, ale vůbec mi to nevadilo, překvapením bylo i odhalování nečekaného rozsahu této viny. Zaujal mne motiv televize (a sledování fyzického sportovního zápisu v přímém přenosu) jako konfrontace dvou soubojů spějících k rozhodujícímu výsledku, i jako symbolické podtržení celkové stylizace filmu laděného do TV inscenace z jedné místnosti, vysílanou jakoby též v přímém přenosu (v té době i pro tenhle typ "pořadů" typického). 95% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()

classic 

všechny recenze uživatele

Pri pozornom pozeraní tejto málo známej, francúzskej, určite i «legendárnej» klasiky: Marie-Octobre, som si automaticky spomenul na hádam ešte aj legendárnejších-12 rozhnevaných mužov, pričom Julien Duvivier si nakrútil akúsi vlastnú, úplne svojskú verziu tohto nespochybniteľného, kinematografického klenotu, s ktorým má určite niekoľko povahových črtov, a síce týchto postáv nie je vôbec dvanásť, konkrétne-iba rovných »10« , keď zrovna tou jedenástou je len obyčajná guvernantka, ktorá pracuje pre Francoisa Renauda-Picarta, nášho hostiteľa, ktorý si pozval túto hŕstku, bývalých členov odboja, aby sa po 15. rokoch konečne „vyšetrilo” , KTO TO VLASTNE ZRADIL, ZÁROVEŇ I ZLIKVIDOVAL ICH VODCU, (šéfa) - CASTILLA ? Na niečí popud práve sem vtrhlo obávané GESTAPO, ktorému niekto z nich dal tip, a k tomu sa taktiež odcudzili aj 3 milióny frankov, čiže tento detektívny prípad bude i naďalej o čosi zamotanejší, než sa na prvý pohľad môže zdať. Najprv nikto poriadne ani netuší, prečo bol sem kvázi pozvaný, keď každý sa stáva nechtiac podozrivým, doteraz si hociktorý z nich žil zrejme ľubovoľným, ba dokonca, možno i bohémskym spôsobom života, ale až teraz sa tento večer (táto noc) stáva pre jedného z nich-hotovou nočnou morou ! Šarmantná Marie-Helene Dumoulin chce za každú cenu rozlúsknuť túto záhadu, a keď sa na to príde, nebude to dva-krát príjemné pre dotyčného jedinca ! _ Je to čiernobiele, zahral si tam samotný Ventura (nie konšpirátor Jesse !), a to ani nehovoriac o nádhernej D_D, vskutku, celý ansámbel je perfektný, a pritom sa ani raz nepohneme z tejto väčšej, rozľahlejšej miestnosti, neustále som bol s nimi tam vo vnútri, s kamerou doslova prilepenou na ich ksichtoch, a i napriek tomu, že to tam nebolo také stiesnené, i tak by sa dala atmosféra fakticky krájať na najmenšie franforce, až bola tak dusná, neúnosná, pomerne aj depresívna, keď si pod tým teraz ešte predstavte aj to, že po priznaní musí »JUDÁŠ» spísať „čestné prehlásenie” , kde sa ku všetkému priznáva, ďalej, podpísať ho a až na samý záver-spáchať samovraždu zastrelením sa, keď všetci ostatní budú z toho z obliga, alebo budú udalosti prebiehať trochu inak... ? ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Deset bývalých francouzských odbojářů se sejde v jedné místnosti, aby mezi sebou po patnácti letech vypátrali zrádce s rukama potřísněnýma krví. Pachatelem může být kdokoliv z nich. A hra plná paranoie může začít. Skvěle napsanými břitkými dialogy to připomíná 12 rozhněvaných mužů na francouzský způsob, i zde se rozjímá nad vinou či nevinou, nad slitováním či rozsudkem smrti, jen odsouzenec zatím znám není. To se ale brzy změní. Marie-Octobre je skvěle napsané, zahrané i zrežírované komorní drama, které vás silně vtáhne. Posílám dík České televizi za to, že tento zapadlý snímek vytáhla a vysílala ho v původním znění (!), jen tak dál. ()

Galerie (16)

Reklama

Reklama